Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zahraniční automobilky postavily během minulých let v Číně řadu továren na auta se spalovacími motory. Poptávka po klasických autech západních značek ale klesá, a tak továrny vyrábějí aut stále méně.
I když koncern Volkswagen a spolu s ním česká Škodovka hlásí za loňský rok vyšší zisky, dobré časy nemusí trvat dlouho. Ukazuje se to na příkladu čínského trhu. Tam totiž zahraniční automobilky postavily v minulých letech celou řadu výrobních závodů zaměřených na produkci vozů se spalovacím motorem.
Nyní ale o tato auta není zájem, a tak část fabrik stojí. Britský ekonomický list Financial Times je označil za takzvané „zombie továrny“.
Evropské, korejské i japonské značky ztrácejí na čínském trhu půdu pod nohama. Jedním z nejkřiklavějších příkladů je případ jihokorejské automobilky Hyundai. V roce 2017 investovala 1,2 miliardy dolarů do nové továrny ve městě Čchung-čching v jihozápadní Číně. Ročně se tu mělo vyrábět 300 tisíc aut se spalovacími motory.
O šest let později musel majitel kvůli propadu poptávky továrnu prodat za méně než čtvrtinu toho, kolik do ní investoval. Hlavním důvodem je přechod čínských zákazníků na elektrická vozidla místních značek.
„Továrna v Čchung-čchingu byla v červených číslech a čínský automobilový trh se potýká s převisem nabídky,“ vysvětlil krok jihokorejské značky Lee Hang-koo z Jeonbuk Institute of Automotive Convergence Technology. O koupi továrny nebyl zájem, i proto se musela prodat za zlomek původní ceny.
Podobných případů jsou na více než miliardovém asijském trhu stovky. Analytici automotive sektoru počítají s tím, že tento trend bude i nadále pokračovat. Čína je přitom největším producentem aut na světě, loni se tu vyrobilo přes třicet milionů vozů. Podíl aut se spalovacími motory ale klesá.
Bill Russo, bývalý šéf Chrysleru v Číně a zakladatel poradenské společnosti Automobility se zaměřením na čínský trh, tvrdí, že všechny továrny v největší asijské ekonomice by ročně dokázaly dohromady vyrobit padesát milionů aut se spalovacím motorem. Reálně to ale je sotva polovina. Část přebytečných továren lze přebudovat na výrobu plug-in hybridů případně na čistě elektrické vozy.
Zahraniční automobilky mají podle něj dvě možnosti. Buď nechat továrnu zakonzervovanou nebo vyrábět méně vozů. Produkci lze vyvážet do Ruska nebo Mexika, kde je stále po autech s motory na fosilní paliva silná poptávka.
Pod tlakem jsou na čínském trhu také tradiční značky, jako je japonská Toyota, německý Volkswagen nebo americký GM. Nemohou držet krok s produkcí čínských automobilek, které na trh chrlí levné elektromobily a hybridy. Hlavně proto se tržní podíl zahraničních výrobců v Říši středu stále zmenšuje.
