Za medicínu byl švédským institutem Karolinska oceněn švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Jeho výzkum se týkal genomů předchůdců člověka. Potvrdil, že mezi předchůdci moderního člověka, neandertálci a denisovany, docházelo k míšení. To přineslo nové poznatky do evoluční teorie člověka.

Nobelova cena za fyziku, udělovaná švédskou Královskou akademií věd, putuje k Francouzovi Alainu Aspectovi, Američanovi Johnu Clauserovi a Rakušanovi Antonu Zeilingerovi za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové fyziky. Jejich výzkum by mohl v horizontu pěti a více let vést k vývoji nových technologií, například moderních metod šifrování. Takto šifrovaná komunikace by byla prakticky neodposlechnutelná.

Za chemii byli švédskou Královskou akademií věd oceněni Američanka Carolyn R. Bertozziová, Dán Morten Meldal a Američan Karl Barry Sharpless. Položili základy nové chemie, takzvané click chemie, která umožňuje rychle spojovat molekulární stavební bloky. Tyto reakce se používají k výzkumu buněk a sledování biologických procesů. Metoda by mohla vést třeba ke zlepšení cílení léčivých přípravků proti rakovině.

Nobelovu cenu za literaturu od Švédské akademie obdržela francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Podle hlasujících akademiků je obdivuhodné, s jakou precizností a odvahou spisovatelka ve svých knihách zkoumá lidskou paměť. Paměť je rovněž ústředním tématem jejích memoárů Roky, které v originále vyšly již v roce 2008, teprve letos se ale dočkaly českého překladu v brněnském nakladatelství Host. Celkem autorka napsala více než dvě desítky autobiografií.

Jako poslední byla v Nobelově týdnu oznámena jména držitelů ceny za mír. O ní rozhoduje komise norského parlamentu, takzvaný Nobelův výbor. Letos ji obdrželi obhájce lidských práv Ales Bjaljacki z Běloruska, ruská lidskoprávní organizace Memorial, známá odhalováním zločinů stalinismu, a ukrajinská lidskoprávní organizace Centrum pro občanské svobody, která od roku 2007 mimo jiné vyvíjí snahy o spolupráci Ukrajiny s dalšími evropskými zeměmi.

Vítězové cen obdrží kromě diplomu a medaile rovněž deset milionů švédských korun (asi 22,6 milionu českých korun). V pondělí 10. října bude ještě udělena cena za ekonomii. Ta se však tak významnému odbornému renomé netěší. Není totiž udělována na základě závěti samotného Alfreda Nobela. Ten si přál, aby ceny byly posmrtně udělovány za vynikající činy pouze v pěti výše vyjmenovaných oblastech lidské činnosti.

Tato pětice „Nobelovek“ se uděluje od roku 1901. Cenu za ekonomii založila Švédská národní banka až v roce 1968. Bankéři ji udělují „na památku Alfreda Nobela“, ve skutečnosti tedy Nobelovou cenou není. Přesto i její udělení bývá mediálně a mezi ekonomy velmi pozorně sledováno. 

Česko má dosud jen dva nobelisty. Za chemii cenu v roce 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský, za literaturu v roce 1984 Jaroslav Seifert.