I když se Kreml soustřeďuje na ničení ukrajinské energetické infrastruktury s cílem zlomit morálku obránců, přímo na frontě mu tato taktika nepomáhá. V minulých konfliktech přitom zima přispěla k tomu, že ruská armáda uspěla proti Napoleonovi i proti Hitlerovi. Nyní jsou ale Ukrajinci v roli napadeného státu, ruští vojáci jsou naopak demoralizovaní a bez dostatečně kvalitního vybavení. Teploty se už brzy mohou dostat k minus dvaceti stupňům Celsia.
Vojenští analytici se předhánějí v odhadech, jak nízké teploty ovlivní nejzuřivější boje na evropském území od skončení druhé světové války. Někteří míní, že se intenzita bojů sníží, jiní naopak tvrdí, že se Kyjev bude snažit unaveného nepřítele vyhnat ze svého území.
Nově mobilizovaní ruští vojáci jsou nedostatečně vybavení pro zimní měsíce a údajně jim na frontě chybí i teplé jídlo. Podle videa zveřejněného ukrajinským novinářem Jurijem Butusovem si ruští odvedenci už na konci října stěžovali, že nemají na frontě prakticky nic. Ani munici, ani jídlo, ani pitnou vodu.
Že je intenzita bojů i nadále vysoká, potvrdil pro web Politico ukrajinský vojenský zdravotník z okolí Bachmutu v Doněcké oblasti. „Bitvy probíhají ve dne i v noci, bez ohledu na počasí,“ uvedl bývalý ukrajinský poslanec Jegor Firsov. „Situace je velmi složitá. Mění se každý den, od našich úspěchů a euforie, když postupujeme, až po obtížnou situaci, když postupuje nepřítel,“ napsal. Sněžení je ale podle něj určitě lepší než mrznoucí déšť.
Kyjev: Chceme stále postupovat
Také ukrajinské ministerstvo obrany opakuje, že cílem Kyjeva je udržet iniciativu na frontě. Alespoň v rétorické rovině zdůrazňuje, že chce už během zimních měsíců opět ovládnout Krym nebo alespoň přístupové cesty na poloostrov z levého břehu Dněpru.
Podle nezávislé ruské skupiny Conflict Intelligence Team (nyní operuje z Gruzie) si ruští vojáci v zachycených odposleších stěžují na nedostatečnou výstroj a absenci teplého jídla. A to se teploty stále drží okolo nuly.
Analytička Kataryna Stěpanenková z amerického Institutu pro studium války (ISW), jež sleduje konflikt z dostupných otevřených zdrojů, tvrdí, že žádné indicie nenasvědčují tomu, že by měl konflikt v průběhu zimy „zamrznout“. „Rusové obnovují a zintenzivňují své útočné operace jihozápadně od Doněcké oblasti,“ všimla si s tím, že ruská armáda využívá na frontě i zkušené výsadkáře.
Ukrajinci na frontě naopak přesouvají síly, uvedl Nick Reynolds z britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). Tvrdí, že chtějí vytlačit Rusy i z východního břehu řeky Dněpr o patnáct až dvacet kilometrů, aby omezili dělostřelecké útoky na Cherson. Prudké boje zuří i v Luhanské oblasti v okolí Bilohorivky, Svatove a Kreminny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se v této oblasti ukrajinské jednotky pomalu posouvají na východ.
Mrazy pomohou manévrování
Větší mrazy mohou svědčit oběma stranám konfliktu při manévrování motorizovaných jednotek. Připomíná se ale horší technický stav ruských tanků a obrněných vozidel ze začátku konfliktu na přelomu února a března, kdy se tvořily kolony ruské techniky během neúspěšného útoku na Kyjev. Tyto komplikace by se mohly opakovat i tuto zimu.
I proto si odborníci z amerického ISW myslí, že pokles teplot bude více vyhovovat ukrajinské straně. „Zimní počasí by mohlo neúměrně poškodit špatně vybavené ruské síly na Ukrajině,“ míní washingtonský institut, i když se Moskva snaží v posledních týdnech lépe vybavit ruské vojáky, aby potlačila všeobecnou kritiku veřejnosti. Například i helmami a neprůstřelnými vestami poskytnutými Íránem. Odvedenci z Rostova na Donu si nicméně stěžovali, že si jídlo musí platit z kapesného.
Západní spojenci se rovněž v posledních týdnech zaměřili na poskytnutí zimního vybavení pro ukrajinské vojáky. Britové odeslali na Ukrajinu 195 tisíc zimních sad oblečení a další zimní vybavení včetně stanů má postupně přibývat od Německa, Dánska, Spojených států, Švédska, Finska a Litvy. Kanada přislíbila už v říjnu poslat 400 tisíc kusů zimního oblečení pro ukrajinskou armádu.
Chladné měsíce budou mnohem větší zkouškou výdrže civilního obyvatelstva, protože se vedení ruské armády zaměřilo na ničení civilní infrastruktury, elektráren, tepláren, ale i obytných domů. Proto bude muset vedení země kromě vojenských operací řešit i opravy výpadků elektřiny, tepla a vody. Kyjev v současné době oceňuje dodávky tisíců dieselových agregátů. Ukrajinská vláda navíc žádá svět o další dodávky techniky protivzdušné obrany včetně amerického raketového systému Patriot, aby se minimalizovaly škody způsobené ruskými vzdušnými útoky.
