Ovládnutí města Cherson na Dněpru dává ukrajinské armádě možnost postupovat dále na jih směrem ke Krymskému poloostrovu, který Kreml anektoval už v roce 2014. Náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov během návštěvy Spojeného království, které patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, prohlásil, že by se ukrajinští vojáci mohli dostat na poloostrov už na konci tohoto roku.
Vojenskému postupu by nicméně pomohlo, pokud by v Kremlu došlo k neočekávané události, jako je pád – psychický nebo fyzický – ruského diktátora Vladimira Putina a jeho okolí. „Na Krym můžeme vstoupit například do konce prosince,“ řekl generálmajor ve výslužbě pro televizní stanici Sky News. Rázně dodal, že Ukrajina nepřestane bojovat až do úplného vítězství a nezastaví ji ani jaderný útok Ruska.
Nevylučuje scénář, že se ruský režim v následujících týdnech zakymácí. Mohlo by například dojít k Putinovu „zmizení“ nebo nehodě lidí z jeho blízkého okruhu. „Možná je i kombinace s rozčarovanou společností kvůli ruským ztrátám,“ dodal. Ukrajinci tvrdí, že už zabili 85 tisíc vojáků a ruské ztráty jsou v posledních týdnech velmi vysoké.
Po obsazení Chersonu se stále více spekuluje o tom, jak se bude dál vyvíjet fronta na jihu Ukrajiny a na jaký směr se ukrajinská armáda zaměří. Už v říjnu došlo k poškození Kerčského mostu a zásadně se zkomplikovalo zásobování ruských jednotek na poloostrově.
Rusové už z Krymu prchají
Lokální média z Krymu hlásí, že Rusové prchají do ruského Krasnodarského kraje v obavách před dalším ukrajinským postupem. Šéf krymského projektu a vzdělávací platformy Q-Hub Emil Ibragimov v Radiu NV prohlásil, že mnoho ruských občanů, kteří se po ruské anexi na poloostrově usadili, už z Krymu odešlo a následují další. Nově si pronajímají byty v Krasnodaru a okolí.
Britské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že si ruské jednotky budují nové zákopové systémy poblíž hranice s Krymem. Bývalý americký generál Ben Hodges pak dodal, že obsazení Chersonu ukrajinskými vojáky znamená větší ohrožení Krymu, který začíná být na dostřel z amerických raketometů HIMARS, což bude dále narušovat a oslabovat ruskou obranu. Pravděpodobná je podle něj i protiofenziva směrem na města Mariupol a Melitopol.
Havrylov odmítl, že by Ukrajina nyní v bojích polevila, protože by tím dala ruskému nepříteli čas na přeskupení a doplnění vojáků i zásob. Jednání s Moskvou o míru bude možné až v případě, kdy bude Kreml připraven stáhnout své vojáky z celého území Ukrajiny včetně Krymu.
Kyjev: Zima nás nezastaví
„Nemáme právo se zastavit, musíme postupovat,“ řekl náměstek ministra obrany k dohadům ohledně toho, že během zimních měsíců boje poleví. Doufá nicméně v to, že by válka mohla skončit už příští rok do konce jara.
Že se pravděpodobnost postupu ukrajinských jednotek na Krym zvyšuje, dokládají také kroky ruské samosprávy na černomořském poloostrově. Šéf ruské okupační správy Sergej Aksjonov oznámil, že probíhají „opevňovací práce zaměřené na zajištění bezpečnosti Krymu“.
Hlavní vojenská opatření k udržení Krymu mají být ale přijata v Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru. Aksjonov se snaží přesvědčit obyvatele poloostrova, že jim nehrozí žádné nebezpečí před případným ukrajinským útokem.
Britové tvrdí, že ruské jednotky budují nové zákopy až šedesát kilometrů za současnou frontovou linií, což dokládá, že se ruští velitelé připravují na další velké ukrajinské průlomy na frontě směrem ke Krymskému poloostrovu. Americký think-tank Institut pro studium války (ISW) upozornil na to, že ruské zásobovací linky jsou v této oblasti zranitelné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že válka na Ukrajině fakticky začala okupací Krymu a tam také musí skončit. „Tento cíl jsme měli vždy na paměti. Nezapomínáme na to. Stejně jako to chápe naše společnost, chci, aby to pochopili i okupanti. Na ukrajinské půdě pro ně nebude místo. Okupanti by měli vědět: vyženeme je až na naši hranici,“ vzkázal na dálku do Kremlu.
