Krymský poloostrov je pro Ukrajinu klíčovým regionem, který chce opět ovládat poté, co jej Kreml v roce 2014 protiprávně anektoval za přihlížení světových velmocí. Příští rok na jaře to bude už deset let.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov slíbil, že své další narozeniny – v červnu 2024 – už bude slavit na černomořském poloostrově. Ukrajinská protiofenziva zatím postupuje pomalu, a proto se zdá, že úvahy a plány Kyjeva, jak bude spravovat Krym, jsou velmi předčasné. Dokonce i západní spojenci Ukrajiny se začínají obávat, že se ukrajinské armádě nepodaří do podzimu dosáhnout většího průlomu v ruských obranných pozicích.
Stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová nicméně pro Kyiv Post přiznala, že se připravují podrobné plány, jak se bude Krym po deseti letech ruské okupace začleňovat do Ukrajiny. Oficiálně Kyjev hovoří o reintegraci.
Taševová tvrdí, že plány se začaly připravovat už před ruskou invazí v únoru 2022. V té době Kyjev doufal v diplomatické řešení navrácení poloostrova. Nyní Zelenskyj a spol. počítají s tím, že musí toto území dobýt silou. Taševová je přesvědčena, že se Ukrajině podaří Krym osvobodit od ruských okupantů.
Padesát tisíc úředníků
Deokupace počítá s tím, že nejprve bude muset být ukončeno stanné právo a pak vznikne vojensko-civilní správa. Kyjev odhaduje, že na Krym vyšle padesát tisíc ukrajinských státních úředníků, aby mohli efektivně převzít civilní správu. Nyní registrují první tisícovku žádostí o tyto pozice.
Jednou ze sporných otázek je rozhodnutí, co bude dál s infrastrukturou, kterou vybudovali Rusové. V případě vojenských a námořních staveb si je chce Ukrajina ponechat. Ukrajina plánuje, že místo ruské Černomořské flotily vybuduje na poloostrově vlastní loďstvo.
Každopádně dojde k demolici celého Kerčského mostu, který Krym spojuje s Ruskem. Ten vyšel Kreml v přepočtu na 3,7 miliardy dolarů. Budou také vyčísleny škody, které způsobili ruští okupanti. V této přechodové fázi se nepočítá s konáním svobodných voleb.
Co s kolaboranty?
Velkým tématem je rozsah potrestání kolaborantů. Většinu vedoucích pozic v současné krymské státní správě vykonávají lidé, kteří s ruskými okupanty spolupracují. Potrestáni mají být ti, kteří aktivně uplatňovali okupační legislativu. Zejména jde o policii, armádu a soudy.
Taševová nicméně zdůraznila, že Kyjev nebude pronásledovat Ukrajince, kteří na Krymu pouze žili, ani ty, kteří pod nátlakem přijali ruské občanství. Ruské pasy vydané na Krymu ukrajinské úřady ale neuznávají.
V případě Rusů Kyjev prosazuje koncept, že mají opustit poloostrov, dokud to je možné. Ti, kteří zůstanou, budou považováni za spoluviníky takzvaného zločinu kolonizace.
„Pokud neodejdou, existují zákonné postupy v mezinárodní i v ukrajinské legislativě pro jejich vyhoštění z území, pokud nelegálně překročili hranici,“ zdůraznila Taševová. Budou mít nicméně možnost odvolání proti rozhodnutí ukrajinských imigračních úřadů. „Ať dokážou, proč porušili ukrajinskou legislativu,“ dodala Zelenského zmocněnkyně pro Krym.
Nastartování ekonomiky a cestovního ruchu
Dalším úkolem je změnit psychologické dopady na společnost po dekádě ruské okupace a navrátit na Krym sounáležitost s ukrajinskou identitou. A také narovnat narušené vztahy mezi různými etniky a náboženstvími.
Důležitým bodem Kyjeva je nastartování ekonomiky, zejména v rámci turistického ruchu. Očekává se, že ukrajinská vláda pozve na poloostrov velké západní turistické a hotelové řetězce. Dalším plánem je podpora IT sektoru. „Naší vizí je, že to bude jakési Silicon Valley s příležitostmi pro vzdělávací složku,“ prozradila Taševová. Krym má rovněž dobré podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Nevyjasněnou otázkou zůstává pozdější status Krymu. Jeho autonomie, jež vznikla v devadesátých letech, byla podle současné ukrajinské vlády jednou z příčin úspěšné ruské okupace. Proto se počítá spíše s tím, že se rozsáhlá autonomie stane pro výběžek v Černém moři minulostí. Zástupci krymských Tatarů očekávají, že jistou formu autonomie získají, aby mohla Ukrajina vstoupit do EU.
