Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Vojensko-civilní správa a potrestání kolaborantů. Ukrajina už plánuje, co udělá po dobytí Krymu

Kyjev se připravuje na převzetí Krymského poloostrova, který Rusové okupují skoro deset let. Zásadní otázkou zůstává, co udělat s Rusy, kteří se rozhodnou zůstat.

Vojensko-civilní správa a potrestání kolaborantů. Ukrajina už plánuje, co udělá po dobytí Krymu
Ruští okupanti, ilustrační foto | Shutterstock.com

Krymský poloostrov je pro Ukrajinu klíčovým regionem, který chce opět ovládat poté, co jej Kreml v roce 2014 protiprávně anektoval za přihlížení světových velmocí. Příští rok na jaře to bude už deset let. 

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov slíbil, že své další narozeniny  – v červnu 2024 – už bude slavit na černomořském poloostrově. Ukrajinská protiofenziva zatím postupuje pomalu, a proto se zdá, že úvahy a plány Kyjeva, jak bude spravovat Krym, jsou velmi předčasné. Dokonce i západní spojenci Ukrajiny se začínají obávat, že se ukrajinské armádě nepodaří do podzimu dosáhnout většího průlomu v ruských obranných pozicích.

Stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová nicméně pro Kyiv Post přiznala, že se připravují podrobné plány, jak se bude Krym po deseti letech ruské okupace začleňovat do Ukrajiny. Oficiálně Kyjev hovoří o reintegraci.

Taševová tvrdí, že plány se začaly připravovat už před ruskou invazí v únoru 2022. V té době Kyjev doufal v diplomatické řešení navrácení poloostrova. Nyní Zelenskyj a spol. počítají s tím, že musí toto území dobýt silou. Taševová je přesvědčena, že se Ukrajině podaří Krym osvobodit od ruských okupantů.

Padesát tisíc úředníků

Deokupace počítá s tím, že nejprve bude muset být ukončeno stanné právo a pak vznikne vojensko-civilní správa. Kyjev odhaduje, že na Krym vyšle padesát tisíc ukrajinských státních úředníků, aby mohli efektivně převzít civilní správu. Nyní registrují první tisícovku žádostí o tyto pozice. 

Jednou ze sporných otázek je rozhodnutí, co bude dál s infrastrukturou, kterou vybudovali Rusové. V případě vojenských a námořních staveb si je chce Ukrajina ponechat. Ukrajina plánuje, že místo ruské Černomořské flotily vybuduje na poloostrově vlastní loďstvo. 

Každopádně dojde k demolici celého Kerčského mostu, který Krym spojuje s Ruskem. Ten vyšel Kreml v přepočtu na 3,7 miliardy dolarů. Budou také vyčísleny škody, které způsobili ruští okupanti. V této přechodové fázi se nepočítá s konáním svobodných voleb. 

Co s kolaboranty?

Velkým tématem je rozsah potrestání kolaborantů. Většinu vedoucích pozic v současné krymské státní správě vykonávají lidé, kteří s ruskými okupanty spolupracují. Potrestáni mají být ti, kteří aktivně uplatňovali okupační legislativu. Zejména jde o policii, armádu a soudy. 

Taševová nicméně zdůraznila, že Kyjev nebude pronásledovat Ukrajince, kteří na Krymu pouze žili, ani ty, kteří pod nátlakem přijali ruské občanství. Ruské pasy vydané na Krymu ukrajinské úřady ale neuznávají. 

V případě Rusů Kyjev prosazuje koncept, že mají opustit poloostrov, dokud to je možné. Ti, kteří zůstanou, budou považováni za spoluviníky takzvaného zločinu kolonizace. 

„Pokud neodejdou, existují zákonné postupy v mezinárodní i v ukrajinské legislativě pro jejich vyhoštění z území, pokud nelegálně překročili hranici,“ zdůraznila Taševová. Budou mít nicméně možnost odvolání proti rozhodnutí ukrajinských imigračních úřadů. „Ať dokážou, proč porušili ukrajinskou legislativu,“ dodala Zelenského zmocněnkyně pro Krym. 

Nastartování ekonomiky a cestovního ruchu

Dalším úkolem je změnit psychologické dopady na společnost po dekádě ruské okupace a navrátit na Krym sounáležitost s ukrajinskou identitou. A také narovnat narušené vztahy mezi různými etniky a náboženstvími. 

Důležitým bodem Kyjeva je nastartování ekonomiky, zejména v rámci turistického ruchu. Očekává se, že ukrajinská vláda pozve na poloostrov velké západní turistické a hotelové řetězce. Dalším plánem je podpora IT sektoru. „Naší vizí je, že to bude jakési Silicon Valley s příležitostmi pro vzdělávací složku,“ prozradila Taševová. Krym má rovněž dobré podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. 

Nevyjasněnou otázkou zůstává pozdější status Krymu. Jeho autonomie, jež vznikla v devadesátých letech,  byla podle současné ukrajinské vlády jednou z příčin úspěšné ruské okupace. Proto se počítá spíše s tím, že se rozsáhlá autonomie stane pro výběžek v Černém moři minulostí. Zástupci krymských Tatarů očekávají, že jistou formu autonomie získají, aby mohla Ukrajina vstoupit do EU.