Nejčastější příčinou rakoviny plic je kouření tabákových výrobků. Lucie Gubalová však patří k vzácné skupině lidí, kteří nemoci sami naproti nešli. Nekouřila, intenzivně sportovala, zdravě se stravovala. V dětství a dospělosti však byla pasivní kuřačkou – doma kouřil její táta. A v minulosti bylo rovněž běžné, že kuřáci svému zlozvyku propadali i v zaměstnání, v kanceláři. „Každý rok jsem si jako dítě přála, aby táta přestal kouřit. Nelíbilo se mi to ani u kolegů v kanceláři. Je velký paradox, že rakovinou plic jsem onemocněla právě já,“ říká Lucie ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot. „Vždycky jsem se stravovala zdravě, hodně jsem sportovala. Léta jsem trávila na kole, zimy na lyžích. Dokonce ani když mi dělali vyšetření na genetické predispozice na karcinom, nic takového lékaři neodhalili,“ doplnila.

Mediální pozornost žena nikdy nevyhledávala, jako účetní ji bavila kancelářská práce a spíše si ráda četla o životech druhých, aniž by nějak výrazně sdílela informace o tom svém. Diagnóza ale vše změnila. Spolu s dalšími nemocnými založila pacientskou organizaci Moje plíce.

V rámci hlavního projektu „Nekašli na to“ chce lidi motivovat, aby se dostavili na národní screening rakoviny plic. Ten od loňského roku dostal posvěcení ministerstva zdravotnictví a kompletně jej proplácejí zdravotní pojišťovny. Slogan „Nekašli na to“ je zvolen záměrně – právě kašel bývá jedním z projevů rakoviny plic. Ve většině případů však tělo reaguje na nádor tímto způsobem až ve chvíli, kdy je nádor větší a jeho léčba komplikovanější.

„Z osmdesáti procent se k nám dostanou lidé s místně pokročilým onemocněním, tedy velkým nádorem, nebo už lidé se vzdálenými metastázami. U všech těchto pacientů je již prognóza velmi špatná,“ říká profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Chtějí být vidět

„Nové sdružení jsme založili, protože chceme své zkušenosti předávat dál. A chceme podpořit naše zdravotníky v úsilí o kvalitní prevenci. V Česku už přes rok běží národní screening rakoviny plic a stále je spousta lidí, kteří by se do něj měli zapojit, ale z nějakých důvodů tak neučinili. Část lidí třeba lékařům nedůvěřuje, i když nechápeme proč. Snad je ale přesvědčíme alespoň my, pacientky,“ doufá Gubalová s tím, že právě konkrétní příběhy by prý ostatní lidi mohly přimět k tomu, aby prevenci nevynechávali. „Ty zkušenosti nás pacientů mohou hodně lidem otevřít oči. Spoluzakladatelka Ilona onemocněla rakovinou plic, i když je to mladá, krásná, úspěšná žena, celoživotní nekuřačka. Nebo Robin, kterému ji diagnostikovali ve 27 letech. V jeho případě to dokazuje, že nemoc může postihnout i takto mladé lidi.“

Lékaři to přitom s národním screeningem neměli snadné. Takový program je totiž evropským unikátem, v několika světových zemích mimo EU se o něj pokoušeli, avšak v daleko menším měřítku. Českým schématem vyšetření se ale následně během českého předsednictví Radě EU inspirovaly i unijní instituce a náš screening je uváděn v koncepcích boje s onkologickými onemocněními jako příkladný. Lékaři se při něm zaměřují na osoby starší 55 let, které aktuálně nebo dříve hodně kouřily.

Pacienty má primárně oslovit praktický lékař. Ten vysvětlí podrobnosti programu a odešle pacienta k plicnímu lékaři. Ten se dále vyptá a sepíše anamnézu, provede standardní vyšetření plic. V případě, že pacient kouří, si s ním o tomto tématu pohovoří a nabídne pomoc při odvykání kouření. Plicní lékař pacientovi předá kontakt na nejbližší akreditované radiologické pracoviště. To provede vyšetření nízkodávkovým CT. Podle výsledku se postupuje dále.

Bohužel, řada pacientů se vyšetřit nenechá. V roce 2022 praktičtí lékaři oslovili 7044 pacientů a pacientek s tím, že jsou vhodnými kandidáty pro zařazení do screeningu. Lehce přes polovinu z nich, 3556 pacientů (50,5 procenta), to však odmítlo. A to i přesto, že vyšetření jsou bezbolestná a natolik přesná, že dalece převýší rozlišovací schopnost běžného rentgenu plic. Část lidí jednoduše nechce podstupovat další vyšetření, a pokud nepociťují žádné příznaky, nemají potřebu vyhledávat další lékaře. 

„Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali sedmdesát nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno patnáct případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ sdělila profesorka Vašáková. I ona na pacienty apeluje, aby doporučení praktických lékařů ve vlastním zájmu neodmítali.