Kdyby člověk dal čistě na pěnu vytvářenou na so­ciálních sítích a v médiích, musel by už dávno podlehnout dojmu, že domácnosti i firmy jsou těsně před bankrotem a vše se hroutí. Při bližším ohledání skutečnosti je však obraz mnohem různorodější.

Když jsem se ptal sociologů, kteří se zkoumáním chudoby v Česku doopravdy zabývají, odpověděli mi, že podíl domácností, které „už to nedávají“ a žijí v příjmové chudobě, představuje asi sedmnáct procent a nijak zvlášť se nemění. Oproti průzkumům ze začátku jara díky vyplaceným podporám vzrostl jen o jeden procentní bod.

Jsou ovšem bez finančních rezerv, po zaplacení nákladů na bydlení a potraviny jim zbývá stovka na osobu a den. Zálohy na platby energií je finančně vykolejí. Otázkou je, zda už v lednu, nebo až následující měsíc, nebo za dva.

Vysokoškoláci se mají lépe

Další zhruba dvě pětiny domácností vyjdou s odřenýma ušima. Když to rozdělíme do skupin podle vzdělání, nepřekvapuje, že vysokoškolsky vzdělaným lidem se daří znatelně lépe, ale i tak je na tom sedm procent z nich finančně velmi bídně, neboť patří do té jednostovkové ohrožené skupiny.

Naopak dobře nebo velmi dobře svou finanční situaci pociťuje pětina, respektive horních dvanáct procent, domácností. Ty jsou schopny také vytvářet nové úspory, přičemž vzhledem k příslovečnému českému střádalskému konzervatismu jejich největší problém představuje to, že úložky znehodnocuje inflace.

Vzhledem k tomu, že Češi mají v bankovním systému přes tři biliony a 123 miliard korun a dalších skoro 150 miliard připadá na živnostníky, je inflační znehodnocení úspor dechberoucí. Další faktor je „efekt chudnutí“, který souvisí s tím, že ceny nemovitostí, zejména těch starších a v méně poptávaných lokalitách, začaly klesat.

Firmy spoří rychleji

Firmy se snažily dotlačit vládu k úlevám od vysokých cen energií a jejich dílo bylo korunováno úspěchem. Vláda jim na to kývla nejen v případě malých a středních, ale i těch velkých, aniž by požadovala návratnost té výpomoci. Výjimku samozřejmě tvoří ty, které budou mimořádně zdaněny vysokou přirážkou k dani z příjmů.

Tak jako v případě domácností, ale výraznějším tempem dovedou podniky zvedat svoje vklady v bankách. Jenom za říjen stouply skoro o 32 mi­liard korun na 1,44 bilionu korun. Pouze 41 miliard úvěrů je špatných. To by jeden neřekl, že?