Zdanit, či nezdanit investiční byty?
Kde brát, aby nám rozpočet v budoucích letech neklekl, bude jedno z volebních témat. A dalším budou bezesporu drahé nemovitosti a nedostupné bydlení.
redaktor
Že se tato dvě témata mohou prolínat, ukázal v minulém týdnu rozhovor s viceguvernérem České národní banky Markem Morou, který podpořil vyšší zdanění investičních bytů. Tím, že by se výrazně zvýšila daň z druhých, třetích a dalších bytů, by podle něho bylo možné strmě rostoucí ceny nemovitostí zarazit.
Nákup bytů je přitom jedním z mála způsobů investování, kterým Češi - historicky posedlí vlastní cihlou - věří. A velkou část trhu bytů k pronájmu ovládají právě drobní investoři, těch institucionálních je u nás pomálu, byť se na toto zatím neorané pole začínají v poslední době vydávat developeři. To je potřeba brát také v úvahu. Drobní vlastníci by totiž velmi pravděpodobně a velmi pragmaticky přenesli tento dodatečný náklad na své nájemce, a je tedy otázkou, zda by se dostupnost bydlení vyšším zdaněním naopak ještě nesnížila. Pokud měl bankéř na mysli, že by se vyšším zdaněním mohla posílit nabídka bydlení o prázdné byty, které drží majitelé čistě pro spekulaci a nepronajímají je, to už by dávalo větší smysl.
Každopádně je zřejmé, že nejde o první a pravděpodobně ani poslední výrok, který se dotkne vlastníků nemovitostí a silně mezi nimi zarezonuje. Velkou debatu vyvolal v minulých týdnech z pirátského lůna vzešlý nápad na vyšší zdanění bytů jako zdroje pro deficitní státní rozpočet. Tak velkou, že se od něj vrchní pirát Ivan Bartoš rychle distancoval.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.