Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Z Prahy se nelétá do Asie ani Ameriky, letiště se potýká s kapacitou.
Když na začátku roku ohlásila vietnamská letecká společnost Bamboo Airways spuštění přímé linky z Prahy do Hanoje, zpráva neměla kdovíjak velký ohlas. Jenže mladá, teprve rok stará korporace, si obě města nevybrala náhodou. Hanoj je pro letecké firmy dosud neobjeveným pokladem. Vyplývá to z dat Letiště Praha o ekonomicky nejdůležitějších destinacích, kam se ovšem z Prahy bez přestupu nelze dostat.
Jakkoliv se pražské letiště dostává na hranu své kapacity, když za loňský rok odbavilo 17,8 milionu cestujících, má mapa jeho spojů stále bílá místa. A manažeři Bamboo Airways měli evidentně dobré informace, když připravili s letním letovým řádem novou linku. „Na základě analýz o spuštění nové linky je Česká republika jednou z destinací, kterou zvažujeme zařadit do naší sítě jako první,“ řekl Bui Quang Dung, zástupce generálního ředitele Bamboo Airways.
Jak vyplývá z údajů Letiště Praha, které má týdeník Hrot k dispozici, z Hanoje a do Hanoje se ročně přesouvá z Prahy 77 tisíc cestujících a všichni musejí někde přesedat. Z hlediska provozu jde o nejvýznamnější slepou destinaci.
Na druhém místě je pak japonské Tokio se 73 tisíci cestujícími a třetí Bangkok se 67 tisíci pasažéry. Mezinárodní desítku uzavírá americký Boston s 30 tisíci cestujícími, naopak evropskou otevírá s 36 tisíci portugalské Porto, s nímž Praha přímé spojení ztratila. Obdobně nevytížené jsou pak destinace v Baltských zemích. „Každé z uvedených čísel znamená výrazný potenciál, který považujeme za jeden z předpokladů pro otevření přímého leteckého spojení s Prahou. Kritéria pro rozhodování o otevření linek má každá společnost nastavena individuálně, nicméně jedná se o destinace, u kterých se očekává další rozvoj a posílení trhu,“ řekl mluvčí letiště Roman Pacvoň.
Letiště samo aktivně oslovuje letecké společnosti, aby přímá spojení zavedly. Koneckonců přistání letadel a pohyb cestujících pro něj znamenají příjem z poplatků. Pražské letiště díky nim ročně vydělává kolem tří miliard korun. A jak vidno, mohlo by být lépe.
Rozlet nicméně brzdí několik faktorů. Tím hlavním je přeplněnost Ruzyně. „Jsme na hraně svých kapacit, a to zejména v časech špiček, kdy jsou náš dráhový systém i terminálové kapacity na maximu,“ přiznává Roman Pacvoň. V těchto časech je již letiště nuceno nabízet dopravcům nové časové sloty. Jenže právě společnosti, které provozují dálkové lety, chtějí čas špiček využívat. Lákavá čísla pasažérů z tabulek tak zatím vedou spíše do slepé uličky.
Aby se letiště mohlo dál ekonomicky rozvíjet, potřebuje dvě hlavní věci – rozšířit Terminál 2 a postavit paralelní dráhu. S rozšířením T2 vypadá situace o něco lépe než s dráhou. Hotovo by mělo být do roku 2028 a letiště na něj peníze má. V samotném terminálu se má prostavět devět miliard korun. Dalších sedm pak tvoří investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a dalších komunikací před terminálem. Po dokončení přibude devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a branami pro letadla na krátké a střední tratě. Vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.
Jako potíž se ale ukazuje to, jak letadla dostat na zem. Posudek vlivu na životní prostředí pro novou dráhu pochází dokonce už z roku 2011 a musel být prodloužen zatím do roku 2021. Původně měla dráha sloužit už v letech 2014 či 2015, nyní to vypadá na zahájení stavby v roce 2025 a dokončení v roce 2028. Letiště ale zatím nemá vykoupeny všechny potřebné pozemky. V současnosti jedná s několika posledními majiteli a potýká se s protesty obyvatel okolních obcí. Po dokončení dráhy má nicméně kapacita Prahy vyskočit na 21 milionů cestujících ročně, což je vhledem ke každoročním nárůstům velmi blízký cíl.
Otevírání nových linek a lákání dopravců, jako byl naposledy již zmiňovaný Bamboo, je klíčové i z mezinárodního hlediska. Všechna letiště v okolí Prahy rozšiřují své kapacity, aby z boomu letecké dopravy co nejvíce profitovaly. Investuje Vídeň, miliardové práce dokončují v Budapešti. Polská vláda chystá dokonce úplně nové obří letiště mezi Varšavou a Lodží, které má svým zázemím obě aglomerace de facto propojit.
