Vyslyšet zdánlivě nelogický tip a sednout si do úplně poslední řady se vyplatilo. Impozantní modré ary totiž při své letecké show přelétávají těsně nad hlavami diváků sedících nejvýše v sále. Na temeni je cítit závan větru způsobený superrychlým letem nejen ar, ale i dalších pestrobarevných opeřenců, chovanců zoologické zahrady Loro Parque.

Tu založil ve městě Puerto de la Cruz na severním pobřeží kanárského ostrova Tenerife Němec Wolfgang Kiessling přesně před padesáti lety coby útočiště pro papoušky a jako první na světě přišel i s jejich leteckým představením. Park má však nesporný podíl i na záchraně mnoha ohrožených druhů a deset takových péče tamních chovatelů zachránila před úplným vyhynutím.

Přesto není populární mluvící a kýchající papoušek Pako zdaleka hlavní hvězdou Loro Parque. Voliéry se stovkami nejrůznějších opeřenců zajímají spíš ornitologické fajnšmekry, četné rodinky jsou po chvíli ptáky spíš přehlceny a více je zaujmou mnohem větší zvířata. Zoo se postupem let rozrostla, dnes disponuje působivým pavilonem tučňáků, žraločím akváriem s proskleným tunelem či výběhem s bílým tygrem. Od cestovatelského portálu Tripadvisor si opakovaně vysloužila ocenění Travellers’ Choice coby vůbec nejlepší zoologická zahrada světa.

Na návštěvníka však na každém kroku útočí také cedule s informacemi, jak intenzivně se park v záchraně přírody angažuje a jaké projekty přidružená nadace Loro Parque Foundation podporuje. Což o to, proti pochlubení se prospěšnou činností není co namítnout a obdobnou sebechválu lze najít i jinde. V tenerifské zahradě je však přítomnost obdobných cedulek přece jen o dost hojnější než v jiných podobných zařízeních.

Loro Parque má totiž i jednu dost velkou slabinu, které se zřejmě i přehnaným upozorňováním na vlastní prospěšnou činnost snaží čelit. Vedle papoušků nabízí i představení cvičených lachtanů, delfínů, a především kosatek. Pět obřích mořských savců baví dvakrát denně diváky z celého světa. Každý, kdo v devadesátých letech slzel u proslulého filmu Zachraňte Willyho! o přátelství chlapce Jesse a v zajetí chované kosatky Willyho, pochopí, že oceňovaná zoo má dost velký PR problém.

Nejsme klauni

V proslulém turistickém průvodci Lonely Planet byste tak třeba jednu z nejnavštěvovanějších tenerifských atrakcí hledali marně. Také třeba padlá obří cestovka Thomas Cook přestala kvůli chovu kytovců nabízet výlety do Loro Parque. Těch přitom prodala až čtyřicet tisíc ročně a výpadek se projevil na ziscích společnosti ještě předtím, než jí definitivně zlomila vaz pandemie čínské chřipky.

Loro Parque je tak pod nepřetržitou palbou ochránců zvířat z organizace PETA i řady dalších. „Born to be WILD, not your CLOWN,“ stojí i na nálepce s vyobrazením kosatky v klaunském převleku, kterou kdosi nalepil na zastávku Los Cristianos, hlavního autobusového uzlu jihozápadní a nejvíce turistické části kanárského ostrova. I kousek odtud se lze zúčastnit přehlídky mořských kytovců. Ovšem trochu jiné a více distanční, než nabízí Loro Parque.

Profimedia.cz

V přístavu Los Cristianos poskytuje hned několik provozovatelů plavbu za pozorováním velryb a delfínů, kteří v hojném počtu pendlují v mořském pásu oddělujícím Tenerife od sousedního ostrova La Gomera. Všichni se prsí citlivým přístupem k mořských gigantům, jeden z nich propaguje své služby i partnerstvím s organizací Sea Shep­herd, ochránci velryb, jejichž metody mnozí považují za poněkud militantní.

Oblast v loňském roce získala jako první na světě razítko Světové aliance kytovců (World Cetacean Alliance, WCA) coby místo, kde pozorování velryb probíhá za dodržení přísných environmentálních podmínek. Takových lokalit je zatím na světě jen pět, vedle Tenerife je to třeba australská Hervey Bay či jihoafrická The Bluff. Podle WCA je pro certifikaci dobrý důvod. Pozorování kytovců je rostoucím odvětvím. Stejně jako v případě návštěvy Loro Parque nejde zrovna o lidovou zábavu, dvouhodinová projížďka přijde na 25 eur, někteří poskytovatelé si však účtují i dvojnásobek. Branže na Tenerife vygeneruje ročně 42 milionů eur a přiláká 1,4 milionu turistů. Panuje tak obava, aby se pozorování nezvrhlo.

„Dnes je příznivé počasí, mohli bychom vidět delfíny. Ale určitě uvidíme kulohlavce, to vám garantuji, na to jsme pojištěni,“ vtipkuje sympatická Daniela. Jak říká, jejím snem je vydat se na mexický Yucatan a u tamního pobřeží se potápět se žraloky obrovskými. Zatím však ukazuje turistům kytovce na domovském Tenerife.

Ještě než se první takový objeví, stočí kapitán lodi Travelin Lady plavidlo prudce doprava a turisté zaostří nedočkavé objektivy telefonů. Jde však o planý poplach, posádka jen zahlédla na hladině trsy plastového odpadu, který kvapně vytahuje na palubu. Na ekologickou edukaci myslí i v Loro Parque, součástí lachtaního představení je také scéna, kde jedno ze zvířat zrecykluje plastovou lahev odhozenou do vody nezdárným cvičitelem. Ani na otevřeném moři se však nelze ubránit pocitu, že stejně jako v zábavním parku není sběr plastu nijak spontánní, ale součástí předpřipraveného scénáře.

Našla se jen oddělená hlava

Jinak však jde o úplně jinou disciplínu, než když v Loro Parque naservírují návštěvníkům kosatky pár metrů před nos. Vyžaduje to dobrý zrak, orientovat se lze podle odlesků slunce. Vynořené hřbetní ploutve mořských tvorů reflektují světlo o něco silněji než modrá hladina. Máme štěstí, napoprvé opravdu narážíme na rodinku delfínů. Ti se pár minut líně povalují na hladině, než zmizí v hlubině. Jen o pár metrů dál následují „garantovaní“ kulohlavci. Hejno několik minut vesele plave podél lodi, než i ono nenávratně zmizí.

Celkem lze v lokalitě spatřit na dvě desítky druhů velryb a delfínů. Občas se mezi La Gomerou a Tenerife objeví i vorvaň obrovský, největší dravec, jaký kdy obýval zemi, který v největších hloubkách loví krakatice. Co loví kulohlavci, není vlastně úplně jasné. Dlouho se mělo za to, že se živí drobnými hlavonožci. Podle výzkumu tenerifských vědců publikovaného v časopise Journal of Animal Ecology však i kulohlavci při svých hlubokých ponorech za potravou po několik sekund překvapivě rychle sprintují. Vysvětlením může být, že i oni útočí na výrazně větší kořist, jako jsou právě krakatice obrovské. Jeden zde zachycený snímek dokonce ukazuje zvíře s chapadlem v tlamě. Alespoň malé zadostiučinění za to, že jsme na vorvaně nenatrefili.

Shutterstock.com

„Letos jsme zatím našli jen vorvaní hlavu. Zřejmě ho zabil lodní šroub. Děti na palubě z toho brečely,“ vypráví smutnou historku Daniela. Dodává, že savec se vůbec nemusel stát obětí plavidel pendlujících mezi Tenerife a La Gomerou, o život mohl přijít daleko v Atlantiku a mořské proudy mohly hlavu donést až ke kanárským břehům. Na už tak turistickým průmyslem hustě zastavěném pobřeží se chystá další výstavba, v plánu je i nový přístav, a tedy i hustší provoz mezi oběma ostrovy a zvýšené riziko pro mořské savce. Travelin Lady má nicméně šroub speciálně zasazen dovnitř trupu lodi, a podle prohlášení provozovatele by tedy neměla zvířata nijak ohrozit.

Umí kosatka norsky?

Tou dobou však už na severním břehu ostrova vrcholí představení kosatek. To startuje pro tuto dobu symptomatickým protestem proti válce na Ukrajině, pak už však pětice vodních obrů předvádí své přemety a další triky. Je jasné, kdo je hlavní hvězdou vodní show. „Morgan je jediná z kostatek, která se nenarodila v zajetí,“ vysvětluje divákům cvičitel a začíná vyprávět působivý příběh. Tomu se v Loro Parque a na celém Tenerife nemohou vyhnout ani největší ignoranti, které jinak kosatky absolutně nezajímají.

Podvyživenou a dehydrovanou Morgan vylovili záchranáři v roce 2010 u nizozemských břehů. Oproti původním pesimistickým předpokladům se ji podařilo v zajetí vyléčit a vykrmit. Tím však vyvstala otázka, co s obřím dravcem dál. Pokusy vyhledat mateřskou skupinu, která by ji přijala zpět, nevyšly, a tedy ani plán na zpětné vypuštění do volného moře. Zůstaly tak jen dvě alternativy: Loro Parque, nebo eutanazie. Na Tenerife je Morgan doma od roku 2011. Tam také odhalili příčinu jejích problémů. Morgan je hluchá. Jelikož kosatky vyhledávají svou kořist prostřednictvím echolokace, není schopna lovit a na volném moři nemá šanci přežít.

Přesto je Loro Parque dál pod silným tlakem, aby kosatku vypustil. Právními cestami se toho snaží dosáhnout neziskovka Free Morgan Foundation (FMF). Vedle Morgan identifikovala organizace i dalších třináct v zajetí chovaných kytovců, u kterých je podle ní odchyt za účelem komerčního využití vydáván za „záchranu“.

Shutterstock.com

Na své webové stránce k tomu zveřejňuje důkazy. Podle FMF například není Morgan hluchá. Pochází totiž ze skupiny norských kosatek, komunikuje tedy jinými zvuky než kosatky v Loro Parque, se kterými byla srovnávána. Jinými slovy, Morgan slyší a mluví norsky, čemuž ale na Tenerife nikdo nerozumí. Pozoruhodné také je, že údajná hluchota byla odhalena až v Loro Parque, při roční rehabilitaci v Nizozemsku na ni nikdo nepřišel.

Organizace také kritizuje nevysvětlené úmrtí mláděte Morgan, které vzešlo z údajně „neplánovaného“ zabřeznutí. „Kosatka je jedním z nejhodnotnějších zvířat v každém mořském zábavním zařízení (má cenu milionu dolarů), takže jejich chov, jak to udělal Loro Parque, přináší skutečný finanční benefit,“ naznačuje FMF, že početí mláděte narozeného s řadou vad nemuselo být zase tak náhodné.

Je fakt, že navzdory všem tabulkám o ekologických aktivitách jde v Loro Parque také o byznys. Návštěvník to pocítí nejlépe u stánku s občerstvením. Vodu zde sice nabízejí v ekologičtějších plechovkách namísto PET lahví, ovšem jen o objemu 0,3 litru a za 1,90 eura. Napojení rodiny vyžízněné tenerifským sluncem tak nejen zruinuje rodinný rozpočet, ale vyprodukuje i poměrně dost plechovek. Je otázka, zda by jedna dvoulitrová plastová lahev nebyla ekologičtější.

Zakladatel Kiessling je dnes na Tenerife největším zaměstnavatelem. Vedle Loro Parque spadá do jeho impéria i obří akvapark Siam Park, hotely či druhé největší akvárium světa Poema del Mar na Gran Canarii. Tam je v plánu i stavba druhého Siam Parku za sto milionů eur. Německému týdeníku Focus před pěti lety prozradil, že zisk jeho zařízení se pohybuje v řádu dvojciferných milionů eur. Aby mohl otázku zodpovědět, musel si však při rozhovoru předvolat účetního. „Jsem podnikatel, který nemyslí každý den na peníze,“ řekl Kiessling.

Kde je však pravda, jak se vysoce inteligentní živočichové cítí, co si myslí, jestli se dokážou zraněná zvířata sama vrátit do přírody a zda třeba mluví norsky, bude vyžadovat ještě léta vědeckého bádání. Diskuse tak není u konce. Jisté je, že pozorování kytovců na volném moři u západních břehů Tenerife je mnohem přirozenější a i dobrodružnější zážitek než uřvaná show v Loro Parque. Dokud však bude posádka Travelin Lady lovit z vody kusy plastů a hlavy vorvaňů, budou i taková zařízení nejspíš potřeba.