Hrot24.cz
Z Prahy na ukrajinské nebe

Archiv

Z Prahy na ukrajinské nebe

Mezi drony, které pomáhají ukrajinské armádě bránit se ruské agresi, jsou také bezpilotní prostředky Primoco z pražského Radotína

Pavel Baroch

Pavel Baroch

redaktor

Bylo to dávno předtím, než Vladimir Putin poslal svá vojska proti Kyjevu. Podnikatel Ladislav Semetkovský žil právě v Moskvě, kde se věnoval mediálnímu byznysu a k tomu ještě vyvíjel softwarová řešení. Ale také přemýšlel o změně kariéry. Lákalo ho něco hmatatelnějšího. „Měl jsem spoustu kamarádů, kteří něco vyráběli, a mně se to líbilo. Chtěl jsem také něco, na co se dá sáhnout,“ vzpomíná Semetkovský na dobu téměř před deseti lety.

Vzhledem k tomu, že má od roku 1999 pilotní průkaz, bylo právě letectví oborem, kterému rozuměl. A tak ho napadlo začít vyrábět bezpilotní letouny, které by místo neefektivních a nákladných vrtulníků kontrolovaly ropovody a plynovody. Jeden Semetkovského známý právě zakládal společnost, která začínala vyvíjet a vyrábět vlastní malé elektrické bezpilotní prostředky – takzvané multikoptéry. Semetkovský se k němu chtěl přidat a stát se partnerem v jeho firmě, ale z dohody nakonec sešlo. „Stejně jsem si uvědomil, že pro ruské podmínky není malé elektrické letadélko vhodné,“ říká Semetkovský.

Nakonec založil vlastní společnost Primoco UAV a začal vyvíjet středně velké drony s rozpětím bezmála pět metrů. V Rusku ovšem jeho stroje nikdy nelétaly a ani nelétají, i když jsou hodně blízko – na ukrajinské straně fronty. „Turecké drony Bayraktar mají životnost osm až deset letů do sestřelu. My jsme o první letadlo přišli teprve před několika týdny po roce a půl provozu,“ říká Semetkovský.

I tak to byla spíše náhoda, že se ruské protivzdušné obraně podařilo český stroj „sundat“. Pro radary jsou prakticky nezaměřitelné a nepřijdou si na ně ani rušičky GPS signálu, což je běžný prostředek elektronického boje. „Naše letadlo dokáže létat i bez GPS, protože má vlastní navigační systém. Létáme pořád a velmi přesně,“ tvrdí Semetkovský. K bojovým akcím ale české drony neslouží. „Naše drony zbraňové systémy nevozí, dokonce se k tomu i naši zákazníci zavazují,“ říká Semetkovský. I tak je tento sofistikovaný vojenský prostředek pro ukrajinskou armádu mimořádně cenný. Když je zapotřebí zaměřit nepřátelské postavení, musíte ho v první řadě nalézt – a k tomu jsou vhodné právě i „nenápadné“ drony.

Vzrůstající byznys

Ukrajina si ovšem nekupuje české bezpilotní prostředky napřímo, ale přes Lucembursko, Nizozemsko a Německo. „Ukrajinci sice projevili o naše bezpilotní systémy zájem, ale peníze vždy dorazí z těchto tří zemí,“ říká Semetkovský.

Nepochybuje o tom, že by o jeho letouny měli zájem i Rusové, protože konkurenční stroje nejsou na tak vysoké technické úrovni. Ostatně Semetkovský ještě před agresí na Ukrajině usiloval o to, aby v Rusku jeho bezpilotní stroje skutečně létaly. Ale česko-ruské diplomatické vztahy byly už roky značně napjaté, k čemuž přispělo také zjištění, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích stojí ruská tajná služba. A tak se nakonec rozhodl své aktivity v Rusku ukončit. „V pondělí jsme oznámili, že jsme naši ruskou firmu zavřeli, a ve čtvrtek začala válka,“ vzpomíná Semetkovský na konec února 2022.

Jednou z výhod bezpilotních systémů společnosti Primoco UAV je to, že jsou pro protivzdušnou obranu nepřítele prakticky neviditelné. A řídicí centrum je možné umístit třeba do obyčejné dodávky.

Archiv

Byla to přitom válka na Ukrajině, co byznysu s bezpilotními prostředky výrazně napomohlo. Zatímco v počátcích podnikání prodala společnost Primoco UAV třeba šest letounů ročně, letos jich bude okolo padesáti a příští rok už zhruba sto. „Většina zákazníků si řekla, že už není na co čekat. Měli jsme sice hodně poptávek, ale většina zájemců nepodepsala kontrakt. Potřebovali jsme to protrhnout, což se nakonec stalo. Věřil jsem od počátku, že se to nakonec podaří. Teď je náš růst skutečně obrovský,“ tvrdí Semetkovský.

Začátky ale nebyly jednoduché. Rozhodnutí věnovat se právě vývoji a výrobě vlastních středně velkých bezpilotních systémů padlo v roce 2014. „V civilní sféře tehdy ve světě nic takového neexistovalo,“ vzpomíná Semetkovský, který se současně zbavil svých předchozích mediálních a softwarových aktivit. Následně se asi tři čtvrtě roku pracovalo na prototypu dronu, který pod označením One 100 na konci července 2015 poprvé vzlétl z letiště v jihočeských Tchořovicích.

Vstupní kapitál měl Semetkovský z předchozího podnikání. Navíc se k němu přidal jeho český kamarád Gabriel Fülöpp, s nímž se seznámil ještě v době, kdy oba podnikali v Rusku. Stejně jako Semetkovský se i Fülöpp rozhodl prodat a opustit své firmy a přestěhovat se s rodinou do Švýcarska. Semetkovského nový podnikatelský záměr se mu zalíbil, a tak se nabídl, že by mu pomohl s financováním. „Nikdy ve firmě nebyl aktivní, byl to čistě finanční investor,“ vysvětluje Semetkovský, který je většinovým vlastníkem společnosti Primoco UAV.

První podepsal Irák

Jenže aby byznys se 150 kilogramů těžkými bezpilotními letadly mohl fungovat, potřeboval najít odbyt. Ukázalo se, že největší zájem je od státních organizací, jako jsou například ozbrojené složky. Semetkovský si sestavil seznam s kontakty na všechny potenciální zákazníky po celém světě a začal posílat maily a dopisy premiérům, ministrům nebo šéfům státních bezpečnostních útvarů.

Úplně prvním zákazníkem, který s firmou Primoco UAV podepsal smlouvu, byl Irák. Jenže dodávka prvních strojů se zadrhla: Semetkovskému totiž dorazil dopis od ministerstva průmyslu a obchodu, že z jejich pohledu jsou drony regulované zboží, protože mohou sloužit také k vojenským účelům – takzvaný produkt dvojího využití. A k jeho vývozu je zapotřebí ministerská licence.

Drony původně startovaly na testovací lety z různých českých letišť, před několika roky ale firma koupila letiště v Písku.

Archiv

„Dneska už povolení obchodovat s vojenským materiálem máme, ale tehdy jsem nevěděl, že vývoz musí odsouhlasit stát,“ říká Semetkovský. Jednání s úřady trvalo několik let, během nichž Primoco UAV vyvezlo stroje do jiných zemí včetně Malajsie. Ale nakonec klapnul i Irák. „Naše stroje tam létají dodneška,“ říká Semetkovský.

Bezpilotní prostředky s doletem až dva tisíce kilometrů nabízí ke čtyřem účelům: k ochraně hranic a pobřeží, ochraně strategické infrastruktury, pro zpravodajské služby a ke kalibraci letištních radiomajáků. Semetkovský tvrdí, že v těchto oblastech chce být globální jedničkou. „Dnešní, opět vylepšená, verze Primoco UAV One 150 je dosud jediným certifikovaným bezpilotním letounem ve své kategorii na světě,“ připomíná podnikatel.

Stěhování do Písku

Své bezpilotní systémy vyrábí firma v nenápadné hale v Radotíně na jihozápadním okraji Prahy. Na první pohled překvapí relativně malé prostory, kde vznikají stroje, které se už vyvezly do více než desítky zemí Evropy, Asie, Blízkého východu a Afriky. V jedné z hal právě technici montují několik strojů, na stole jsou vyrovnané podvozky, kousek vedle leží „čumáky“ letounu a další komponenty. A ve vedlejší místnosti stojí asi deset velkých beden s už hotovými, i když rozmontovanými stroji. Dohromady se znovu smontují až na místě určení. Každý stroj je víceméně unikát, protože se vyrábí konkrétnímu zákazníkovi přesně na míru.

„Na jednom letadle se pracuje asi tisíc hodin,“ popisuje Ladislav Semetkovský a mezi řečí si postěžuje, jak obtížné je v dnešní době sehnat kvalifikované pracovní síly. Ačkoli stroj se od své premiéry před osmi lety na první pohled změnil jen minimálně, ve skutečnosti prodělal významný vývoj. „Až na malé změny vypadá letadlo zvenku pořád stejně, ale uvnitř je úplně jiné,“ říká majitel, podle něhož se technologie nepřetržitě vyvíjejí a zdokonalují. Oproti konkurenci má Primoco UAV výhodu, že až na pár komponentů je kompletně vymyšlené a vyrobené právě v Praze.

Letouny pracují ve vysokém stupni automatizace. „Je to vyladěný systém, který má za sebou tisíce letů v různých klimatických podmínkách. Neustále stroj vylepšujeme. Ukrajina je teď pro nás také ohromná testovací laboratoř s reálným nepřítelem,“ uvádí Semetkovský, podle něhož má jeho firma oproti konkurenci výhodu také v tom, že disponuje potřebnými certifikáty. „To je klíčové zejména pro evropské zákazníky, protože dát miliony eur za letadlo bez certifikace by byl problém,“ vysvětluje.

Dvojnásobné tržby

Výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV v letošním prvním pololetí meziročně více než zdvojnásobil tržby na 213,4 milionu korun. Ukazatel EBITDA poprvé v historii firmy překonal hranici sto milionů korun a ve srovnání se stejným obdobím loni je rovněž více než dvojnásobný. Většinový majitel Ladislav Semetkovský předpokládá, že letos poprvé překročí objednávky hranici jedné miliardy korun, přičemž tržby se budou pohybovat mezi 750 a 800 miliony korun.

V radotínské dílně se zatím pracuje v jedné směně, ale Semetkovský připouští, že díky vzrůstajícímu zájmu o bezpilotní prostředky se možná bude muset další směna přidat. V plánu je výstavba výrazně větší haly v areálu letiště v Krašovicích u Písku, které Primoco UAV koupilo v roce 2019. Do té doby zkoušelo své stroje na různých letištích, což bylo příliš komplikované. Halu za stovky milionů korun přitom firma hodlá zaplatit z vlastních zdrojů bez bankovního úvěru.

V letištním areálu má vzniknout výrobní hala, školicí středisko, řízení letového provozu, prezentační místnosti a administrativní zázemí firmy. Vzhledem k tomu, že současná výroba je víceméně manuální, je možné produkci poměrně snadno robotizovat. Zatímco dnes se v průměru měsíčně vyrobí šest strojů, v budoucnu by to mělo být pětadvacet. „Věřím, že v roce 2027 tam už budeme vyrábět,“ říká Semetkovský.

Do té doby si musí vystačit s relativně malými prostory v pražském Radotíně. V zadní části areálu stojí dodávka se slovenskou poznávací značkou. Do vozu se nyní technici chystají montovat „pozemní mozek“ každého bezpilotního prostředku, tedy řídicí centrum. Právě odtud se pak drony ovládají. Slovensko je jedním z aktuálně posledních zákazníků společnosti Primoco UAV. Letadla mají pomoci střežit východní hranici schengenského prostoru, ale také Severoatlantické aliance.

V Česku nelétá žádný

Ačkoli pražská firma vyrobila už více než 150 bezpilotních systémů, žádný z nich zatím neslouží v České republice, protože o něj nikdo neprojevil zájem – veškerá produkce jde na export. „Zákazník chce vyřešit nějaký problém, my mu vyrobíme a předáme stroj včetně senzorů a na­učíme ho s tím pracovat. Do půl roku. To je v leteckém průmyslu expresní doba,“ říká Semetkovský.

Nejen Ukrajina, ale vlastně všechny země, které si bezpilotní zařízení koupily, si je pořizují přes prostředníky. „Kontrakt se nikdy nedělá napřímo,“ potvrzuje většinový majitel, podle něhož se obchodní vztahy budují dlouhodobě. Pro firmu je tak zásadní nedávný podpis memoranda se známou společností Airbus Defence and Space a její dceřinou firmou Airbus DS Airborne Solutions. Pro Semetkovského jde o přelom, který může jeho podnik významně posunout.

Airbus je přitom celosvětovým lídrem v oblasti leteckých řešení. „Význam bezpilotních letounů v obraně exponen­ciálně roste, jak vidíme na Ukrajině,“ řekl Michael Schoellhorn, generální ředitel společnosti Airbus Defence and Space. Dodal, že drony ale mají mnohem širší komerční využití – například při monitorování požárů, pátrání a záchraně osob nebo v zemědělství.

„Již mnoho let jsme průkopníky v oblasti bezpilotních platforem. Naše spolupráce se společností Primoco je dalším prvkem budování evropského systému ve světě bezpilotních letounů, které využívají naše ozbrojené síly i celá společnost,“ nechal se slyšet Schoellhorn, jenž v srpnu osobně navštívil Semetkovského v Praze, aby s ním probral další detaily možné spolupráce. 

Obchod na burze

Akcie společnosti Primoco UAV jsou od roku 2018 kotovány na trhu Start pražské burzy. „Hlavním důvodem tohoto kroku byla kredibilita,“ vysvětluje většinový majitel Ladislav Semetkovský. „Když přijdete za ministrem obrany někde ve světě, zná obvykle jen velké letecké společnosti, o naší firmě neslyšel. Pokud jsou ale její akcie veřejně obchodovány, má to hned jiný zvuk.“ Jen za první pololetí letošního roku přitom cena akcií vzrostla o více než 75 procent na 720 korun za akcii. Tržní hodnota Primoco UAV se tak přiblížila 3,5 miliardy korun.

V polovině srpna přitom hlavní akcionáři prodali 120 tisíc kusů akcií, a navýšili tak podíl volně obchodovaných akcií firmy (free float) o více než 2,5 procentního bodu na téměř osmnáct procent. Tím se přiblížila hranici 25 procent, kterou burza pro veřejně obchodované firmy obecně doporučuje. Ladislav Semetkovský prodal 55 tisíc kusů cenných papírů v celkové hodnotě 37,95 milionu korun, čímž jeho majoritní vlastnický podíl klesl na 58,1 procenta. Spoluzakladatel a člen dozorčí rady Gabriel Fülöpp prodal 65 tisíc kusů akcií v celkové hodnotě 44,85 milionu korun. Fülöpp ve společnosti nyní drží 24procentní podíl. Primoco UAV by se mělo stát nejvíce obchodovanou firmou na trhu Start a příští rok se patrně přesune na hlavní trh vedle takových společností, jako jsou ČEZ, Kofola, Komerční banka nebo Colt CZ.