Vysoká inflace drtí lidi s postižením. Požadují zvýšení úhrad za zdravotní pomůcky

„Zdravotně postižení jsou aktuálně v České republice vystaveni vyjma jiného i nebezpečí výrazného snížení dostupnosti zdravotnických pomůcek, které jsou nezbytnou součástí jejich života. Z toho důvodu jsme se rozhodli začít koordinovat své aktivity, upozornit na tento problém a pomoci navrhnout řešení,“ uvedly ve společném prohlášení Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví a Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Tyto dvě organizace spolu nově koordinují své kroky, kterými chtějí dosáhnout změn ve financování pomůcek.

Handicapovaní jsou podle svých reprezentantů výrazně zatíženi zvyšujícími se ceny energií, potravin i léků. Zdražují se však i zdravotní pomůcky, které slouží ke kompenzaci jednotlivých typů postižení. Výroba pomůcek se zdražuje a výrobci to promítají do konečných cen určených pro spotřebitele. Úhrady zdravotních pojišťoven však zůstávají stejné. Hlouběji do kapsy tak musí sáhnout přímo handicapovaní či jejich rodinní příslušníci. 

Je poplatek 200 korun za pohotovost asociální? Alespoň odradí ty, kteří ji zneužívají

Regulační poplatek za návštěvu pohotovosti v současné výši 90 korun už svou funkci neplní a lidé toho často zneužívají. Zdražení, které navrhuje lékařská komora, by mohlo přetíženým pohotovostem ulevit.

Regulační poplatek za návštěvu pohotovosti v současné výši 90 korun už svou funkci neplní a lidé toho často zneužívají. Zdražení, které navrhuje lékařská komora, by mohlo přetíženým pohotovostem ulevit.

„Rostoucí ceny zdravotnických pomůcek jsou pro postižené zásadním problémem, neboť tím klesá jejich dostupnost. Příspěvky pojišťoven nekopírují růst cen a zvýšené náklady zatěžují už tak napjaté rozpočty uživatelů pomůcek a jejich rodin,“ řekl Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Varuje dokonce před tím, že někteří výrobci mohou některé pomůcky zcela stáhnout z nabídky na českém trhu. „To by byl vážný problém pro tisíce handicapovaných,“ zdůrazňuje Krása.

Podle Martina Dymáčka, zakládajícího člena Poradní unie pro legislativu ve zdravotnictví, je nutné najít bezodkladně řešení na úrovni ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. „Takové řečení, které by ochránilo pacienty. Inspirovat bychom se mohli například v úhradách léků, kde mají pacienti nastaven úhrn doplatků za jeden rok, který je jakýmsi ochranným limitem. V případě jeho překročení jsou náklady na léky hrazeny ze zdravotního pojištění, aby se nestalo, že pacient z finančních důvodů nebude moci užívat svůj lék,“ navrhuje Dymáček.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve uvedl, že úhrady pojišťoven za zdravotní pomůcky pro rok 2023 se nebudou zvyšovat, protože takzvaná úhradová vyhláška platná od ledna již byla vydána. Nebrání se však debatám o výši úhrad na následující období, tedy rok 2024.

Válek těžce přestřelil. Nadstandardy jsou prostě asociální a tečka

Jakmile se ve prospěch něčeho kolektivně vyjádří duo Válek – Pekarová-Adamová, je třeba zbystřit. Protože riziko, že to nedopadne dobře, se najednou rapidně zvyšuje.

Jakmile se ve prospěch něčeho kolektivně vyjádří duo Válek – Pekarová-Adamová, je třeba zbystřit. Protože riziko, že to nedopadne dobře, se najednou rapidně zvyšuje.

V polovině listopadu pak prezident Miloš Zeman podepsal vládní návrh zákona, podle kterého se od prosince zvýšila dávka určená zdravotně postiženým, takzvaný příspěvek na mobilitu pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Dávka činila 550 korun a pobírá ji přibližně 260 tisíc osob. Po zvýšení činí příspěvek 900 korun měsíčně.

„Tímto vládním návrhem zákona jsme jasně deklarovali, že nemůžeme zapomínat na handicapované občany nebo občany se speciálními potřebami, které může aktuální situace přivádět do nejistoty, že si nebudou moci dovolit pomůcky, které pro ně byly dříve samozřejmostí,“ zdůvodňoval zvýšení dávky ministr Válek.