Vlakové šachy na Kavkazu. Hraje se o propojení tří zemí
Tři malí hráči u stolku, tři velcí v zákulisí, jedna mapa-šachovnice, čtyři železnice. Hraje se o ázerbájdžánský Nachičevan – a platí pravidla džungle.
Kolohnát v maskáčích, který jako by z oka vypadl tureckému prezidentovi Erdoganovi, kope poblíž kamenitého říčního koryta krumpáčem. Kopne jednou, dvakrát; kamera běží. Muž předá krumpáč jednomu ze suity mužů v oblecích, ti mu zatleskají, jde se dál. Co to je? Ázerbájdžán staví koleje.
Nejsou to však koleje ledajaké, stejně jako chlapík není jen tak řadový kolohnát, nýbrž tamní prezident Ilhan Alijev. Maskáče má na sobě proto, aby televizním divákům připomenul, že ono území, po němž budou za nějakou dobu jezdit vlaky, až do loňské války ovládali upřímně nenávidění sousedé z Arménie.
Na 800 kilometrů objížďky
Navzdory kašpařinám před kamerou by popsaný výjev z letošního února mohl mít skutečný význam daleko přesahující údolí řeky Aras (česky psáno i Araks) na ázerbájdžánsko-íránské hranici. Vlaky, které by jím měly jezdit, by mohly propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan, od níž jej odděluje právě arménské území. Ačkoli pruh Arménie mezi vlastním Ázerbájdžánem a Nachičevanem měří v nejužším místě sotva 35 kilometrů, konflikt Jerevanu s Baku prakticky prodlužuje trasu na více než 800 kilometrů, protože je třeba jezdit megaobjížďkou přes Gruzii a Turecko.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot