Slovenský premiér Robert Fico se v poslední době staví do role mírotvůrce. Kráčí tak ve šlépějích svého maďarského protějšku Viktora Orbána, který letos navštívil Kyjev i Moskvu a svou cestu označil za „mírovou misi“. Fico se chce příští rok zúčastnit oslav 80. výročí ukončení druhé světové války – a cestu do Moskvy chápe jako „mírovou manifestaci“.
Vůči zemi, která čelí ruské agresi, je přitom Fico velmi kritický. V loňském roce se snažil zastavit vojenské dodávky Ukrajině, v neděli pak prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s tím, aby se Kyjev stal členem NATO. „Svoboda přišla na Slovensko z Východu. A na této pravdě nelze nic změnit,“ uvedl během víkendové vzpomínkové akce na bitvu o Dukelský průsmyk.
Fico nicméně v pondělí navštívil i Užhorod. Ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala zde požádal o „přátelské gesto“ – chce, aby Kyjev nechal proudit plyn z Ruska přes Ukrajinu i v příštím roce. Přesně 1. ledna 2025 totiž dojde k ukončení tohoto tranzitu, což nejvíce ohrožuje Rakousko, Moldavsko a právě Slovensko – tyto státy jsou stále závislé na ruském plynu. Evropa proto hledá alternativní cesty a rovněž zvyšuje import ve formě dodávek LNG.
Jak píše list Financial Times, Fico argumentuje tím, že Ukrajina může přijít o poplatky z přepravy a možná i o potrubí samotná. „Pro Kyjev je tohle riskantní. Kromě ztráty tranzitních poplatků může uzavření plynovodů vést i k tomu, že se její plynová infrastruktura stane terčem ruských útoků,“ řekl FT Mario Holzner, ředitel vídeňského Institutu pro mezinárodní ekonomická studia.
Podle Lukáše Kovandy, hlavního analytika Trinity Bank, by už totiž Rusové neměli motiv se ukrajinským plynovodům při svých útocích vyhýbat – tak jako doposud. „Plyn z Ruska ovšem neznamená nutně ruský plyn. Takže není vyloučeno, že Ukrajina na Ficův návrh uslyší. Poplatky za tranzit jsou lákavé. Pokud by přepravovala plyn, jenž předtím do Ruska doputoval z ložisek v Ázerbájdžánu, mohla by Slovensku vyhovět,“ napsal Kovanda.
„Jenže Kyjev – stejně jako Fico – ví, že plyn s visačkou ‚ázerbájdžánský' může být ve skutečnosti maskovaný ruský plyn. Baku totiž nemá volnou kapacitu, aby ruské dodávky plně nahradilo,“ doplňuje Kovanda.
Podle něj tak teď existuje možnost takzvaného swapu. „Ázerbájdžán by přesměroval své dodávky třeba Turecku právě na Slovensko, a to přes Rusko a Ukrajinu, zatímco Moskva by místo Bratislavě dodávala Ankaře, aby kompenzovala ázerbájdžánský výpadek. Tak by byli všichni spokojeni, ačkoli by se ruské příjmy z prodeje plynu neztenčily,“ tvrdí Kovanda.
Náměstek slovenského ministra hospodářství Vladimír Šimoňák navštívil Ázerbájdžán minulý měsíc. Uvedl pak, že je předčasné hodnotit, zda by Slovensko mohlo začít dovážet ázerbájdžanský plyn už v příštím roce. „Technicky je to ale možné,“ řekl s tím, že Ukrajina také vydělává na přepravě plynu z Ruska. „Je to bizarní. Dvě země, které spolu válčí, spolu dělají pozoruhodné obchody,“ prohlásil tehdy.
