Češi si od příštího roku za plyn připlatí i dva tisíce. Prsty v tom má Fialova vláda

Klíčovým důvodem nárůstu regulovaných plateb za plyn v Česku je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát. Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard.

Klíčovým důvodem nárůstu regulovaných plateb za plyn v Česku je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát. Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard.

Celý článek
0

Strnadova CSG koupila americký Kinetic, stala se tak lídrem mezi výrobci malorážového střeliva

Akvizice je součástí záměru CSG postupně se etablovat na americkém trhu i s dalšími produkty pro obranný i civilní sektor.

Akvizice je součástí záměru CSG postupně se etablovat na americkém trhu i s dalšími produkty pro obranný i civilní sektor.

Celý článek
0

Komentář: Cíl udržet globální oteplování na 1,5 °C je naprostá chiméra

Představa Evropy o rychlém snižování globálních emisí není reálná. EU, i když bude dekarbonizovat jako o život, s bídou vykryje indický přírůstek a celý rozvojový svět prostě neutáhne. Planeta se bude oteplovat mnohem rychleji, než kolik se slibovalo v Paříži, asi tak dvakrát, když to dobře dopadne.

Představa Evropy o rychlém snižování globálních emisí není reálná. EU, i když bude dekarbonizovat jako o život, s bídou vykryje indický přírůstek a celý rozvojový svět prostě neutáhne. Planeta se bude oteplovat mnohem rychleji, než kolik se slibovalo v Paříži, asi tak dvakrát, když to dobře dopadne.

Celý článek
0

Vietnam se topí v plastech: Z recyklace se stává ekologická hrozba

Kanál protékající vietnamskou vesnicí Minh Khai připomíná spíš skládku než vodní tok. Na hladině plují plastové tašky, úzké uličky jsou zaplavené odpadky a z pecí, v nichž se pálí nerecyklovatelný plast, se šíří znečištěný vzduch. Tato „řemeslná recyklační vesnice“, ležící hodinu od Hanoje, je jedním z míst, kam míří plasty z Japonska, Evropy i USA, původně určené k recyklaci. Realita je však jiná – plastový dovoz se mění v ekologický problém.

Vietnam se topí v plastech: Z recyklace se stává ekologická hrozba
Vietnam se topí v plastech: Z recyklace se stává ekologická hrozba | www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2

Vietnam se v posledních letech stal jedním z hlavních hráčů v mezinárodním obchodu s plastovým odpadem. Poté, co Čína v roce 2018 zakázala jeho dovoz, se země stala čtvrtým největším importérem na světě. Jen loni Vietnam dovezl 420 tisíc tun plastového odpadu, ale jeho recyklační kapacity podle Světové banky dosahují jen 300 tisíc tun. Domácí zpracovatelé navíc často upřednostňují kvalitnější zahraniční plasty, protože pouze třetina domácího odpadu je správně vytříděná.

Plastový paradox

Dovážený plast však často obsahuje příměsi organického odpadu, což ztěžuje jeho další zpracování. „Až čtvrtina dovezeného materiálu je v určitých případech nerecyklovatelná,“ potvrzuje Chi, jeden z místních recyklátorů, který si nepřál uvést celé jméno. Zbytek končí na nesanovaných skládkách nebo přímo v přírodě. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se až 15 % odpadu dostává do řek a oceánů.

Zhruba čtvrtina vietnamských recyklačních kapacit je soustředěna v řemeslných vesnicích, jako je Minh Khai. Ty však nejsou vybaveny na zvládnutí takového množství odpadu. Vesnice sice zajišťují třídění a zpracování plastu, ale za cenu těžkého znečištění životního prostředí. Místní kanály a ovzduší jsou silně kontaminované a zdravotní rizika pro obyvatele rostou. Zatímco mezinárodní konference, jako nedávné jednání OSN v Jižní Koreji, diskutují o zpřísnění pravidel pro obchod s plastovým odpadem, Vietnam řeší i neformální recyklační průmysl, který je těžké monitorovat.

Hranice možností

Vietnam se tak ocitá v těžké situaci. Výnosný obchod s plastovým odpadem – který loni na globální úrovni dosáhl hodnoty 3,8 miliardy dolarů – přináší ekonomické příležitosti, zároveň však zvyšuje tlak na životní prostředí. Kritici upozorňují, že závislost na zahraničním odpadu brzdí rozvoj domácího recyklačního systému.

Skládky rostoucí v okolí vesnic a plasty proudící do oceánů ukazují, že současný model není udržitelný. „Export odpadu do zemí s omezenými recyklačními možnostmi vyvolává otázky o spravedlnosti a dlouhodobé udržitelnosti,“ říká Kaustubh Thapa z univerzity v Utrechtu. Budoucnost vietnamského recyklačního průmyslu tak závisí na tom, zda dokáže zlepšit třídění odpadu a zvýšit své kapacity. Otázkou zůstává, zda plastová velmoc dokáže uniknout své vlastní pasti.