Ročně rakovinou plic onemocní šest a půl tisíce lidí. Pokud lékaři karcinom diagnostikují, existuje jen patnáctiprocentní šance, že se pacient dožije následujících pěti let. Každý rok s touto diagnózou zemře pět tisíc osob. To z tohoto typu rakoviny činí statisticky největšího zabijáka mezi onkologickými onemocněními – jen pro představu, ročně na něj zemře tolik lidí jako na rakovinu prostaty, střeva a prsu dohromady.

„Je to tristní diagnóza. Jedná se o nádor, který obecně není biologicky příznivý. Často a velmi rychle zakládá metastáze, protože plíce jsou velmi dobře prokrvený orgán hustě zásobený mízními uzlinami,“ vysvětluje profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Plicní lékaři proto dlouhodobě usilovali o to, aby v České republice vznikl národní screeningový program, jenž by nemocné odhalil v době, kdy je nádor ještě velmi malý. „Pak je nádor radikálně odoperován. Z osmdesáti procent se k nám ale dostanou lidé s místně pokročilým onemocněním, tedy velkým nádorem, nebo už lidé se vzdálenými metastázemi. U všech těchto pacientů je již prognóza velmi špatná,“ říká Vašáková.

Unijní vzor

Lékaři to ale s národním screeningem neměli snadné. Takový program je totiž evropským unikátem, v několika světových zemích mimo EU se o něj pokoušeli, avšak v daleko menším měřítku. Screening ale přesto našel podporu u ministerstva zdravotnictví a to jej zahrnulo do úhrad od zdravotních pojišťoven. Veškerá vyšetření jsou tedy hrazena ze systému veřejného pojištění. Českým schématem vyšetření se následně během českého předsednictví Radě EU inspirovaly i unijní instituce a náš screening je uváděn v koncepcích boje s onkologickými onemocněními jako příkladný.

Bohužel, stejně příkladní nejsou všichni pacienti. Do národního screeningu se mohou zapojit pouze osoby splňující určitá kritéria (viz box). V roce 2022 praktičtí lékaři oslovili 7044 pacien­tů a pacientek s tím, že jsou vhodnými kandidáty pro zařazení do screeningu. Lehce přes polovinu, 3556 pacientů (50,5 procenta), to však odmítlo. A to i přesto, že vyšetření jsou bezbolestná a natolik přesná, že dalece převýší rozlišovací schopnost běžného rentgenu plic. Část lidí jednoduše nechce podstupovat další vyšetření, a pokud nepociťují žádné příznaky, nemají potřebu vyhledávat další lékaře.

Nekouřit? Děkuji, ne

Část lidí pak odradí to, že v rámci screeningu musí podstoupit i základní intervenci pro odvykání kouření. Základní poučení v délce několika minut však má smysl: devadesát procent všech pacientů s rakovinou plic jsou kuřáci a kouření obecně výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že člověk tímto karcinomem onemocní. Absolvování intervence navíc neznamená automatické zahájení léčby závislosti na tabáku – tu lze kdykoli odmítnout, a přesto se screeningu účastnit.

Do screeningu se zapojily tisíce praktických lékařů, 340 plicních ordinací, 27 CT pracovišť a osm vysoce specializovaných pneumoonkochirurgických center napříč republikou. První výsledky ukazují, že program má smysl. „Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali sedmdesát nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno patnáct případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ sdělila lékařka Koziar Vašáková. Na pacienty apeluje, aby doporučení praktických lékařů ve vlastním zájmu neodmítali. 

Kdo se může zapojit:

• Ve věku 55 až 75 let.

• Kouřil alespoň dvacet balíčkoroků (po dobu dvaceti let jeden balíček – dvacet kusů – denně nebo po dobu deseti let dva balíčky denně nebo po dobu pěti let čtyři balíčky denně).

• Případně méně balíčkoroků, ale jiné riziko kancerogeneze – například kontakt s azbestem, plicní fibróza a další.

• Bez dalších závažných onemocnění, která by limitovala životní výhled pacienta v nejbližších pěti letech (například jiný závažný nádor, diabetes se závažnými orgánovými komplikacemi limitujícími přežití apod.).

V čem screening spočívá:

• Praktický lékař vysvětlí podrobnosti programu a odešle pacienta k plicnímu lékaři.

• Plicní lékař se vyptá a sepíše anamnézu, provede standardní vyšetření plic. V případě, že pacient kouří, si s ním o tomto tématu pohovoří a nabídne pomoc při odvykání kouření.

• Plicní lékař pacientovi předá kontakt na nejbližší akreditované radiologické pracoviště. To provede vyšetření nízkodávkovým CT.

Výsledky a další postup:

• Pozitivní: Bude zajištěno další dovyšetření, následuje léčba karcinomu.

• Neurčitý: S velkou pravděpodobností se doporučí opakované CT vyšetření, obvykle v rozmezí 6–8 týdnů až 1 rok.

• Negativní: Lékař naplánuje následující CT v doporučeném schématu screeningového vyšetření, tj. vyšetření za jeden nebo dva roky.

• Jiný nález: Vyšetření může odhalit i další nemoci, například CHOPN nebo chronickou bronchitidu. Následuje léčba těchto nemocí.

Více informací na webu www.prevenceproplice.cz