Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Válka na Ukrajině skončí až dobytím Krymu, tvrdí Ukrajina i Američané

Logickým ukončením války na Ukrajině je opětovné dobytí Krymu. Bez něj není dlouhodobě možné zajistit ekonomickou a vojenskou bezpečnost země.

Válka na Ukrajině skončí až dobytím Krymu, tvrdí Ukrajina i Američané
Obyvatelé Kyjeva oslavují poškození Krymského mostu, ke kterému došlo v říjnu 2022 | foto Shutterstock.com

Krym sehrává v plánech ukrajinské armády i vlády ústřední roli. Bez jeho dobytí si Kyjev neumí představit dlouhodobé mírové uspořádání na Ukrajině ve vztahu k silnějšímu Rusku. Také západní spojenci připouštějí, že Ukrajina má plné právo si poloostrov u Černého moře opět vzít poté, co byl Putinem v roce 2014 proti všem mezinárodním dohodám anektován víceméně za nečinného přihlížení Západu. 

I proto šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov zdůraznil, že na Krymu válka začala a musí tam také skončit. V poslední době hovoří o termínu v polovině tohoto roku, během letních měsíců. Už loni na podzim nicméně ukrajinští představitelé odvážně hovořili o útoku na Krym na přelomu minulého a tohoto roku. 

K provedení rozsáhlé ofenzivy ale armáda potřebuje těžkou vojenskou techniku od Západu. Kromě hlavních bojových tanků, které mají pozvolna dostávat ukrajinské jednotky, se vede spor o dodávky západních stíhaček. Ukrajinské letectvo požaduje dvě stovky amerických bitevníků F-16.

Také šéf NATO Jens Stoltenberg hovoří o tom, že letos válka mezi Ukrajinci a Rusy vstoupí do rozhodující fáze. Pokud by se boje přesunuly na Krym, zároveň by to zásadně zvýšilo tlak na ruského diktátora v Kremlu. 

Krym je pro Rusko vojensky zásadní

Poloostrov totiž sloužil ruským jednotkám jako odrazový můstek pro obsazení celé jižní Ukrajiny loni na jaře. Je rovněž základnou pro ruská letadla a Černomořskou flotilu, která z válečných lodí útočila na ukrajinské území.

„Rozhodujícím terénem pro tuto válku je Krym. Ukrajinská vláda ví, že se nemůže spokojit s tím, že si Rusko ponechá kontrolu nad Krymem,“ připomenul pro web Business Insider vojenskou a geopolitickou důležitost poloostrova bývalý velitel americké armády v Evropě, generál Ben Hodges.

Ukrajina nebude mít nikdy zajištěnu bezpečnost, ale ani fungování ekonomiky, pokud bude Krym ovládat Rusko, zdůraznil. Následující měsíce ukážou, zda má ukrajinská armáda dostatek sil poloostrov dobýt zpět.

I proto americký generál podporuje požadavek Kyjeva, aby dal Západ Ukrajině veškeré zbraně, o které žádá, zejména taktické balistické střely ATACMS, jež mají dolet až 300 kilometrů. Rusko kromě poloostrova nyní ovládá pobřežní města Melitopol a Mariupol, a udržuje tak pozemní spojení s Krymským poloostrovem.

Symbolický význam pro Putina

Krym má pro Putina rovněž velký symbolický význam v jeho imperiální obnově Ruska. V roce 1783 byl anektován Kateřinou Velikou a šéf Kremlu o poloostrově hovoří jako o ruské „svaté zemi“. Je klíčem k ovládnutí celého černomořského regionu.

Pentagon právo Ukrajiny na dobytí Krymu jednoznačně podpořil. Šéf Sboru náčelníků štábů, generál Mark Milley, nicméně v listopadu tvrdil, že postup Ukrajiny až na Krym není zatím z vojenského hlediska příliš pravděpodobný.

Pro začátek mírových rozhovorů bude ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nezbytné území dobýt zpět. „Krym je naše země, je to naše území, je to naše moře a naše hory. Dejte nám své zbraně a my přivedeme naši zemi zpět,“ apeloval na světové politiky na setkání Světového ekonomického fóra v Davosu.

„Dokud poloostrov zůstane v rukou Kremlu, Ukrajina – a Ukrajinci – nemůže být osvobozena od ruské agrese,“ napsal také bývalý ministr obrany Andrij Zahorodňuk pro časopis Foreign Affairs. Je nutné, aby Ukrajina osvobození Krymu plánovala ve spolupráci se západními spojenci.

Několik stovek západních tanků – jejich dodávky ale budou pravděpodobně probíhat řadu měsíců – je podle Kyjeva zásadních pro to, aby mohla ukrajinská pěchota dobýt zpět rozsáhlá zaminovaná území se systémem zákopů. Sami úředníci z Bidenovy administrativy připouštějí, že Ukrajinci musí mít možnost dobýt území ve svých mezinárodně uznávaných hranicích. Ruskou anexi Krymu Washington neuznává.

Generálporučík americké armády ve výslužbě James Dubik, nyní vedoucí pracovník Institutu pro studium války, je přesvědčen, že váhání ohledně dalších dodávek těžkých zbraní a výkonnějších raket pro Ukrajinu jen zbytečně prodlužuje válku a utrpení civilistů i vojáků. Dosavadní přístup Západu k vojenské pomoci napadenému státu popsal jako „dejte jim část toho, co potřebují, a pomaleji, než to potřebují“.