Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vlivný americký časopis Foreign Policy načrtl způsob, jak na Ukrajině porazit Putinova okupační vojska: Západ musí poskytnout Kyjevu vojenskou pomoc nutnou k dobytí Krymu.
Vítězství Ukrajiny nad Ruskem se vzdaluje. Letní ukrajinská protiofenziva selhala, podpora Západu slábne, samotní ukrajinští vojáci přiznávají, že mají nedostatek munice a ruský protivník na frontě naopak přebírá iniciativu. Během záplavy pesimistických zpráv se přímo do Washingtonu vydal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snažil se přesvědčit republikány v Kongresu, aby přestali blokovat klíčový zákon o zahraniční pomoci, který by Ukrajině poskytl dalších 61 miliard dolarů na boj proti Putinovi a Kremlu.
Část republikánů ale namítá, že Američané už dali napadené zemi 111 miliard dolarů. Nyní chtějí vidět obrazně řečeno „světlo na konci tunelu“, tedy jakým způsobem největší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945 v dohledné době ukončit. Bílý dům jasný plán nepředstavil. A v tom je podle řady pozorovatelů zakopaný pes.
I proto bezpečnostní specialisté z konzervativního think-tanku Hudson Institute Luke Coffey a Peter Rough v prestižním časopise Foreign Policy navrhli plán, jak nejrychleji válku skončit tak, aby ji Kyjev mohl označit za vítězství. Druhým cílem je odradit Putina od dalších výbojů směrem na západ od ruských hranic.
Nejkratší cesta vede přes dobytí Krymu, který je klíčový pro ovládnutí jižní a východní Ukrajiny. „Jediný způsob, jak odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od jeho cíle (kapitulace Kyjeva), je poskytnout Ukrajině prostředky, aby ho porazila na bitevním poli,“ zdůraznili. Kreml totiž od roku 2014 mnohokrát na Ukrajině porušil sliby o příměří, a proto je podle autorů potřeba Rusko vojensky porazit.
Nutit Kyjev, aby se „dobrovolně“ vzdal svého území, by naopak vedlo ke zhroucení bojové morálky a frustraci ukrajinských vojáků. Také by to po celém světě vyvolalo pochybnosti o vojenské síle Spojených států, naopak diktátorům celého světa by to vlilo krev do žil.
Navíc je takový požadavek podle Coffeyho a Rougha předčasný. Kyjevu se už ve válce podařilo dosáhnout řady dílčích vítězství a ukrajinská armáda osvobodila téměř polovinu území, které Rusko v prvních týdnech války okupovalo.
Západ by měl nyní Zelenskému a spol. poskytnout podle článku co nejvíce zbraní, aby zvýšil šance na dobytí černomořského poloostrova, který je klíčový pro zásobování ruské okupační armády (i proto jej Putin v roce 2014 anektoval za pouhého přihlížení západních politiků).
Američané a jejich spojenci mají proto Kyjevu dát co nejvíc raketových systémů, kterými je možné ostřelovat cíle na Krymu, případně jsou schopné zničit Kerčský most, jenž spojuje poloostrov s ruským územím. Tedy rakety ATACMS a vylepšenou munici DPICM, případně německé rakety Taurus s dosahem přesahujícím 500 kilometrů.
Selhání ukrajinské protiofenzivy má posloužit jako argument pro poskytnutí většího množství moderních zbraní a munice, pro pokračování výcviku ukrajinských jednotek a pro přípravu na další fázi války. Západ má být v pomoci kreativnější a odvážnější.
Kyjev už během konfliktu ukázal, že útoky na Krym a jeho vojenskou infrastrukturu jsou pro Rusko velmi nepříjemné. Dvakrát se mu podařilo zasáhnout Kerčský most. Poprvé v říjnu 2022, kdy byla poškozena nejen silniční část, ale také železniční spojení. Podruhé v červenci 2023, kdy úder zničil další část mostu.
Ukrajině se kromě toho podařilo zatlačit dále na východ Černomořskou flotilu, když letos v září dokázala přesně zasáhnout její velitelství v Sevastopolu. Celkem Ukrajina poškodila nebo zničila přes dvě desítky ruských plavidel, a to prakticky bez existence vlastního námořnictva. Tyto úspěchy ukazují cestu, kterou by se měl Kyjev vydat.
Oba američtí analytici míní, že samotné ukrajinské vedení má vůli i touhu Krym dobýt zpět. Podpora Spojených států, případně dalších spojenců bude ale nezbytným předpokladem pro další úspěch. Západní vlády proto nemají otálet s dodávkami zbraní, které Kyjev dlouhé měsíce požaduje.
Klíčové pro úspěch celé operace má být zničení zmiňovaného Kerčského mostu. Znamenalo by to okamžité zvýšení tlaku na ostatní ruské logistické trasy na jihu Ukrajiny vinoucí se podél pobřeží Černého moře. Washington má ale Kyjevu pomoci zlikvidovat i další mosty, které spojují poloostrov s Chersonskou oblastí, například v Heničesku nebo Čonharu. Vojensky musí být Ukrajina – alespoň v této oblasti – o krok napřed a vyvíjet co největší tlak, aby ruští ženisté nedokázali dopravní trasy opravovat.
V neposlední řadě by měl Bílý dům podporovat útoky ukrajinské armády na vojenské cíle na ruském území v blízkosti hranic. Tím eliminuje schopnost Putinovy armády přeskupit síly a znovu zaútočit. „Stejně jako ruská válka proti Ukrajině začala invazí na Krym v roce 2014, tak také tam skončí,“ míní oba američtí experti.
