Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropská komise hledá mechanismus, jenž by členským zemím EU usnadnil – po americkém vzoru – zbrojní export.
Jedním u okamžitých důsledků začátku války na Ukrajině bylo výrazné zvýšení vojenských výdajů napříč Evropou. Tučné zbrojní zakázky však často získávali američtí dodavatelé, zatímco evropské firmy přicházely zkrátka.
Unijní exekutiva, Evropská komise, to chce změnit. Zvažuje proto možnost zavést mechanismus, jenž by do značné míry kopíroval americký systém zahraničního vojenského prodeje (Foreign Military Sales, FMS). Tento program kombinuje technologickou, kapacitní a finanční sílu amerického zbrojního průmyslu s politickými výhodami, jež kupcům, tedy v zásadě klientským zemím, nabízí vztah s Washingtonem.
Evropa žádný takový systém neprovozuje, což její výrobce (za všechny Airbus, Leonardo či Thales) ve srovnání s americkými protějšky znevýhodňuje. Podle dokumentu, jehož existenci zveřejnil server Politico.eu, nazrává v Bruselu názor, že je čas tento nedostatek odstranit.
„Měli bychom zvažovat unijní ekvivalent amerického systému FMS, který by vycházel z mezivládních programů a usnadňoval zadávání zakázek z evropské obranné technologické a průmyslové základny členskými státy EU a podporu partnerů, včetně Ukrajiny?“ ptá se zmíněný dokument, jenž má předběžný, konzultační charakter – a jen osm stran, což je na poměry Evropské unie asi jako poznámka načmáraná na ubrousek v kavárně.
„Pokud ano, jak by měl takový mechanismus fungovat?“ klade další otázku materiál, jenž původně vzešel z úřadu eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona. „Bojuji za to, aby evropské země nakupovaly u evropských firem,“ řekl komisař minulý týden listu Le Figaro.
Evropským zbrojovkám takové plány pochopitelně vyhovují. Minulé úterý vyzvali šéfové dvou důležitých výrobců letadel (Airbus, Saab) ke snížení závislosti na amerických zbraních. Jestli Breton ve skutečnosti myslí „francouzské firmy“, když mluví o „evropských firmách“, je věc, která nevyhnutelně přijde na přetřes později.
Počátkem příštího roku by Bretonův tým měl Komisi předložit plán, jehož cílem má být podpora „evropské obranné technologické a průmyslové základně“ (EDTIB). Zmiňovaný konzultační materiál je jedním ze série dokumentů, jež Bretonův úřad rozesílá národním delegacím EU s cílem získat jejich názor na budoucí podobu takové strategie.
Inspirace americkým systémem FMS je přiznaná. Tento mechanismus umožňuje vládám nakupovat přímo od Washingtonu, aniž by musely jednat s jednotlivými výrobci. To dodávky teoreticky urychluje, protože FMS může čerpat ze zásob Pentagonu, jež posléze výrobci doplní. Praxe je samozřejmě taková, že i tento zrychlený proces trvá dlouho – a to i za maximální politické podpory a v situaci, jež nesnese odkladu. Například tankům Abrams zabrala cesta od rozhodnutí k fyzické dodávce na Ukrajinu déle než rok.
Právě vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu však naléhavost požadavku přezbrojit armády členských zemí EU stoupla. A protože rychlost je ve válce důležitějším kritériem než v dobách klidnějších, relativní výhoda amerických zbrojovek ve srovnání s evropskými jen roste. Podle studie, na niž se dokument komise odvolává, využilo systém FMS od začátku války na Ukrajině 95 procent veškerých evropských nákupů amerických zbraní. A řeč je o kšeftu za více než šedesát miliard dolarů.
Dokument ukazuje, že Brusel si je konkurenční výhody, kterou americký systém svým vojenským dodavatelům poskytuje, vědom. Jeho cílem je zavést něco takového i v Evropě. Budoucnost této strategie je však nejistá, protože závisí na reakci členských zemí EU (včetně Orbánova Maďarska či Ficova Slovenska). Složité dělení kompetencí mezi Brusel a členské země jakoukoli koordinaci samozřejmě komplikuje.
Zřejmě i proto Bretonův dokument nechává míru centralizace rozhodování o podpoře zbrojních zakázek otevřenou. Je to zřetelný ústupek národovcům v řadách EU, ve skutečnosti však může mít takový program smysl jedině v centralizované podobě. Výhoda plynoucí z kombinace korporátní a politické síly Litvy nebo Slovinska (stejně jako třeba amerického státu Vermont) je zanedbatelná; skutečnou váhu mají Washington a Brusel.
