Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Pokles poptávky po tepelných čerpadlech ve většině zemí Evropské unie, propad prodejů elektromobilů bez dotací, nebo finanční problémy největší evropské gigafactory ve Švédsku. Ta už od investorů získala 15 miliard eur, ale stále nedokáže zajistit výrobu baterií pro automobilový průmysl.
Tyto zprávy dokazují, že nástup politiky Green Dealu, který prosazuje Evropská komise společně s Evropským parlamentem, bude znamenat pro obyvatele i firmy unijní sedmadvacítky velmi vysoké náklady, které v konečném důsledku musí zaplatit daňoví poplatníci.
Zástupci podnikatelů a průmyslu se začínají v řadě unijních zemí stále více ošívat, protože dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 vyjde pořádně draho. A poukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni na rovinu přiznat, že zelená transformace ekonomiky bude velmi nákladná a vyžádá si ohromné investice a dotace v řádu stovek miliard eur ročně. Bez toho nebudou moci evropské firmy konkurovat protějškům v Americe a Číně.
„Myslím si, že si evropské vlády vůbec neuvědomily, jak drahé to všechno bude. Pokud jde o zachování pracovních míst a podnikání, tak je klíčové, aby v tomto směru Evropa nezůstala pozadu,“ citoval list Financial Times jednoho z předních evropských průmyslníků.
V plné nahotě se to ukazuje v automobilové branži. Stále více manažerů automobilek prosazuje, aby se zrušil, nebo alespoň odložil zákaz aut se spalovacími motory, který je naplánován na rok 2035.
Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ve své obsáhlé analýze, jak postavit evropský průmysl na nohy, vypočítal, že evropskému trhu hrozí, že produkce elektromobilů v Unii klesne o 70 procent, pokud bude komunistický režim v Pekingu dál masivně dotovat čínské automobilky, jako se mu to už povedlo v sektoru výroby fotovoltaiky.
Šéf obří dánské námořní přepravní společnosti A.P. Møller – Mærsk Vincent Clerc zdůraznil, že Evropa stojí před vážnou volbou. Buď se může vydat cestou uvalení cel na produkty ze zahraničí, aby si ochránila svůj trh, nebo začne investovat do výzkumu a vytvoří globální průmyslové šampiony, kteří budou úspěšní díky inovacím. Zatím se ale zdá, že Evropa půjde první cestou a začne ještě více zaostávat za zbytkem světa.
