Jako vakcíny? EU chce nakupovat strategické suroviny společně. To nebude fungovat, varují těžaři

Z exekutivního mozku Evropské unie často vypadávají nápady, které jsou pro manažery z byznysového prostředí stěží pochopitelné. Poslední ukázkou je iniciativa Evropské komise nakupovat společně kriticky důležité suroviny pro unijní sedmadvacítku. Manažeři těžařských firem namítají, že to není tak snadné, jako nakoupit společně vakcíny proti covidu-19.

Evropská komise to má vymyšleno následovně. Vypsala výzvu pro společnosti, které se chtějí nákupu surovin účastnit. Pak zjistí u členských zemí poptávku a vydá se na globální trhy nakupovat. Cílem je uspokojit poptávku po nezbytných surovinách pro výrobu fotovoltaických panelů, větrných turbín a výrobu akumulátorů a bateriových úložišť.

Apoštolové zelené energetiky: Když nebude foukat a svítit, najdeme nové technologie

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

„Se společným nákupem zemního plynu to funguje velmi dobře. Musíme lépe využít politickou a ekonomickou váhu Evropy, abychom dostali lepší dodávky,“ řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který je odpovědný za realizaci plánu Green Deal.

Zástupci těžařského průmyslu ale euforii kariérního diplomata a politika ze Slovenska nesdílejí. Protože se má jednat až o 34 různých komodit. „Před patnácti lety jsem se podílel na projektu pro německou vládu, která se snažila spojit nákupy kritických surovin. Prostě to nefungovalo, protože poptávka byla velmi různorodá a jen velmi málo společností nakupovalo stejný druh surovin,“ vysvětlil pro Finanacial Times ředitel Eurasian Resources Group Benedikt Sobotka.

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Důvodem je to, že například měděné koncentráty, lithium nebo hydroxid kobaltnatý nakupuje jen hrstka firem v Evropě. Jejich zpracování většinou probíhá mimo území starého kontinentu.

Ředitel španělské společnosti Xcalibur Smart Mapping Victor Gonzalez, která poskytuje letecký průzkum pro naleziště přírodních surovin, hodnotí poslední bruselskou iniciativu jako příliš složitou a nejasnou. „Kdy chceme suroviny nakupovat? Před jejich zpracováním? Po jejich zpracování? Kdo je bude zpracovávat?“ klade řadu otázek k celému konceptu.

Z těžařského sektoru spíše zaznívá požadavek, aby se vedení Unie zaměřilo na podporu recyklace drahých kovů a dalších surovin nezbytných pro rozvoj nových technologií. „Než nakoupíte nové materiály, měli byste si naplánovat, jak to budete recyklovat,“ zdůraznil Chad Blewitt, výkonný ředitel projektu Jadar australského těžařského gigantu Rio Tinto v Srbsku, kde se plánuje těžit lithium. Evropská legislativa počítá s mírou recyklace do roku 2030 alespoň 25 procent.

Komentář: Emisní povolenky by mohly lidem zdražit benzin a plyn mnohem více, než politici slibují

Že mají evropské automobilky problém s  odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu. 

Že mají evropské automobilky problém s  odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu. 

Asociace EuroGeoSurveys, která zastřešuje 37 geologických průzkumných společností v EU, navíc namítla, že v rámci Evropy nejsou ani dostatečně zmapovány všechny možnosti potenciální těžby kriticky důležitých nerostných surovin pro rozvoj moderní evropské energetiky a průmyslu.

Geologický průzkum je také v rámci sedmadvacítky značně podfinancován, dodala generální tajemnice EuroGeoSurveys Julie Hollisová. V Evropě se těžba za poslední čtvrtstoletí snížila o třicet procent, na všech ostatních kontinentech – vyjma Antarktidy – naopak rostla.

Gates a Bezos přinášejí štěstí. Firma s miliardáři v zádech objevila obří ložisko mědi

Těžební firma KoBold Metals, za níž stojí Bill Gates a Jeff Bezos, odhalila v Zambii rozsáhlé ložisko mědi, údajně největší v regionu za posledních sto let. Pokud se těžba rozjede, mohlo by to snížit závislost Západu v oblasti vzácných kovů na Číně.  

Těžební firma KoBold Metals, za níž stojí Bill Gates a Jeff Bezos, odhalila v Zambii rozsáhlé ložisko mědi, údajně největší v regionu za posledních sto let. Pokud se těžba rozjede, mohlo by to snížit závislost Západu v oblasti vzácných kovů na Číně.