Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropa se musí připravit na ruské útoky, členské státy by měly mít povinné zásoby munice, říká Litevec Andrius Kubilius, první vojenský šéf Evropské unie.
Historicky první eurokomisař pro obranu chce přimět členské země, aby si vytvořily minimální zásoby munice a dalších zbrojních zásob. Tvrdí, že je to nejlepší způsob, jak posílit poddimenzovaný evropský zbrojní průmysl – a zároveň nejlepší způsob, jak se připravit na případnou válku.
Bývalý litevský premiér Andrius Kubilius se funkce ujme letos, pokud ho schválí Evropský parlament. Svůj plán na povinné vytváření zbrojních zásob přirovnal k podobným ujednáním v oblasti zemního plynu. Podle nich si země musí držet určité množství plynu v zásobě a v případě potřeby se o ně podělit se sousedními zeměmi.
EU se podle něho musí během několika let stihnout připravit na ruský útok. Eurokomisař varoval, že není času nazbyt, a citoval německý odhad, že Rusko by mohlo být připraveno zaútočit na některého člena EU do roku 2030. Dnes Unie různě po světě shání zbraně, které by mohla poslat na Ukrajinu. Česká republika vede snahu o nákup 300 tisíc dělostřeleckých granátů.
„Pojďme ustanovit nějaká kritéria, kterým budeme souhrnně říkat vojenská bezpečnost, abychom měli ve skladech takové a takové množství dělostřeleckých granátů a některých dalších produktů, řekněme výbušnin,“ citoval jej list Financial Times.
„Přinese to přidanou hodnotu bezpečnosti členských států, ale navíc to vytvoří i stálou poptávku po výrobě, což je pro obranný průmysl největší problém. Stabilní dlouhodobé zakázky mu scházejí,“ řekl Kubilius.
EU se snažila zintenzivnit výrobu zbraní poté, co byla Ukrajina nucena ve snaze odrazit ruskou ofenzívu zásobovat své jednotky minimálním množstvím granátů a raket. Výsledky jsou však smíšené.
V Německu byl podle zpráv tamních médií v roce 2022 takový stav, že by Bundeswehru došla munice po dvou dnech bojů. Naopak Finsko, soused Ruska, patří ke členským státům s velkými zbrojními zásobami. Takových zemí však je v EU minimum.
Kubilius uvedl, že si nepřeje dublovat roli NATO. Představitelé aliance ovládané Spojenými státy v minulosti kritizovali alternativní evropský soubor norem vojenského vybavení a snahy EU o zadávání veřejných zakázek na dodávky takového vybavení. V březnu vyčlenila EU v rámci zákona na podporu výroby munice (ASAP) 500 milionů eur. Chtěla tím do konce roku 2025 dosáhnout zvýšení výrobní kapacity na dva miliony nábojů ročně.
Kubilius uvedl, že to je zlepšení oproti normě 300 tisíc kusů ročně, která platila v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Podle něj je však zapotřebí ještě přidat. „Pokud se nemýlím, jsme stále za Rusy pozadu,“ varoval.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Unie potřebuje vynaložit 500 miliard eur, aby vyrovnala výpadek výdajů na obranu. Ten začal po ukončení studené války a táhne se od počátku 90. let dodnes.
Komise dala Kubiliovi sto dní od nástupu do funkce na vypracování návrhu (v euroargotu „bílé knihy“) obranné strategie. Její součástí by podle předsedkyně komise měl být evropský vzdušný štít, který by stál stovky miliard eur, stejně jako systém kybernetické obrany.
Jedná se o opatření, o jejichž smysluplnosti pochybuje jen menšina Evropanů. Kubilius i proto chce, aby si členské země EU na tento zbrojní systém společně půjčily peníze. Někteří čistí plátci do rozpočtu Evropské unie, jako jsou Německo a Nizozemsko, jsou však proti. Naopak například v pobaltských zemích, které pociťují ruské nebezpečí silněji, poptávka po společné evropské obraně sílí.
Eurokomisař pro obranu také slíbil, že nastíní i další projekty společného zájmu, které by mohly být financovány z prostředků EU. Jedním z účelů takového uspořádání věcí by bylo poskytnutí motivace evropských zbrojovek k intenzivnější přeshraniční spolupráci. Tendence různých evropských vlád upřednostňovat své vlastní „národní šampiony“ totiž vede k rozšíření různých modelů tanků, dělostřeleckých zbraní a bojových vozidel, což snižuje efektivitu.
Kubiliův záměr však komplikují jiné priority Evropské unie. Jednou z nich je všudypřítomná starost o klimatické změny. Aby EU mohla do obranného sektoru přilákat tolik potřebný soukromý kapitál a půjčky od bank, musí změnit svá investiční pravidla a klasifikovat výdaje na obranu jako udržitelné, řekl evropský obranný šéf.
Uvedl také, že by chtěl těsněji spolupracovat s ukrajinskými výrobci zbraní, protože drony a rakety, jimiž zhusta vedou válku proti ruským agresorům, během dvou let proměnily moderní bojiště k nepoznání. „Mají zkušenosti z reálného světa,“ řekl Kubilius o Ukrajincích.
Kubilius uvedl, že do plánů průmyslu EU by se mohla zapojit i Británie, která z bloku vystoupila. „Považujeme Británii za součást Evropy,“ řekl. „Demokratičtí Evropané by měli být co nejvíce jednotní. Vidím nebezpečí naší slabosti, která by mohla uvést Putina do pokušení hledat nějaká další dobrodružství.“
Eurokomisař však uvažuje ještě dál. „Sledují nás i Číňané a učiní si jednoduchý závěr: Západ je poměrně slabý. Navzdory tomu, že kombinovaná ekonomická síla Západu je 25krát silnější než ruská, nejsme schopni zvítězit. Jaký je důvod? Je to otázka politické vůle,“ shrnul situaci Kubilius.
