Zájem velkých technologických společností o jadernou energii žene akcie firem, jež vyvíjejí malé modulární reaktory, na nová maxima.
Zájem velkých technologických společností o jadernou energii žene akcie firem, jež vyvíjejí malé modulární reaktory, na nová maxima.
Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.
Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.
Když se zamyslíme nad nejcennějšími látkami na světě, většina lidí si vybaví zlato nebo diamanty. Překvapivě však nejdražší substancí na planetě není ani jedna z těchto tradičních komodit, ale speciální látka s cenou dosahující neuvěřitelných 3,2 miliardy korun za gram.
Když se zamyslíme nad nejcennějšími látkami na světě, většina lidí si vybaví zlato nebo diamanty. Překvapivě však nejdražší substancí na planetě není ani jedna z těchto tradičních komodit, ale speciální látka s cenou dosahující neuvěřitelných 3,2 miliardy korun za gram.
Do Kyjeva se vydala výprava venture kapitálových investorů. Na konferenci Invest in Bravery se setkala s ukrajinskými startupisty, navštívila místa zničená válkou a rovněž podstoupila trénink s neziskovou organizací Sabre.
Válka na Ukrajině trvá už bezmála tři roky – a nic nenasvědčuje tomu, že by měla v dohledné době skončit. Momentálně probíhají těžké boje například u Torecku v Doněcké oblasti, Rusové hlásí postup i u Záporoží a dál ostřelují Oděsu, Charkov nebo Kyjev. Ostatně i delegaci investorů, která do ukrajinského hlavního města dorazila minulý týden, „přivítaly“ ihned po vystoupení z vlaku sirény. Ty se tu rozeznívají každý večer, většinou kvůli útokům sebevražedných dronů Šáhid.
Čeští i zahraniční venture kapitáloví investoři vyjeli do napadené země, aby se zde setkali s místními podnikateli. A zatímco v Česku je mezi startupisty oblíbená kyberbezpečnost, zdravotní technologie nebo třeba integrace firemních dat, na Ukrajině je to teď hlavně obranný průmysl. „Ukazuje se, že nejlepší foundeři (zakladatelé startupů – pozn. red.) jsou lidé, kteří si prožili zásadní životní traumata. A teď je traumatizovaný celý ukrajinský národ. Celá ta země je přitom líhní špičkových inženýrů, kteří touží po tom, aby světu ukázali, že to tu zvládnou přebudovat,“ říká Jan Staněk, spoluzakladatel brněnského Purple Ventures.
Podle něj tu po válce nastane ekonomický zázrak. „Tenhle stát má obrovský kapitál talentovaných lidí, navíc dostane miliardové investice ze zahraničí. Díky tomuto novodobému Marshallově plánu Ukrajina vystřelí nahoru neskutečným způsobem,“ předvídá Staněk. A co Rusko? „Tam bude situace pořád horší. Už teď je to mentálně zdecimovaná země – vezměte si, kolik odtamtud odešlo intelektuálů. Zbylo jim jen pár schopných lidí v IT, kteří pracují jako hackeři nebo trollové,“ doplňuje investor.
Pro Michala Sikytu, investičního ředitele fondu Soulmates Ventures, je pak cesta do Kyjeva vyjádřením podpory ukrajinskému startupovému ekosystému. Tamním inovativním firmám chce pomáhat investičním kapitálem a akcelerací ze strany jeho fondu rizikového kapitálu. „Ještě před rokem jsem neměl od místní startupové scény žádná velká očekávání. Velmi pozitivně mě ovšem překvapilo nasazení ukrajinských founderů i kvalita jejich řešení,“ popisuje.
V Kyjevě se během minulého týdne konal druhý ročník akce nazvané Invest in Bravery (Investice do hrdinství). Za touto iniciativou stojí Američan David Nichols, který už 18 let žije v Praze, kde založil úspěšnou IT firmu Qore Technologies. „Loni jsem byl na jedné akci ve Španělsku, kde jsem se setkal s několika ukrajinskými startupisty. Překvapilo mě, jak jsou houževnatí. Řekl jsem si proto, že je musím nějakým způsobem podpořit. A tak mě napadlo rozjet akci, na které bych je propojil s mezinárodními investory,“ vzpomíná.
Dalším spoluzakladatelem Invest Bravery je Petr Vítek z Tilia Impact Ventures. Poslední investice tohoto fondu je právě do ukrajinského startupu, je ale ještě neveřejná. „Na rozdíl od Čechů nemají Ukrajinci žádné výmluvy. Chceme proto podpořit projekty, které mají potenciál vyhnat Rusy z Ukrajiny,“ přibližuje. Podle něj se ale ukrajinský startupový ekosystém teprve vyvíjí. „Místní foundeři mají často problém s feedbackem – nelíbí se jim, když je někdo kritizuje, a vehementně brání svůj nápad. Ale myslím si, že se to časem změní,“ dodává.
A jaké projekty by čeští i mezinárodní investoři podpořili nejraději? Nejčastěji hovořili o antidronových systémech nebo třeba technologiích, které jsou schopny zacílit a zničit obrněné transportéry i jiné vojenské vozy. „Skrze náš nový fond Presto Tech Horizons chceme investovat do technologií, které Západu pomůžou vyhrát nad Východem. Rusko a Číno: jděte do háje!“ hlásí Matej Luhový z investičního fondu Presto Ventures. Ten byl jedním z hlavních sponzorů konference.
„Zahraniční investoři a foundeři si uvědomují, že když Ukrajina prohraje, mohou být jejich země další na řadě. Chceme poznat místní ekosystém z první ruky a nejslibnější projekty zainvestovat. Je to správné, je to morální a v budoucnu to může pomoci chránit naše životy,“ připomíná partner Presto Ventures Vojta Roček, který nedávno poskytl Hrotu velký rozhovor.
Investorům se v rámci takzvaného „pitchování“ představilo 18 ukrajinských startupů, značná část z nich se skutečně zabývala obranným sektorem. Například firma Falcons vyvíjí a na ukrajinském bojišti testuje systém antiradiačního autopilota pro drony. „Nad Ukrajinou poletuje spoustu nepřátelských letounů, my je ale často nesestřelujeme, protože to je příliš drahé. Vyvíjíme proto řešení, které malé a lehké ruské drony zasáhne levnými interceptory, jež nevysílají žádné vlny. Jsou tak ‚neviditelné',“ říká zakladatel Falcons Jegor Dudinov.
Mezi zajímavé projekty pak patřil například i Frontline, který chce zajistit ochranu ukrajinských vojáků a techniky využitím automatických robotických věží, nebo aplikace Drill, jež ozbrojeným silám i civilistům zjednodušuje cestu ke kvalitnímu výcviku formou interaktivních lekcí. Zmíněné startupy dostaly pozvánku do Prahy, klíčová však pro ně byla právě možnost setkat s investory. Ukrajině přitom stále chybí mechanismus ochrany investic rizikového kapitálu, protože foundeři mohou být kdykoliv mobilizováni.
Ostatně mobilizace je velkým tématem, které teď rezonuje ukrajinskou společností. „Posmívali jsme se Rusům, že provádějí odvody přímo na ulicích. Jenže teď to Ukrajinci dělají také. Nedávno naběhli do nákupních center, restaurací či na jeden rockový koncert, aby pochytali mladé muže, kteří se nepřihlásili do armády,“ líčí jeden obyvatel Kyjeva, který si přál zůstat v anonymitě.
Na Ukrajině je totiž zoufalý nedostatek vojáků, vypomáhají jí proto i zahraniční žoldáci. Například Brazilec Silva bojuje na Donbasu, kde osvobozoval Siversk u Bachmutu, o nějž se rovněž vedly těžké boje a který je nyní pod kontrolou ruských sil. „Rusové jsou zbabělci, bombardují nás v zákopech, posílají na nás mraky dronů. Já se ale nebojím, protože při mně stojí Bůh,“ vypráví a pyšně ukazuje fotky své cizinecké legie. Zároveň si ale stěžuje na to, že dostává mnohem méně peněz, než kolik mu Ukrajinci přislíbili.
Další cizinec, kterého potkávám, je Kolumbijec Antonio. Ten neumí ani anglicky, ani ukrajinsky, a momentálně leží v jedné kyjevské nemocnici, která patří Národní akademii lékařských věd Ukrajiny. Rusové ho během několika měsíců zasáhli celkem třikrát, tentokrát do nohy. „Moje štěstí vyprchalo. Teď se už vrátím domů,“ zavazuje se. Nemocnice, v níž se Antonio nachází, funguje jako rehabilitační centrum pro 54 vojáků, kteří mají zlomeniny nebo přišli o končetinu.
„Na Ukrajině jsou desítky tisíc lidí se zničenýma nohama nebo rukama. Stát jim moc nepomáhá: když to řeknu blbě, tak jim akorát poskytne berle,“ popisuje Yakov Gradinar, spoluzakladatel neziskové organizace Protez. Ta vojákům vyrábí protézy, přičemž jim je poskytuje zdarma a následně jim – ve spolupráci se zmíněnou nemocnicí – pomáhá rovněž s rehabilitací. „Máme teď dvě kliniky na Ukrajině a jednu ve Spojených státech. V Kyjevě působíme od letošního dubna. Aplikovali jsme zde již 200 protéz a také jsme tu ošetřili tři americké vojáky,“ doplňuje Gradinar, který je certifikovaným protetikem a ortotikem.
Tým mezinárodních investorů navštívil ještě jednu neziskovku – Sabre, která funguje jako poradní skupina pro výcvik ukrajinských vojáků. Založil ji Kanaďan Kevin Leach, jenž celý život pracuje v obranném průmyslu, působil v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a rovněž sloužil v kanadské armádě. „Když vypukla válka na Ukrajině, rozhodl jsem se, že sem budu vozit zásoby a zbraně. Lidé se mě pak ptali, jestli jim můžu ukázat, jak se používají. Tak jsem s tím začal,“ vypráví.
S Ukrajincem Mishou tak začali ve starém džípu objíždět východní Ukrajinu a trénovat vojáky. Teď mají na utajeném místě vlastní výcvikové středisko, navíc spolupracují se 4. operační brigádou, které se přezdívá Rubež. Ta se proslavila hned na začátku války, kdy ubránila klíčové letiště v Hostomelu u Kyjeva. „Společnými silami jsme už vycvičili asi 3700 ukrajinských vojáků. Teď sháníme peníze, abychom mohli trénovat až čtyči tisíce bojovníků ročně,“ plánuje Leach.
Skutečně to je potřeba. Kyjev sice není zasažen takovým způsobem jako východ země, přesto tu je válka všudypřítomná. Kromě sirén, které se rozeznívají téměř každou noc, jsou v centru zátarasy a oblast vládních budov je uzavřená. Na Náměstí Nezávislosti, jemuž se přezdívá Majdan, se nachází symbolický hřbitov padlých vojáků. Jsou tu stovky vlajek, stovky fotografií, stovky jmen. Na některých místech jsou také k vidění zničená vojenská vozidla.
I cestou do Buči, kde se poprvé našel masový hrob s civilisty, vidíme ohořelé tanky – byť většinu zbytků ruské vojenské techniky, která se tudy snažila proniknout do Kyjeva, už Ukrajinci ze silnic a cest odstranili. U kostela sv. Ondřeje vznikl památník všem obětem masakru v Buči. „Věznění Rusové nám přiznali, že měli rozkaz zabít co nejvíc lidí. Nalezli jsme tu 116 zavražděných osob, a to včetně dvou malých dětí. Celkem zde ale zemřelo mnohem víc civilistů,“ připomíná místostarosta města Taras Šapravskyj.
Fotogalerie: Výprava investorů na Ukrajinu
Uvnitř kostela jsou vystaveny fotky, které byly pořízeny agenturou Reuters bezprostředně po osvobození města. Šapravskyj se podivá na snímky a z očí mu vyzařuje hněv i smutek. „Je těžké si představit, co se dělo ve velkých městech, které Rusové stále okupují. Mluvím třeba o Mariupolu nebo Melitopolu. Musíme tohle zlo prostě zastavit. Rusko se na Ukrajině nezastaví – a pokud bude moci, potáhne klidně dál na Západ,“ varuje Šapravskyj.
V nedaleké Boroďance ostatně vidíme názornou ukázku toho, čeho jsou Rusové schopní. Na toto město kousek od Kyjeva zaútočil Kreml hned na začátku války, přičemž sem poslal na tři sta tanků. Část obce již byla zrekonstruována, několik panelových domů ale stále nese stopy po bombardování. A prostřelenou hlavu má stále i socha ukrajinského buditele Tarase Ševčenka v centru městečka. „Postupně to tu obnovujeme. Litevská vláda zde například postavila novou školu – Rusové nám tu starou zničili,“ uzavírá zástupkyně Boroďanky Anna Volodymyrna Šaryková.
