Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Vakcína je tekuté zlato. Na koronaviru vydělává i mafie

Na epidemii čínské chřipky vydělají nejen „tradiční“ firmy. Do nových oborů se pouští i podsvětí.

Vakcína je tekuté zlato. Na koronaviru vydělává i mafie
ilustrační foto | Shutterstock.com

Farmaceutické firmy letos díky masové výrobě vakcín vydělají celkem přes 32 miliard dolarů, tvrdí odhady investičních bank Morgan Stanley a Goldman Sachs. U každé z nich to znamená meziroční růst o desítky až stovky procent. Stejným tempem se zvyšují obraty online obchodníků a rozvážkových služeb, výrobců a prodejců zdravotnického materiálu nebo laboratoří. O vítězích koronakrize z pohledu legálního byznysu bylo napsáno hodně.

Nejsou ale sami, komu čínská chřipka zlepšuje výsledovky. Pandemii od začátku provázel jeden jev: nedostatek. Nejprve chyběly roušky a respirátory, pak testovací sady, některé léky a aktuálně řeší státy po celém světě pomalé dodávky vakcín. Jak známo, když je něčeho nedostatek, otevírá se prostor pro šedou ekonomiku.

Rychlost, s jakou byli podnikatelé z podsvětí schopní zareagovat na aktuální poptávku na trhu, byla opět obdivuhodná. Závidět by jim ji mohla leckterá vláda, tu českou nevyjímaje. Flexibilita kriminálních skupin byla v podstatě ukázkou neviditelné ruky trhu bez regulací. Na rozdíl od úřadů se v šedé zóně nemuseli zdržovat certifikacemi, testy nebo výběrovým řízením.

Například falešné roušky se od února šily v narychlo otevřených manufakturách prakticky ve všech asijských zemích. Hlad po ochranných pomůckách v Evropě byl nenasytný a podnikatelé z oboru potvrzují, že i na českém trhu se pohybovali šíbři nabízející roušky pochybného původu za nekřesťanské ceny. Daly se vydělat desítky milionů; ostatně k ziskům podvodníků přispělo nepovedeným obchodem pěti miliony i ministerstvo zdravotnictví.

Záchrana podniku za podíl

Ukázkový čich na nové obchodní příležitosti ukázala italská mafie. Kromě kšeftů se zdravotnickým materiálem, který dopravovala z Asie vlastní flotilou, zaskočila taky za banky a „podpořila“ krachující firmy. Pochopitelně za majetkový podíl. Podle italských médií investice sahaly od pohřebních ústavů přes prádelny a úklidové firmy až po doručovací společnosti. Starostové některých měst vyjadřovali obavy, že pandemie pomůže mafii ovládnout podstatnou část místního byznysu.

O řád vyšší zisky než roušky pak přinesly obchody s falešnými testovacími sadami. Jen do poloviny loňského roku jich policie v 77 zemích podle Interpolu zabavila přes 17 tisíc, hodnota byla asi 40 milionů dolarů. Interpol sám přiznává, že jde nejspíš jen o malý zlomek padělaných testů, které se dostaly do oběhu.

Absolutní vrchol ale mají organizované nelegální skupiny stále ještě před sebou. Odhad celosvětových tržeb za vakcíny proti koronaviru se pohybuje v desítkách miliard, přičemž i tak zůstane poptávka neuspokojená. Například soukromé firmy hledají cesty, jak se k vakcínám dostat, velmi intenzivně. I tady se už proto pochopitelně objevili noví „podnikatelé“.

Čínské úřady na začátku února oznámily rozprášení 80členného gangu, v jehož skladech zabavily asi tři tisíce dávek vakcín. Tedy lépe řečeno lahviček fyziologického roztoku. Nepříliš sofistikovaný podvod prý běžel od loňského podzimu.

Je prakticky jisté, že se v byznysu s pančovanými vakcínami pohybují i mnohem důmyslnější byznysmeni, které zatím policie neodhalila. Ostatně varoval před tím i Interpol. Podle jeho šéfa Jürgena Stocka kromě padělání hrozí také krádeže a nelegální prodej „pravých“ vakcín. V každém případě prý bude očkovací látka letošním hitem podsvětí – Stock ji přirovnává k tekutému zlatu.

Kšefty s padělanými testy

A jaký potenciál skýtá pandemie pro nelegální byznys do budoucna? S rostoucím podílem proočkované populace bude sílit tlak vlád po celém světě na omezení cestování. Otevřené hranice budou mít dříve nebo později pouze hosté s „covid pasem“. 

Prozatím se většinou celníci spokojí s negativním testem a tuto poptávku už padělatelé vyslyšeli: Podle Europolu se s falešným certifikátem „neposkvrněnosti“ čile obchoduje na letištích hned v několika západoevropských zemích. Například ve Španělsku nebo v Nizozemsku se dá koupit za 40 až 60 eur, v britském Lutonu si obchodníci řekli o 140, a v Paříži dokonce až o 300 eur. S ohledem na prakticky nulovou investici do výroby padělků jsou tedy i při nejnižších cenách marže královské.

Očkovací průkazy nebo nějaká jejich obdoba budou v příštích měsících a letech také žhavým padělatelským artiklem. Vzhledem k tomu, že se zvažuje i elektronická forma covidových propustek, bude to možná výzva i pro technologickou větev zločineckých skupin.