Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

V ukrajinské armádě roste nespokojenost. Zelenskyj zavádí přísné tresty

Nová ukrajinská legislativa přísněji trestá dezertéry a obecně ty, kteří porušují armádní předpisy. Petici proti nové úpravě podepsalo přes 25 tisíc Ukrajinců. Protestují také ochránci lidských práv.

V ukrajinské armádě roste nespokojenost. Zelenskyj zavádí přísné tresty
Volodymyr Zelenskyj, ilustrační foto | Shutterstock.com

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl vetovat nový zákon, který zpřísňuje tresty pro vojenský personál. Kritici tvrdí, že je příliš tvrdý a naopak povede k demotivaci stovek tisíc Ukrajinců, kteří byli v průběhu minulého roku zmobilizováni, aby bránili svou vlast před ruskými okupanty.

Hlava státu nesouhlasí ani s peticí, kterou podepsalo 25 tisíc lidí. „Klíčem k bojové schopnosti vojenských jednotek a nakonec k vítězství Ukrajiny je dodržování vojenské disciplíny,“ odpověděl prezident kritikům.

I když je většina ukrajinských vojáků ve světě oceňována pro svou houževnatost, statečnost a úspěchy na bojištích, mezi vojenskými silami, které se z větší části skládají z čerstvých rekrutů bez předchozích bojových zkušeností, se objevily případy vzpoury proti velitelům, stížnosti na zásobování a nedostatek munice, případně i dezerce.

V lednu nicméně prezident podepsal nový represivní zákon, který bude přísněji postihovat dezertéry i potížisty v armádě a oslabuje i jejich právní ochranu, napsal web Politico

Zvýšíme bojeschopnost

Cílem nového zákona je zlepšit disciplínu a bojeschopnost vojenských jednotek, tvrdí oficiálně Kyjev. Za neuposlechnutí rozkazů velitelů hrozí pět až osm let vězení, dříve to bylo dva až sedm let. Za dezerci nebo odmítnutí narukovat bez vážného důvodu bude hrozit vězení v délce až deseti let. Rovněž menší prohřešky, jako je zpochybnění rozkazů nadřízených nebo opilost, mohou skončit až vězením. 

Za přísnější tresty samozřejmě lobboval generální štáb ukrajinské armády. Argumentuje tím, že nyní budou tresty jednotné, a tím i spravedlivější. Část vojáků, právníků i ochránců lidských práv ale vnímá přísnější legislativu jinak. Soudy podle nich budou méně zkoumat individuální provinění a spíše budou rozdávat tresty jako na běžícím pásu, obává se právník Anton Didenko

Také nevládní organizace Reanimation Package of Reforms, jež prosazuje demokratické reformy na Ukrajině, se obává, že přísnější tresty sníží ochranu práv vojenského personálu a také jeho motivaci pro výkon služby. V konečném důsledku to může ohrozit obranyschopnost státu.

Vedení ukrajinské armády i Zelenskyj naopak argumentují tím, že v době ruské agrese, kdy nezávislá Ukrajina doslova bojuje o přežití, je nutné zpřísnit tresty v armádě. „Armáda je založena na disciplíně. A pokud legislativa nezaručuje její dodržování a odmítači vojny mohou zaplatit pokutu nebo dostat trest s podmínkou, je to nespravedlivé,“ zdůraznil vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. 

Ukrajinskou armádu tvořilo před dvanácti měsíci, kdy Kreml rozhodl o zničení země, 250 tisíc příslušníků. Loni v červenci to byl už milion Ukrajinců v uniformě.

V armádě slouží i ti, kteří se do bojů nehodí

Několik stovek tisíc nových vojáků musel Kyjev rychle vybavit a vycvičit. To ale vedlo také k tomu, že se do bojů dostali i nevhodní nováčci, vysvětlil Valerij Markus, velitel 47. útočné brigády, když hovořil o dezerci na frontě. Přiznal, že i do jeho jednotky přišli bažanti, kteří zjistili, že náročné bojové podmínky nezvládají. 

Také generál Zalužnyj připustil, že si část vojáků stěžuje na podmínky na frontě, nedostatek zbraní a munice nebo na zmatené rozkazy nadřízených. Došlo i k opuštění bojových pozic. „Uznávám existenci problémů, které vedou ke svévolnému opouštění pozic. Pracuji na jejich likvidaci. Úspěšné operace k osvobození území našeho státu jsou toho potvrzením,“ řekl v reakci na nutnost reforem v armádě, tedy přísnějších postihů za nekázeň. 

Pro část vojáků Zalužnyj ztratil důvěryhodnost a respekt, protože dříve hovořil o nutnosti zůstat člověkem za každé situace a tím se odlišovat od Kremlu, pro který je válka novým náboženstvím. Tak to vnímá právnička a ochránkyně lidských práv Jevgenija Zakarevská, pro kterou je vývoj názorů šéfa ukrajinské armády demotivující. Sama přitom slouží v ukrajinské armádě.

Někteří ukrajinští vojáci hovoří anonymně o tom, že opouštějí své pozice, protože se jedná o jedinou možnost, jak si zachránit životy i vojenskou techniku. Zejména pokud jsou odříznuti od zásobování  – chybí jim munice a stejně už nemohou dál bojovat. To v současnosti platí pro město Bachmut, které postupně dobývají Rusové. 

Svou roli hraje i vyčerpání ukrajinských obránců, kteří nejsou pravidelně střídáni na frontě. Permanentní únava přispívá ke špatným rozhodnutím a chaosu. Zakarevská připustila, že armáda má sice vojáků dostatek, ale zdaleka ne všichni se hodí do bojů proti ruské přesile.