Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
I když se Vladimir Putin snaží dlouhodobě přesvědčit Alexandra Lukašenka, aby se na bojových operacích proti Ukrajině podílela i běloruská armáda, Bělorusové odolávají snaze o zatažení do bojů.
O zapojení běloruské armády do ruské okupace Ukrajiny se hovoří od začátku ruského přepadení sousední země. Ale ani téměř po roce se Kremlu a Vladimiru Putinovi nepodařilo přesvědčit Alexandra Lukašenka, že Ukrajinci jsou fašisté, které je třeba zničit.
Samotná běloruská armáda se přímému zapojení do bojů vehementně brání. Navíc pokud by Lukašenko na příkaz Moskvy vyhlásil mobilizaci, došlo by k obrovské dezerci nově naverbovaných mladíků.
Tvrdí to Aljaksandr Azarov, jenž vede opoziční běloruské sdružení bývalých bezpečnostních důstojníků. V případě mobilizace by dezertovalo devadesát procent branců, řekl pro web currenttime.tv, který spadá pod Rádio Svobodná Evropa. Množí se totiž opět spekulace, že se Bělorusko zapojí společně s ruskými jednotkami do útoku na Ukrajinu ze severu s cílem obsadit Kyjev a svrhnout režim Volodymyra Zelenského.
Před loňskou únorovou invazí bylo v Bělorusku umístěno na třicet tisíc ruských vojáků. Oficiálně podle Kremlu prováděli společné cvičení. Ruští vojáci byli následně posláni do ostrých bojů na území Ukrajiny. Lukašenko dovolil Rusům, aby běloruské území používali pro zásobování i útoky na Ukrajinu. Odolal ale nátlaku Putina, aby i běloruské jednotky zasáhly přímo do bojových operací.
Podle satelitních snímků se Rusové do Běloruska od listopadu opět vracejí a shromažďují zde jednotky v řádu tisíců vojáků. V lednu proběhlo další společné cvičení včetně zapojení letectva obou zemí. Běloruský diktátor, který tvrdě potlačuje opoziční protesty, se minulý měsíc ukázal na vojenské základně, kterou poskytl ruským jednotkám. S vojáky debatoval o průběhu společného cvičení ruské a běloruské armády.
Azarov, bývalý běloruský podplukovník, jenž působil u protiteroristické jednotky na ministerstvu vnitra, nedokáže odhadnout další kroky Lukašenka. „Dnes říká jednu věc, zítra druhou. Říká to, co se mu hodí,“ vysvětlil.
Od roku 2020 je po masových protestech proti současnému režimu aktivní v opozičním hnutí. „Všichni, včetně Lukašenka, chápou, že se Ukrajina nechystá a nebude útočit na území Běloruska. Zdá se mi, že je to více zaměřeno na běloruské publikum a ruské publikum,“ okomentoval lavírování Lukašenka mezi Moskvou a Kyjevem. Společná cvičení mají ukolébat hlavně Putina a zajistit Lukašenkovi podporu od Kremlu doma.
Azarov tvrdí, že většina běloruské armády a jejích důstojníků Rusko ve válce na Ukrajině nepodporuje. Každopádně nikdo z Bělorusů nechce bojovat proti spřízněným Ukrajincům. Doufají, že k přímému vojenskému střetu nedojde. Samostatné Bělorusko se od roku 1991 aktivně nezapojilo do žádných vojenských akcí.
„Mluvili jsme s důstojníky a ti říkají, že pokud začnou nepřátelské akce, pak devadesát procent branců bude přemýšlet o tom, jak dezertovat,“ zdůraznil Azarov. Za každou cenu se budou chtít vyhnout přímým bojům na ukrajinském území.
Připustil nicméně, že je hrozba případné invaze z Běloruska reálná, průběh společných manévrů tomu napovídá. Možná ale jde jen o klamný manévr Kremlu, aby byla Ukrajina nucena podél běloruské hranice udržovat ukrajinské jednotky v pohotovosti.
Vůdce běloruské opozice Pavel Latuška varoval, že se běloruské úřady připravují na vojenskou mobilizaci. Všichni příslušníci vojenských, policejních a dalších bezpečnostních orgánů byli nuceni odevzdat cestovní pasy, aby nemohli ze země utéci.
Americký think-tank Institut pro studium války (ISW) připomenul, že Rusové využívají pro své potřeby běloruskou vojenskou infrastrukturu, včetně vojenských základen, logistiky a železnic. Zatím ale nejsou patrné důkazy, že by se mělo jednat o přípravu na skutečný útok.
Ukrajinský prezident Zelenskyj během ledna prohlásil, že ukrajinské jednotky musí být i v tomto úseku hranice připraveny, nemá ale zatím informace, že by se chystala skutečná ofenziva.
