Partyzáni v Bělorusku a na jihu Ukrajiny ničí Putinovy plány
Rozsáhlá síť běloruských odbojářů fakticky znemožnila zapojení Lukašenkova režimu do války. Na jihu Ukrajiny rovněž sílí partyzánské akce proti ruským okupantům.
Rozsáhlá podzemní síť běloruských odpůrců Alexandra Lukašenka výrazně přispívá k tomu, že ruské plány na dobytí Ukrajiny váznou. Zejména překvapivé dobytí Kyjeva bylo závislé na dodávkách pohonných hmot a dalšího vybavení z běloruské strany hranice. To se prakticky v prvních dnech a týdnech ruského agresivního výboje zhroutilo.
V posledních dnech sílí také partyzánské akce Ukrajinců v oblastech na jihu země, kterou okupují ruské jednotky. Centrem odporu se stalo město Melitopol, odkud záškodníci hlásí už stovku zabitých ruských vojáků.
Běloruský odboj je motivován snahou co nejvíce oslabit ruského diktátora Putina, protože na jeho mocenském postavení je životně závislý Lukašenko, jenž je u moci téměř 28 let a systematicky ničí opozici v zemi. Odpor zesílil po roce 2020, kdy s podporou Kremlu krvavě potlačil protesty po zfalšovaných prezidentských volbách.
Tisíce odpůrců běloruského diktátora doufají, že krvácení Ruska na Ukrajině povede také ke zhroucení režimu v Minsku. Do odboje jsou zapojeny tisíce běloruských úředníků, železničářů, aktivistů, soukromých hackerů, ale i obyčejných občanů, kteří chtějí žít ve svobodné zemi. I proto pomáhají sousedním Ukrajincům. Přímo bojů proti Rusům by se mohlo účastnit několik tisíc dobrovolníků.
Přípravy začaly už v lednu
Odbojové plány se začaly připravovat už v lednu, kdy do Běloruska dorazily první ruské jednotky „na společné vojenské cvičení“. Bylo rozhodnuto podnikat sabotážní akce, aby byl co nejvíce oslaben Kreml.
Bělorusové se inspirují u svých dědů, kteří ničili německé armádě železniční infrastrukturu během druhé světové války. „Naši aktivisté zničili elektrické rozvaděče a centrální signalizaci,“ pochlubil se pro australskou televizi ABC bývalý policejní podplukovník Aljaksandr Azarau, vůdce odporu, jenž nyní žije v exilu ve Varšavě.
Je hlavou organizace BYPOL, jež provádí sabotážní akce na území Běloruska. Tvrdí, že v prvních dnech války dokázali sabotéři v zemi úplně zastavit vlaky a později jejich provoz výrazně zpomalit. To vedlo také k tomu, že ruský útok směr Kyjev selhal a ruští okupanti byli během pár dní bez pohonných hmot i dalších zásob včetně zbraní. „Věříme, že jsme pomohli Ukrajincům odrazit ruské síly od Kyjeva,“ prohlásil.
Odpůrci režimu přitom při sabotážích riskují trest smrti, který nově zavedl běloruský parlament. Hodnotí je jako akty teroristů. BYPOL tvrdí, že má ve své tajné databázi 200 tisíc lidí, kteří jsou ochotni svrhnout režim, až dostanou rozkaz.
Kybernetičtí partyzáni
Další skupinou jsou hackeři, kteří si říkají Cyber Partizans. Ti také zablokovali online systém prodeje jízdenek. Jejich zástupkyně Juliana Šemetovetská, žijící v New Yorku, tvrdí, že tím chtějí ukázat nesouhlas běloruského obyvatelstva s tím, aby Rusové podnikali útoky na Ukrajinu z běloruského území. Hodlají dosáhnout ztráty důvěryhodnosti Lukašenka i v očích Putina, protože nedokáže zajistit pohyb zboží ve svém státě.
Kybernetičtí partyzáni poskytují ukrajinské armádě maximum údajů a dat o pohybu ruských jednotek a techniky na běloruském území. Cílem je rovněž příprava povstání proti nechtěnému prezidentovi. V momentě, kdy bude Kreml oslaben, nastane vhodná doba na povstání v Minsku a dalších městech. Obě organizace slibují, že připravují novou vlnu sabotáží.
Běloruská opozice je v současnosti silnější než v roce 2020, zdůraznila Běloruska Alla Leukavetská, jež nyní působí v americkém think-tanku Wilson Center. Válka na Ukrajině opozici v zemi nebývale sjednotila.
Podle nezávislých průzkumů až osmdesát procent Bělorusů odmítá, aby se domácí vojáci podíleli na okupaci Ukrajiny. Lukašenko se po roce 2020 udržel u moci jen s pomocí Putina, zdůraznila. Zaznívají také obavy, že Kreml „v tichosti“ připojí Bělorusko k Rusku v době, kdy je pozornost Západu upřena na Ukrajinu.
Neklidný jih Ukrajiny
Kromě odbojářů v Bělorusku se množí aktivita partyzánů na Ukrajině. Jejich centrem se stalo město Melitopol, jež je zároveň významným železničním uzlem na jihu Ukrajiny. Došlo tu k řadě sabotážních akcí. Krátký výčet za květen: zničený obrněný vlak, granátový útok na velitelské stanoviště, zničení železničních tratí výbušninami, exploze domu spolupracovníka ruského režimu. Celkem odboj zabil už stovku ruských okupantů.
„Naši lidé dělají vše pro to, aby země pod nohama okupantů hořela,“ tvrdí starosta města Ivan Fedorov, jenž je nyní na území kontrolovaném Ukrajinou. V polovině března byl unesen ruskými vojáky, později byl vyměněn za ruské zajatce.
Partyzáni jsou aktivní také v oblasti města Cherson, kde se jim podařilo několikrát zaútočit výbušninami na místní leteckou základnu ovládanou ruskou armádou. V Izjumu měli hladoví ruští vojáci dostávat otrávené koláče.
Ukrajinští zemědělci zase kradou ruské cisterny s pohonnými hmotami, pokud jsou opuštěné. Dochází rovněž k výbuchům skladů zbraní v okupovaných oblastech Doněcku i Luhansku.