Evropská unie potřebuje konkurenceschopnější a strategičtější veřejné zakázky, aby plně využila potenciál trhu v hodnotě dvou bilionů eur, což představuje 14 procent unijního HDP. Vyžádá si to důkladnou revizi způsobu, jímž jsou tyto zakázky přidělovány. Tvrdí to dlouho očekávaná zpráva italského expremiéra Enrika Letty, jež zkoumá, jak funguje jednotný evropský trh. Tento úkol (což je také veřejná zakázka) mu loni zadala Evropská komise.

„Trh s veřejnými zakázkami by měl být využit jako klíčový nástroj pro podporu společenských hodnot, posílení sociálního kapitálu a sladění s ambicemi EU v oblasti ekologické a digitální transformace,“ napsal bývalý italský premiér.

Letta vyzdvihl fakt, že od poslední reformy „rámce“ (jak se v eurožargonu říká pravidlům, jež určují způsob přidělování zakázek) v roce 2014 se příslušné postupy nedočkaly zjednodušení. Také dostupnost těchto zakázek pro malé a střední firmy se nezlepšila. Ekologické, inovační a sociální aspekty sice zohledněny bývají, ale pouze ve velmi omezené míře.

Podle nedávné analýzy Evropského účetního dvora (ECA) trh s veřejnými zakázkami tyto cíle formulované v roce 2014 nesplnil. Co hůř, za posledních deset let se dokonce stal méně konkurenceschopným. Co tedy selhává?

Podle think-tanku BusinessEurope je třeba provést hloubkovou studii o příčinách nízké úrovně konkurence na trhu veřejných zakázek. „Bez takové studie nejsme přesvědčeni, že revize rámce přinese nějaký užitek,“ uvedl pro server Euronews.com poradce BusinessEurope Jan Rempala.

Argumentuje tím, že problémy, na které zpráva ECA upozorňuje, nemají příčinu v tom, že by současný rámec někomu nevyhovoval. Lepší než vymýšlet nová pravidla by podle něho bylo důsledněji a efektivněji dodržovat ta stávající.

Zástupci zaměstnanců naopak chtějí revizi stávajících pravidel zvážit. „Legislativní rámec pro zadávání veřejných zakázek nemůže v současném stavu fungovat dobře,“ řekl Olivier Roethig, regionální tajemník odborového svazu služeb UNI Europa.

Nejnižší cena nefunguje

V letech 2011 a 2021 klesl počet uchazečů na jedno řízení o více než třetinu – z průměrných 5,7 na 3,2 – a současná řízení nyní trvají v průměru 96,4 dne, což je více než poloviční nárůst oproti dřívějším 62,5 dne.

Roethig se domnívá, že současný rámec je příliš závislý na „dobré vůli veřejných orgánů“. Většina zakázek je proto stále zadávána uchazečům s nejnižší nabídkovou cenou, kteří se snaží být nákladově efektivní, místo aby se snažili dosáhnout co nejlepšího poměru mezi kvalitou a cenou.

„Zaměřit se pouze na nejnižší cenu je kontraproduktivní a krátkozraké,“ uvedl německý středopravicový poslanec Dennis Radtke. Většina členských zemí EU podle něho nebere v potaz důležité faktory, jako je kvalita služeb, pracovní podmínky nebo dopad na životní prostředí.

Příslušnost k pravému středu politického spektra Radtkemu nijak nebrání v prosazování dalších myšlenek, které by člověk čekal spíš od tradiční levice. „Důležitým aspektem by mohlo být upřednostnění evropských společností,“ řekl Radtke. „Posiluje to naši strategickou nezávislost, stejně jako představu, že Evropa je pro podnikání vhodným místem.“

Poslední dostupné údaje ukazují, že v osmi členských státech získali více než 80 procent zakázek uchazeči s nejnižší nabídkovou cenou. „Přílišné spoléhání na nejlevnější nabídku může vést k obětování kvality, udržitelnosti, inovací a vytváření hodnoty pro společnost,“ upozornila také Lettova zpráva.

Dokument bývalého italského expremiéra zároveň varoval, že tato praxe podkopává skutečný potenciál veřejných výdajů a rozvoj místních dodavatelských řetězců. Ty by v nich přitom mohly konkurovat levnému zboží a službám ze zemí s nižšími mzdami a sociálními standardy.

Současný stav také bezděky nahrává uchazečům, kteří se s respektováním mantinelů mnoho nezatěžují. „Ani společnosti, které běžně nehrají podle pravidel, nemohou být z výběrových řízení vyloučeny,“ uvedl dánský levicový europoslanec Nikolaj Villumsen. To logicky vytváří nekalou konkurenci pro mnoho společností, které pravidla naopak dodržují.

Potenciálně nejdůležitější podnět své zprávy přednesl Letta až v jejím závěru. Upozornil na možnost přeměny rámce EU pro zadávání veřejných zakázek na nařízení, čímž by se omezil prostor pro fragmentaci pravidel podle představ jednotlivých států.

Černá listina

„Pokud změníme pravidla, můžeme přispět k tomu, aby se veřejné zakázky využívaly k podpoře politických cílů EU,“ uvedl Villumsen. Například firmy, které opakovaně porušují zdravotní a bezpečnostní předpisy, by mohly být zařazeny na „černou listinu“ a veřejné zakázky by pro ně byly passé.

Diskuse o tom, jak zlepšit zadávání veřejných zakázek, by mohla zaznamenat určitý pokrok 24. května. V Bruselu se ten den sejdou ministři průmyslu EU, aby diskutovali o budoucnosti jednotného trhu. Již předem se dohodli, že jejich cílem bude vyvodit konkrétní závěry co nejrychleji.