V Česku zůstává dostupnost vlastního bydlení nadále špatná. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo něco změnit. Například nájemné tu v posledních letech roste velmi rychlým tempem – a dnes již člověk musí za nájem zaplatit zhruba 51 procent své mzdy, přičemž v roce 2021 to bylo asi 43 procent.
Aby se Češi mohli stát majiteli vlastního bytu o výměře 70 metrů čtverečních, potřebují na to průměrně vynaložit 13,3 hrubé roční mzdy, vyplývá z aktuálních dat nově publikovaného Property Indexu, kterým poradensko-technologická společnost Deloitte každoročně monitoruje to, jak Evropané bydlí a kolik je to stojí. V dostupnosti bydlení, tedy poměru mezd a cen nových bytů, je Česko dokonce nejhorší ze všech zemí Evropy.
Nejméně dostupným městem na základě poměru hrubého příjmu a ceny za metr čtvereční zůstává Amsterodam, Praha je však v těsném závěsu. „Důležité je však doplnit, že v Nizozemsku mohou kupující získat hypotéku pokrývající až 100 procent hodnoty nemovitosti a využívat daňových výhod jako je například odpočet úroků z hypotéky, který snižuje náklady na pořízení bydlení,“ připomíná Miroslav Linhart, vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte.
Podle něj by nízkou dostupnost bydlení mohla zlepšit mohutnější výstavba nových domů a bytů, zjednodušení stavebních předpisů a povolení, dostupnost hypoték nebo zlepšení infrastruktury.
Na to, že je na tom Praha v dostupnosti bydlení bídně, poukazují i další experti. Například šéf developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský často upozorňuje na to, že hlavní město je – alespoň v rámci středoevropského regionu – nejhorší i v rychlosti povolování nových staveb. Odložená poptávka, drahé financování i vysoké ceny stavebních dodávek jsou přitom důvody, proč se už dnes investorům nevyplácí stavět. Jednotlivé projekty se tak dále odkládají.
„Nedojde-li k podstatnému snížení cen stavebních dodávek, které jsou dle mého názoru mnohdy oportunistické a vystřelené do nebes, budou se stavební projekty nadále odkládat, což povede k poklesu nabídek,“ míní Kunovský. Podle šéfa Central Group chybí Praze přibližně 85 tisíc bytů, město by tak mělo ročně povolit výstavbu alespoň 10 tisíc jednotek. To se ale od roku 2006 nestalo ani jednou.
Také Václav Orcígr z neziskové organizace Arnika nedávno Hrotu řekl, že na bydlení v Praze už přestává mít i střední třída. Za posledních pět let vyskočila cena pražských bytů o 50 procent, nájmy pak podražily o 30 procent. Průměrná hrubá mzda přitom za stejné období vzrostla pouze o 21 procent, kvůli inflaci si lidi nicméně reálně vydělali méně. „Domnívám se, že se bytový sektor bude čím dál tím víc odtrhávat od české reality,“ tvrdí Orcígr.
Se snižující se dostupností vlastního bydlení souvisí i to, že stále více českých domácností přechází do nájmu. „Trh pronájmů byl v Česku během roku 2023 napjatý a ceny se vracely na předpandemickou úroveň, leckde ji už přeskočily. Nájemní bydlení tak zažívá boom zejména ve všech regionálních městech – a souběžně s tím se stále více investorů a developerů začíná zaměřovat na výstavbu nájemních projektů,“ doplňuje nemovitostní expert Deloitte Petr Hána.
Podle Hendrika Meyera, šéfa realitní skupiny EHS, pod kterou spadají například Bezrealitky nebo Maxima Reality, jde ovšem o přirozený trend, který přibližuje Česko Západu. „Například v Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. A přijde jim to úplně normální. Tady naopak převládá domněnka, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, tak vlastně v životě ničeho nedosáhl. A tahle představa je občas přemrštěná,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Hrot.
Po Amsterodamu a Praze se na dalších příčkách nedostupnosti bydlení umístily Athény, Bratislava, Dublin a Bělehrad. Naopak mezi nejvíce dostupná města Evropy pro pořízení vlastního bydlení patří Řím a Oslo. Tamním obyvatelům stačí ekvivalent méně než osminásobku průměrné hrubé roční mzdy. Za nimi následují Záhřeb, Varšava, Kodaň a Lublaň.
