Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česko zaspalo v podpoře zelené energetiky, továrny na solární panely a křemík mu tak mohou vyfouknout sousední země.
Česká republika by se mohla stát významným evropským výrobcem solárních panelů. Ty jsou jedním z klíčových energetických zdrojů v plánech EU na cestě k bezemisní energetice. Aktuálně je Evropa závislá na dodávkách solárních panelů z Číny, a to až z devadesáti procent.
Tento nepoměr se bude v následujících letech měnit ve prospěch EU. Významnou roli má v této oblasti sehrát i Česko.
Podle informací týdeníku Hrot totiž chce v Česku stavět nové továrny na výrobu solárních panelů a přepracování křemíku (tvoří zhruba dvě třetiny ceny panelů), který je pro fotovoltaiku klíčovou surovinou, několik firem. Investice do nových provozů se mají pohybovat v řádech stovek milionů eur. V tuzemsku by měl vzniknout celý výrobní řetězec, tedy od produkce křemíku až po solární panely.
Je tu ale jeden zásadní problém, který může Česko u investorů diskvalifikovat. Podmínky, které země nabízí, jsou dost výrazně za pobídkami, na které lákají investory některé další státy Evropské unie. Reálně tak hrozí, že pokud Česko podmínky minimálně nedorovná, mohou se strategické továrny stavět třeba na Slovensku nebo v Rumunsku.
Řeč je v této souvislosti především o programu s dost nudným názvem: Dočasný krizový a transformační rámec státní podpory (TCTF). Ten má mimo jiné urychlit investice a financování výroby čistých technologií v Evropě. Evropská komise očekává, že se s jeho pomocí podaří uvolnit obrovské množství soukromých finančních prostředků. TCTF je součástí energetického balíčku vydaného Bruselem s názvem REPowerEU.
Brusel rozvojovými programy nejprve reagoval na tíživou situaci a narušení celosvětového trhu s energiemi způsobené ruským vpádem na Ukrajinu, to je příklad REPowerEU. Tedy plánu, jak dosáhnout úspor energie, vyrábět čistou energii a diverzifikovat její dodávky.
Poté, co mimo jiné USA začaly lákat vysokými pobídkami „zelené“ investory, třeba na výstavbu továren vyrábějících baterie pro elektromobily, technologie na produkci vodíku nebo výrobu solárních panelů, přišla Evropská komise s dalším programem, již zmíněným TCTF. Právě ten hraje v rozhodování o miliardových investicích do továrny na solární panely a křemík rozhodující roli. Česko totiž do programu nezahrnulo právě podporu pro výstavbu továren tohoto typu. A to je pro investory obrovský problém.
Dle informací týdeníku Hrot je jedním z investorů, kteří mají ve zmíněné oblasti velké budovatelské plány, společnost Ekotechnik, respektive její dceřiné firmy AE Solar Silicon Metal Central Europe a AE Solar Central Europe. Prvně zmíněná společnost bude mít na starosti budování továrny na výrobu křemíku, druhá fabriku na produkci solárních panelů. „Podporu investic na výstavbu továrny na solární panely zařadily do programu TCTF Itálie, Rumunsko, Španělsko, podobný krok zvažují i Nizozemsko a Polsko,“ sdělil týdeníku Hrot spolumajitel společnosti Ekotechnik Tomáš Korostenský. Ekotechnik – respektive jeho dceřiné firmy – chce investovat až 1,5 miliardy eur.
Dle informací týdeníku Hrot stejný problém řeší i další investoři. „Česko ale zatím změnu v této oblasti ani přes předchozí přísliby ministerstva průmyslu a obchodu neplánuje. Tak se asi budou muset zájemci porozhlédnout po okolních zemích,“ sdělil dobře informovaný zdroj. Ten rovněž upozornil, že nejde o dotaci, investoři ale logicky půjdou tam, kde dostanou lepší podmínky, třeba na Slovensko.
Více informací najdete v příštím čísle týdeníku Hrot, které vychází 2. května.
