Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Solární elektrárna může vydělat i na zimu, kdy proud takřka nevyrábí

Prodejem přebytků elektřiny z vlastní fotovoltaické elektrárny je možné pokrýt spotřebu velké části proudu v zimních měsících, kdy střešní instalace vyrábí jen minimum energie. Některé domácnosti s tím dokonce počítají.

Solární elektrárna může vydělat i na zimu, kdy proud takřka nevyrábí
ilustrační foto | Shutterstock.com

V loňském roce bylo v Česku zprovozněno téměř 35 tisíc nových fotovoltaických elektráren, což oproti roku 2021 znamená 366procentní nárůst. Podle průzkumu společnosti Persola bylo pro 86 procent lidí hlavním důvodem pořízení vlastní instalace zvýšení energetické soběstačnosti. Bezmála polovina dotázaných také uvedla, že počítá s prodeji přebytků elektřiny do sítě. A čtrnáct procent majitelů solární elektrárny dokonce předpokládá, že prodejem přebytků elektřiny vydělají na nákup elektřiny v zimních měsících. 

Podle odborníků je fotovoltaika v klimatických podmínkách střední Evropy výhodným způsobem výroby elektřiny pro domácnosti. Přináší úsporu a podle typu instalace dokáže zajistit až osmdesátiprocentní soběstačnost. 

Společně s bateriemi pak umí zabezpečit dodávku elektřiny do zálohovaných rozvodů i při výpadku dodávky ze sítě. Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na polovinu a při hustě zatažené obloze až na desetinu maximálních hodnot.

Jeden instalovaný kWp dodá v tuzemských podmínkách do sítě za rok přibližně 980 kWh elektrické energie. „Tato hodnota může být vyšší až o deset procent díky vyšší nadmořské výšce nebo geografické poloze. Ideálně orientované moduly na jižní Moravě mohou dosahovat hodnot nad 1000 kWh/kWp,“ řekl Michal Priputen, manažer realizací společnosti Persola.

Největší podíl energie vyrobí solární modul během letních měsíců, kdy je intenzita slunečního záření nejvyšší a dny nejdelší. Naopak nejméně energie vyrobí fotovoltaický modul v zimě, kdy jsou klimatické podmínky pro výrobu nejhorší. 

S přebytky vyrobené elektřiny je možné nakládat více způsoby. „Doporučujeme prodej na denním trhu za aktuální tržní ceny. Je to zaprvé férový a transparentní způsob prodeje. A zadruhé, a to je důležitější, ekonomicky jste motivováni pomáhat nadřazenému energetickému systému v době, kdy to potřebuje,“ uvedl Jaroslav Codl, manažer obchodu společnosti Persola.

„Pro tento způsob prodeje přebytků je vhodné připojit fotovoltaickou elektrárnu jako výrobnu. Můžete pak mít jiného obchodníka na dodávku a jiného na výkup přebytků. Dobrá zpráva je, že je to snadné a od ledna k tomu nepotřebujete ani licenci. A to až do výkonu 50 kWp,“ dodal Codl.

Teoreticky tak lze vydělat i na celou zimu, a to v případě, že domácnost elektřinou nevytápí ani neohřívá vodu, takže její roční spotřeba činí zhruba 4 MWh, a má fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem 6 kWp a bateriovým systémem s kapacitou 10 kWh, který jí zajistí 65procentní soběstačnost. 

Aby solární elektrárna dokázala vydělat na celou zimu, musela by ročně vyrobit 6 MWh, z nichž 4,6 MWh pošle do distribuční sítě. Cena vykoupené energie by se pohybovala na 2,95 koruny za kWh a cena za dodávku by byla osm korun za kWh. Reálně je ale vhodnější počítat s tím, že zisk z prodeje vyrobené elektřiny výrazně sníží náklady na nákup elektřiny v zimních měsících.