Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nová směrnice má zrychlit a zjednodušit otevírání nových dolů v Evropě. Počítá také s tím, že strategické projeky získají veřejnou finanční podporu.
Těžba a otevírání nových dolů byly v posledních letech v Evropě tabu. Mnozí zastánci čisté energie či elektromobility se s oblibou tváří, jako by se solární panely nebo větrné turbíny objevily samy od sebe na evropských polích a začaly vyrábět zelenou elektřinu. Obrázky těžebních strojů ukusujících z krajiny jako by byly neslučitelné s evropskou politikou přechodu na čistou, bezemisní ekonomiku.
Skutečnost je ovšem taková, že i pro výrobu fotovoltaických a větrných elektráren, stejně jako třeba baterií do elektromobilů, je zapotřebí obrovský objem surovin včetně vzácných kovů. Ty se na starém kontinentu prakticky netěží a evropské země jsou zcela či do velké míry závislé na jejich dovozu.
Změnit by to měla nová směrnice o těžbě nerostného bohatství, kterou připravuje Evropská komise a chystá se ji oficiálně představit v průběhu tohoto týdne. Server Euractiv do připravované legislativy nahlédl a odhalil, jaké cíle v ní Evropská komise vytyčuje.
Podle uniklého dokumentu eurokomisaři navrhují, aby se do roku 2030 minimálně desetina potřebných strategických surovin těžila přímo v zemích EU. Ještě vyšší cíle stanovuje Komise u zpracování vytěženého nerostného bohatství: na starém kontinentu by se mělo zpracovávat minimálně čtyřicet procent kovů a dalších surovin, které evropský průmysl potřebuje.
Evropská komise v návrhu legislativy napočítala celkem 27 kritických surovin, bez nichž se neobejde průmysl a energetika. Soběstačnost Evropy je u nich tristní.
Podle zprávy Německého institutu pro hospodářský výzkum je EU v současnosti stoprocentně závislá na zahraničních dodavatelích u čtrnácti z nich; u dalších tří kritických surovin je odkázaná na import z 95 procent.
Ještě více alarmující je skutečnost, že Evropa musí dovážet strategické suroviny z „nespolehlivých“ a nedemokratických zemí – především z Číny. Peking má na mnoho z nich prakticky monopol, a EU tak z říše středu dováží například 93 procent hořčíku a 86 procent vzácných kovů, které se používají při výrobě obnovitelných zdrojů energie, počítačů a mobilních telefonů či baterií do elektroaut.
Také s touto nezdravou závislostí se dokument chce popasovat. Aby se předešlo potenciálnímu nedostatku dodávek, chce EU, aby do roku 2030 nebyla závislá na jedné jediné třetí zemi, pokud jde o více než sedmdesát procent dovozu jakékoli strategické suroviny.
Připravovaná směrnice řeší také cesty, jak se závislosti na dovozu surovin zbavit. Směrnice o kritických surovinách zavádí pro strategické projekty zvláštní režim, který spočívá především ve zjednodušení a větší předvídatelnosti povolování těžby.
V současné době podle serveru Euractiv zabere v evropských zemích získání všech úředních razítek potřebných k otevření nového dolu v průměru až deset let. Nově by se tato doba díky směrnici měla zkrátit na pětinu, tedy maximálně na dva roky.
Tyto strategické projekty získají také dodatečnou finanční podporu. V návrhu nařízení se hodnotí, že „samotné soukromé investice nejsou dostatečné“, a uvádí se, že „efektivní zavádění projektů podél hodnotového řetězce kritických surovin může vyžadovat veřejnou podporu“.
