V Bruselu roste tlak na zásah proti firmám, které předražují potraviny za 350 miliard ročně
Ministři EU žádají Evropskou komisi, aby zamezila nadnárodním společnostem vynucovat si výrazně odlišné ceny v různých členských zemích.
Evropská komise uložila vysokou pokutu potravinářské společnosti Mondelēz, výrobci oblíbené čokolády Toblerone | Lenscap Photography / Shutterstock.com
Evropská komise uložila potravinářské společnosti Mondelēz vysokou pokutu za to, že omezuje maloobchodníky v nákupu zboží v jedné členské zemi EU a jeho prodeji v jiné členské zemi. Podle komise je to jen začátek.
Takových firem působí na evropském trhu více, ale praxe je podobná: společnosti nutí maloobchodníky platit za jeden značkový výrobek (například čokoládu nebo sušenky) výrazně odlišné ceny. Spotřebitele to přijde na zhruba 14 miliard eur (asi 350 miliard korun) ročně, cituje stížnost list Financial Times.
Osm vlád předložilo minulý pátek Evropské komisi dokument, v němž ji žádají, aby zpřísnila pravidla jednotného trhu a zastavila „zákazy paralelního obchodování“. Paralelní obchodování spočívá v tom, že maloobchodníci nakupují výrobky v jedné členské zemi EU a prodají je v jiné. Výrobci je v takové praxi omezují, což narušuje volný trh a potraviny prodražuje.
Tahu ministrů předcházelo čtvrteční rozhodnutí komise, jež uložila společnosti Mondelēz, výrobci (mimo jiné) oblíbené čokolády Toblerone a sýru Philadelphia, pokutu 337,5 milionu eur (přes osm miliard korun) za to, že omezuje velkoobchodníky v nákupu sušenek, čokolády a kávy v jedné členské zemi za účelem prodeje v zemi jiné. „Je to nezákonné,“ řekla o zákazu Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž.
Vlády a maloobchodníci tvrdí, že takovéto praktiky jsou běžné na celém evropském jednotném trhu. Chtějí proto tyto překážky obchodu v rámci unie odstranit.
Menší země, jako jsou Belgie, Chorvatsko, Dánsko a Řecko, podporují návrh Nizozemska na ukončení takzvaných „teritoriálních omezení dodávek“ (TSC). Návrh je popisuje jako „rozdílné ceny v rámci EU za identické výrobky“.
To samo o sobě nezákonné není. Nezákonný prvek se do jednání výrobců dostává ve chvíli, kdy tito výrobci svým odběratelům znemožňují prodávat řečené výrobky, kde se jim zlíbí a za kolik se jim zlíbí.
Skupina požaduje výslovný zákaz smluv obsahujících tyto podmínky. Zároveň chtějí zrušit požadavek na poskytování dlouhých etiket v místním jazyce. Ty by mohly být nahrazeny QR kódem, který zákazníky přenese na internetové stránky v jejich jazyce.
Šetření v oblasti hospodářské soutěže (například takové, jaké provedla komise v případě Mondelēzu), je časově náročné a opírá se o důkazy od velkoobchodníků a maloobchodníků. Ti se ovšem k šetření často stavějí odmítavě. „Pokud se pokusíte koupit značkové zboží z jiné země, výrobce vám přeruší dodávky. A některé velké značky na skladě mít musíte,“ řekl jeden z maloobchodních bossů, který si nepřál být jmenován.
Nezákonnost za deset procent
Nizozemský vládní výzkum zjistil, že TSC se vztahuje na každý 25. výrobek, přičemž výsledné ceny jsou v průměru o 10 procent vyšší než na nejlevnějších trzích. Studie Evropské komise provedená v roce 2020 v 16 členských státech zjistila, že TSC stojí spotřebitele ročně 14,1 miliardy eur.
Micky Adriaansensová, nizozemská ministryně hospodářství, uvedla, že TSC jsou pro Nizozemsko velmi důležitá. „Odstranění obchodních překážek by mělo být klíčovou prioritou jednotného trhu. Pomáhá to udržet spravedlivé maloobchodní ceny potravin a nepotravinářských výrobků pro spotřebitele, což je v době vysokých spotřebitelských cen obzvlášť důležité. Osm členských států navrhuje konkrétní cestu k zákazu TSC v unii,“ řekla ministryně.
Na otázku novinářů, zda jsou zapotřebí nová pravidla, odpověděla komisařka Vestagerová: „Je nezákonné bránit obchodníkům nakupovat v jednom členském státě a prodávat v jiném.“ To se zdá naznačovat, že komisařka nechce zavádět nová pravidla, pouze lépe dodržovat pravidla stávající. „Doufáme, že případ Mondelēz bude fungovat jako odstrašující,“ řekla a dodala, že komise připravuje případy další.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že zlepšení jednotného trhu a konkurenceschopnosti podniků bude prioritou jejího druhého funkčního období. To období nastane, pokud bude po červnových volbách von der Leyenová do čela exekutivy EU znovu jmenována.
Stížnost z Řecka i Itálie
Na problém TSC upozornil bývalý italský premiér Enrico Letta, jehož komise loni požádala o vypracování zprávy o budoucnosti jednotného trhu. Zpráva spatřila světlo světa letos na jaře a otázka TSC v ní prominentně figuruje.
Nezávisle na tom napsal von der Leyenové také řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, důležitá postava Evropské lidové strany, z níž šéfka komise pochází. Uvedl, že Řecko a další členské státy trpí „nepřiměřeně vysokými cenami“ značkového základního spotřebního zboží ve srovnání s některými jinými zeměmi EU.
Podle Mitsotakise je zásadní, aby blok před volbami ukázal voličům, že dokáže „rozhodně, rychle a účinně zasáhnout, aby našel řešení těchto problémů“. Jak přesně si Mitsotakis představuje zásah před volbami, které se v Česku mají konat 7. a 8. června a ve zbytku unie pak v rozmezí od 6. do 9. června, však není jisté.
