Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Když firma přijímá mladé zaměstnance, měla by mít nastavené funkční procesy. Ty umožní nováčkům, zejména těm s minimálními pracovními zkušenostmi, rychle se sžít s požadavky zaměstnavatele a podávat požadovaný výkon. I velké korporace však s tímto často zápasí. Absolventi tak tápou a zvažují, zda jim pracovní závazek v této podobě vůbec dává smysl. Výsledkem je častá fluktuace, která poškozuje všechny.
Kontroverzní zákon o odlesňování, který nařizuje podnikatelům v EU dokazovat, že dovážené suroviny, jako je dřevo, palmový olej, káva nebo hovězí maso nezpůsobují kácení lesů, Brusel o jeden rok odložil.
Evropská komise se rozhodla odložit účinnost nové regulace, která má zabránit globálnímu odlesňování. Nařízení nutí dodavatele řady komodit, jako je dřevo, palmový olej, káva, hovězí maso nebo kakao, prokázat, že nepřispívají ke kácení pralesů a lesů na celém světě.
K odložení došlo podle webu Euronews zejména na nátlak exportní lobby ve Spojených státech, Brazílii, ale i firem v EU.
Původně chtěl Brusel zpřísnění prosadit do konce roku, aby platilo od prvního ledna 2025. Jeho nedodržení by znamenalo, že by producenti celé škály výrobků a potravin nemohli prodávat své zboží na evropském trhu.
„Ursula von der Leyenová podlehla tlaku společností a zemí, které už roky věděly, že nařízení přijde, ale nebyly na něj připraveny,“ rozzlobeně reagovala na odklad aktivistka organizace pro ochranu lesů Fern Nicole Polstererová. Nyní budou poškozeny firmy a obchodníci, kteří se na zavedení regulace připravovali, dodala.
Rovněž organizace Greenpeace připomíná, že tento zákon měl být základem politiky Green Deal v oblasti ochrany přírody. „Lidé v Evropě nechtějí ve svých supermarketech produkty, jejichž výroba způsobuje odlesňování,“ tvrdí Sébastien Risso, který má v neziskovce na starosti kampaň na ochranu lesů.
Odklad v Evropském parlamentu prosazovala největší skupina poslanců, Evropská lidová strana (EPP). „Nařízení by nás uvrhlo do nezodpovědného chaosu,“ zdůraznil německý europoslanec Peter Liese, jenž je členem německé křesťanskodemokratické unie.
Podle něj podmínky nové regulace nejsou stále vyjasněny a řada malých farmářů ve třetích zemích si stěžuje oprávněně, dodal. Zelení europoslanci naopak obvinili von der Leyenovou, že sama podkopává pilíře unijní zelené politiky.
Rovněž většina členských zemí v Radě EU odmítá implementaci nařízení od začátku příštího roku. Německý ministr zemědělství Cem Özdemir – sám člen německých Zelených – odklad uvítal. Evropské firmy ale i členské země podle něj potřebují více času na přípravu.
Zaznívají ale i názory, že by se celé nařízení o deforestaci mělo zmírnit. To by ale znamenalo, že pozměňovací návrh musí získat většinu nejen v Evropském parlamentu, ale také v Radě EU.
