Ukrajina se připravuje na další zimu během válečného konfliktu s Ruskem. V napadené zemi roste kritika vlády v Kyjevě, že podcenila budování menších a decentralizovaných zdrojů energie, které by lépe čelily potenciálním leteckým útokům ruské armády. Kritici tvrdí, že zejména obnovitelné zdroje a menší plynové elektrárny jsou levnější a méně zranitelné před bombardováním.

Ministr energetiky German Galuščenko je pod sílícím tlakem, že od února 2022, kdy začala válka s Ruskem, neposílil odolnost energetické soustavy. Opozice tvrdí, že reakce vlády, kterou jmenuje prezident Volodymyr Zelenskyj, je pomalá a nedostatečná.

Energetický resort začal s podporou výstavby menších zdrojů energie až letos v létě, kdy oznámil možnost levných půjček, aby přilákal do energetického sektoru nové investory. Od začátku roku 2022 ale už mohla být řada projektů realizována.

„Ministerstvo nemá zájem na decentralizaci. Spíše se zajímají o centralizaci. Chtějí ovládat prostřednictvím státních společností co nejvíce energetiky, zejména výroby elektřiny,“ citoval deník Financial Times jednoho z úředníků ministerstva.

Galuščenko měl lobbovat za výstavbu velkých a finančně velice nákladných nových jaderných reaktorů. Výstavba nových bloků jádra ale trvá minimálně sedm až deset let.

Připomíná se hlavně to, že před rokem 2021, než začal řídit ministerstvo, byl viceprezidentem státní jaderné společnosti Energoatom. Úřad se brání argumentem, že Ukrajina bude do dalších let potřebovat velké a stabilní zdroje nezbytné pro ekonomickou obnovu země a energetickou soběstačnost.

Plány na decentralizaci celé energetické soustavy z roku 2022 byly ignorovány, kritizuje vládní přístup expertka a bývalá členka parlamentního výboru pro energetickou bezpečnost Victoria Vojtsitská z opoziční strany Svépomoc.

Vojtsitská dlouhodobě kritizuje provázanost ukrajinských oligarchů s energetickým sektorem a jejich nepřiměřené zisky související s prodejem ukrajinské ropy a zemního plynu. Plány na výstavbu dalších jaderných bloků nevyřeší nedostatek výroby elektřiny pro tuto ani pro příští zimu, zdůraznila.

S tím souhlasí i šéf energetických programů nezávislého kyjevského think-tanku Razumkovovo centrum (Ukrajinské centrum pro ekonomická a politická studia) Volodymyr Omelčenko. Menší decentralizované zdroje je možné postavit za osmnáct měsíců a vyjdou levněji než opravy velkých ukrajinských elektráren.

Jen letos na jaře byl po ruských útocích zničen instalovaný výkon elektráren ve výši devíti gigawattů z celkových devatenácti. Část z nich se podařilo opravit. Ukrajina ale musí ve větší míře spoléhat na dovoz elektřiny z okolních zemí. To už kritizoval řecký premiér Kyriakos Mitsotakis s tím, že se tím neúměrně zdražuje elektřina v jihovýchodní Evropě.

V současné době tři zbývající ukrajinské jaderné elektrárny vyrábějí zhruba polovinu elektřiny produkované na Ukrajině. I pro letošní zimu se počítá s tím, že bude pokračovat omezení dodávek elektřiny v průměru na pět hodin denně za předpokladu, že teploty neklesnou pod minus patnáct stupňů Celsia a nebudou pokračovat nálety na ukrajinskou energetickou síť.