Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Uhelné společnosti už na úvěr nedosáhnou

Finanční sektor se zapojil do boje za klima a pocítili to i klienti. Firmy, které mají víc než čtvrtinu příjmů z uhlí, nedostanou nové úvěry

Uhelné společnosti už na úvěr nedosáhnou
Jitka Haubová | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Snahy o omezení negativních vlivů lidí na klima se nevyhýbají ani velkému byznysu a finanční sektor zelená. Banky hledají energetické úspory a omezují služby poskytované znečišťovatelům. „Jen mezi lety 2019 a 2020 jsme dosáhli úspor 35 procent,“ říká členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová.

Komerční banka je poslední dobou dost vidět v souvislosti s kampaní O CO₂ jde. Jaké na ni máte reakce? Je pro lidi v Česku toto téma důležité?

Snažíme se v rámci kampaně ukazovat různé experty, kteří hovoří o všech ekologických trendech. Některé reakce jsou pozitivní, řada už méně. Pro mnoho lidí u nás je to téma pořád vzdálené. Osvěta je nicméně jenom jedním ze čtyř směrů, kterým se v souvislosti s udržitelností věnujeme.

Jaké jsou ty další tři?

První se týká samotné banky – do roku 2026 chceme být uhlíkově neutrální. Druhý směr je náš byznys. Například to, jaké projekty financujeme nebo jaké produkty nabízíme. A třetí směr je regulace, jíž se musíme přizpůsobovat.

Jak daleko jste na cestě k uhlíkové neutralitě?

Jen mezi lety 2019 a 2020 jsme dosáhli úspor 35 procent, a to především úspor energií. Důležité to bylo u našich budov, kde precizněji monitorujeme energetické vstupy a výstupy. Počítáme optimální spotřebu, jakou by ta která budova měla mít, a když vidíme nějaký rozdíl, vyrazí speciální tým a kontroluje, kde je problém. Může jít třeba i o zdánlivou drobnost, například když někde tečou toalety. Ale jen na těchto výjezdech jsme loni ušetřili šestnáct milionů litrů pitné vody, což je denní spotřeba Pražanů.

Některé budovy, zejména historické, zřejmě nedokážou splnit standardy energetické úspornosti. Jak to řešíte?

Část jsme opustili, například i většinu této budovy na Václavském náměstí. Sídlí tu už jen pobočka, ale jinak se 2,5 tisíce lidí přestěhovalo do centrály ve Stodůlkách. Hlavní sídlo je energeticky efektivní a má všechny certifikáty energeticky úsporné budovy. Na rozdíl od této budovy, která se nedá změnit – třeba místní velká schodiště nebo kanceláře.

Banky v posledních letech ruší také mnoho poboček, nahrává tomu přesun bankovnictví na internet, do mobilů. Budou i zbylé pobočky energeticky úsporné?

V posledních dvou letech jsme snížili počet z 342 na 241 poboček. Věříme, že vlivem změny chování klientů během covidového období, přesunutí rutinních činností do online prostředí a také díky rostoucímu zájmu o vzdálené poradenství jsme schopni naše klienty kvalitně obsloužit. V žádném případě to však neznamená, že by pobočky KB končily. Naopak, síť fyzických poboček je důležitým stavebním kamenem našich distribučních kanálů. Pořád existuje skupina klientů, a není malá, která preferuje fyzickou schůzku s bankovním poradcem. Nový koncept pomáhá měnit pobočku z transakčního místa na poradenské centrum. Podporuje digitální, bezpapírovou komunikaci i klientskou samoobsluhu. V novém konceptu také klademe důraz na udržitelnost a zelené prvky, například osvětlení je zde regulováno podle denního světla. Vzduchotechnika funguje podle toho, jak lidé dýchají – měří koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší.

Jaká je návratnost vašich investic do energetických úspor v rámci banky?

Když to sečtu u pobočky budoucnosti, na energetické úspornosti je návratnost šest let. Obecně mohutně investujeme do digitalizace a ozelenění. Výnosy a ekonomické úspory přijdou až za nějakou dobu.

Pandemie covidu přiměla mnoho firem digitalizovat, což vlastně také pomáhá k úsporám a udržitelnosti. Jak se to projevilo u vás?

Loni jsme zavedli smart office. Náš standard je nyní čtyřicet procent času práce z domova, šedesát procent v kanceláři. Hodně jsme investovali do digitalizace, aby kolegové měli nástroje, díky kterým mohou pracovat doma. Například aby připojení, přes které se připojují do banky, bylo bezpečné a stabilní. To vedlo k velké změně. Protože pracují vzdáleně, a ne v konkrétní lokalitě, řešíme i zpracování produktů a služeb klientům bez vazby na lokalitu. Dřív, když jste si brali hypotéku v Brně, zpracovávala se v Brně. To už dnes neplatí, může ji zpracovávat kdokoli a kdekoli, což přináší úspory.

Předpokládám, že digitalizace přináší i provozní úspory.

V provozní části jsme zrušili čtyřicet procent papírových tisků. Když jsou kolegové doma, nemohou tisknout interní bankovní dokumenty – mimo jiné z pohledu klientských dat a GDPR. Takže kolegové v provozní části mají dva velké monitory, kde všechno vidí, a nepotřebují tisknout. S digitalizací souvisejí i změny v našich základních systémech.

Jak?

Měníme velkou část naší infrastruktury. Velká inovace je i v tom, že řešíme energie v našich datových centrech, řešíme, jak se kóduje. Protože podle toho, jakým způsobem programujete a testujete, můžete také šetřit energie.

Změnil covid zvyk platit hotovostí, která také není zrovna ekologická? Obchody upřednostňovaly karty, nakupovalo se přes internet…

Ano, práce s hotovostí je také práce s papírem, ale je zajímavé, že používání hotovosti během covidu rostlo. Vysvětluje se to třeba tím, že si lidé nechávali hotovost doma jako jistotu. Pozorovali jsme například větší objem při menším počtu výběrů v bankomatech. I u bankomatů se ale snažíme najít energetické úspory.

Kde se na nich dá ušetřit?

Manipulace s hotovostí je velmi nákladná a logisticky náročná. U našich bankomatů zavádíme funkci recyklace. Když tam vložíte peníze, přepočítají se a samy nandají do kazet s bankovkami. Když pak přijde další klient, vybírá si tyto přepočítané peníze. Díky tomu tyto bankomaty daleko méně obsluhujeme, což má velký dopad na celou emisní a logistickou práci s hotovostí. Můžete si vybrat v recyklačním bankomatu kartou z recyklovatelného plastu a s ní pak zaplatit na platebním terminálu.

Jak ekologie ovlivňuje samotný byznys banky?

Začnu negativně. Zavázali jsme se spolu s mateřskou Société Générale, že nebudeme financovat uhelné společnosti. Neposkytujeme nové financování společnostem, které mají více než 25 procent výnosů z činností spojených s uhelným sektorem. Na druhou stranu rádi financujeme přechod klientů na jiné typy energií. V korporátním segmentu máme určité úrokové výhody pro firmy, které se rozhodnou pro zelený projekt, tedy například energetické úspory, zadržování vody v krajině, lesnictví a podobně. Nabízíme také investice do investičních fondů Amundi, které jsou založené nejen na finančních datech firem, ale také na jejich ESG programech.

Do zelených investic směřují a budou směřovat velké dotace…

Ano, ty jsou velmi důležité. Nejen z Národního plánu obnovy, ale třeba také z Modernizačního fondu do této oblasti půjdou obrovské peníze, které řada firem může čerpat. Fond obnovy má hodnotu 750 miliard eur, do ČR z toho v následujících třech letech půjde 180 miliard korun grantů a 400 miliard korun půjček, z nichž 42 procent musí být nasměrováno do ozelenění. Experti propočítali, že zelenější ČR bude stát 500 miliard korun. Dotace pak samozřejmě dramaticky zlepší cash flow projektů. Máme vlastní společnost, která poskytuje poradenství k evropským dotacím. Také umíme spočítat, co firma musí udělat, aby dosáhla uhlíkové neutrality.

Se zdražováním energií se asi stane pro mnoho lidí i firem tématem vlastní fotovoltaika. Máte v tomto směru nějaké projekty?

Ano. Pro firmy máme nabídku SGEF leasingu na fotovoltaické panely. Hlavní výhodou je, že dopředu neplatíte žádný kapitál. Fotovoltaiku nainstaluje bez nákladů pro klienta naše spolupracující společnost ČEZ Esco, firma platí za vyrobenou elektřinu nižší cenu než z běžné sítě, jelikož odpadají náklady na distribuci energie, a po nějaké době (typicky patnáct let) může fotovoltaiku odkoupit za jednu korunu. Pro fyzické osoby máme nabídku související s programem Nová zelená úsporám. Dáváme dohromady jak dotační část, tak kofinancování. Máme také dohody s velkými dodavateli, takže zprostředkujeme i instalaci.

Zabýváte se i elektromobilitou jak z hlediska vlastní flotily, tak bankovních produktů?

Máme plán na nákup elektromobilů. Blížíme se ke konci výběrového řízení, ve kterém chceme obnovit vozový park a také budovat infrastrukturu pro dobíjení, instalovat nabíječky. Pro klienty firemní i z řad fyzických osob pak máme pro elektromobilitu nabídku na spotřebitelský úvěr i leasing a čekáme, jak bude vypadat dotační politika nejen na nabíječky, ale také na elektromobily.