Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Češi v případě emisních povolenek pro domácnosti svou příležitost něco ovlivnit a změnit jako vždy, když jde o celoevropské záležitosti, prospali
Když půjdete podle směrovek s nápisem Peklo, těžko se můžete divit, když dorazíte k bráně, nad níž se skví „Zanech všech nadějí, kdo mnou procházíš“. Na aktuální zděšení, že emisní povolenky nám zdraží bydlení a dopravu, nemáme nárok, jelikož o tom, co se chystá a kolik to bude stát, se ve veřejném prostoru ví a mluví už několik let. Jen to nikoho moc nezajímalo.
Navíc, jestli s tím někdo chtěl něco dělat, poslední možnost byla naposledy před více než čtyřmi lety, když Andrej Babiš podepisoval Green Deal pro Evropu a vracel se do Prahy se skvělou zprávou, kolik že stovek miliard z té EU vyrazil. Od té doby již vše žije svým evropským legislativním životem. Vlak už se dávno rozjel. Na nářky je pozdě.
A je úplně jedno, jestli se zavedení povolenek odehraje pokoutně přes přílepek k nějakému zákonu, jak nedávno kritizoval Miroslav Kalousek, když napsal: „Takhle zásadní návrh s dopadem na životní úroveň všech obyvatel musí projít řádným legislativním procesem a musí to být vládní návrh. Řešit to poslaneckým přílepkem je neodpovědné a zbabělé.“
Návrh na emisní povolenky pro domácnosti se totiž poprvé objevil jako součást balíčku Fit for 55, který v roce 2021 připravila Evropská komise. Zřejmě aby se kolem toho nedělal moc humbuk, rozdala ho členským státům na počátku července, v době dovolených.
Tehdejší vláda Andreje Babiše to moc neřešila a něco tušili jen ti, kdo sledují různé webové vývěsky z Bruselu. Dokument se spoustou velmi drahých politik bez jakékoli relevantní dopadové studie pak mohl být připomínkován do listopadu téhož roku. Komu se návrh nelíbil a chtěl jeho změny, musel zajistit, aby kvalifikovaná část parlamentních komor členských států EU dokument odmítla.
Vládní stanovisko ministři ANO dodali v září, pár dní před sněmovními volbami. Sněmovna to kvůli volbám nestihla projednat, takže to bylo bráno jako souhlas. Jen Senát měl nějaké výhrady, ale těch komor v Evropě, co byly proti, bylo nakonec stejně málo.
Fit for 55 byl tak přijat a jeho jednotlivé části pak byly legislativně dotahovány do finální a detailní podoby jednáním mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a europarlamentem. Podstatné je, že ve všech případech, od spalovacích motorů po emisní povolenky, šlo o politiky, kde od Lisabonské dohody neplatí právo veta a menšina může být přehlasovávána. Je fakt, že Fialova vláda za dobu svého působení nějaká drobná změkčení podmínek vyjednala, ale z hlediska celkových důsledků nám to moc platné není. Dopady Fit for 55 na Česko jsou největší z evropských zemí, protože máme prostě nějakou strukturu ekonomiky, kterou během pár let nezměníme. A křičeli jsme málo a pozdě.
Miroslav Kalousek, který je jinak stoupencem zrušení práva veta v EU, tak nyní pláče na špatném hrobě, protože o „návrhu s dopadem na životní úroveň všech našich obyvatel“ se prostě rozhodovalo úplně jinde než v naší Sněmovně. A z praktického hlediska je vlastně zbytečné to na naší parlamentní půdě řešit, když stejně nemůžeme říci ne.
Dopady této politiky však začínají bolet i důležitější země a dochází k viditelným politickým posunům po celé Evropě. Takže uvidíme, zda se podaří dosáhnout nějaké revize. Pro začátek alespoň u těch povolenek pro domácnosti, jinak tou výše zmíněnou bránou prostě budeme muset projít.
Oficiálně se sice tvrdí, že cena povolenky má strop a nepřesáhne nějakých čtyřicet euro, což by benzin zdražilo o dvě koruny padesát. Ve skutečnosti ale žádný strop není a pouze existuje závazek, že Brusel bude při překročení této hranice intervenovat na trhu. Jenže síla, kterou na to má mít Komise připravenou, je podle expertů zcela nedostatečná a povolenky mohou vyskočit klidně na dvě stě euro během pár měsíců. A to by v energetice znamenalo cenový šok minimálně srovnatelný se začátkem války na Ukrajině.
