Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Od roku 2027 budou muset výrobci pohonných hmot nakupovat emisní povolenky, což výrazně zdraží benzin a naftu. Do roku 2031 by to mohlo být až o 14 korun za litr.
Tažení Evropské unie proti spalování fosilních zdrojů se od roku 2027 výrazně dotkne peněženek všech motoristů, kteří žijí v zemích unijní sedmadvacítky a vlastní vůz nebo motorku se spalovacím motorem. Nově totiž budou muset producenti pohonných hmot nakupovat emisní povolenky v rámci takzvaného systému ETS2.
Norská společnost Veyt, která se zabývá analýzou trhu s emisními povolenkami, uvedla, že cena pohonných hmot, které se vyrábějí z ropy, se kvůli této povinnosti výrazně zvýší. Od roku 2027 by to mělo být o 14 centů (3,5 koruny) za litr. O čtyři roky později ale už o 54 centů (13,6 koruny) navíc, protože se náklady na pokrytí používání fosilních paliv budou dále navyšovat.
Nový systém s emisními povolenkami zdraží i vytápění domů a budov. Cena uhlí pro vytápění se má podle analýzy zdražit do roku 2031 o 68 centů (17,1 koruny) za kilogram, což by znamenalo zdražení o více než sto procent.
EU v roce 2022 rozhodla o tom, že od roku 2027 zřídí nový systém obchodování povolenek ETS2, který se bude týkat také dopravy a vytápění budov. Výrazné zdražení fosilních surovin má donutit spotřebitele, aby tyto zdroje přestali používat. Cílem Bruselu je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Zatím se emisní povolenky vztahují jen na oblast výroby energií a na těžký průmysl.
Bruselští tvůrci politiky bezemisní Evropy až dosud zdůrazňovali, že se ceny fosilních paliv se zvýší maximálně o 2,5 koruny na litr. Pro nejchudší obyvatele sedmadvacítky má vzniknout také speciální klimatický fond, který má pokrýt vyšší náklady na benzin, naftu, případně na vytápění.
Rostoucí ceny pohonných hmot byly už na začátku tohoto roku impulsem pro masové protesty evropských zemědělců. „Myslím, že založení klimatického fondu bylo politickou volbou,“ zdůraznil hlavní analytik společnosti Veyt Marcus Ferdinand. Zdražování fosilních paliv kvůli nákupům povolenek ale povede k výraznému snížení uhlíkových emisí, uznal.
Mechanismus ETS2 obhajuje německý europoslanec z CDU Peter Liese s tím, že žádná lepší alternativa na snižování uhlíkových emisí neexistuje. „Pokud se členské státy EU pokusí o dekarbonizaci bez ETS, bude to mnohem dražší a mnohem byrokratičtější,“ vysvětlil.
Předseda belgické asociace distributorů paliv Johan Mattart tvrdí, že zatím panují velké nejasnosti a zmatky ohledně toho, jak bude nový systém fungovat a na koho se bude vztahovat. Distributoři paliv navrhují, aby se zvýšil podíl biosložky v pohonných hmotách a tím se snížily i náklady pro koncové spotřebitele. Pro řadu domácností je koupě nového elektromobilu, případně instalace tepelného čerpadla cenově nedostupná, dodal.
