Paradoxy klimatického summitu: Uganda se na něm pochlubila novým ropovodem

foto Shutterstock.com

Paradoxy klimatického summitu: Uganda se na něm pochlubila novým ropovodem

Klimatický summit v ázerbájdžánském Baku si připsal další kontroverzní zářez. Uganda se na něm pochlubila nejdelším elektricky vytápěným ropovodem na světě.

František Novák

Klimatický summit Organizace spojených národů v Ázerbájdžánu provázejí kontroverze. Kromě toho, že hostitelská země patří k významným producentům ropy a plynu, a její prezident Ilham Alijev stačil urazit Francii nebo Nizozemsko, se východoafrická Uganda pochlubila obřím ropným projektem.

V roce 2027 chce spustit svého druhu unikátní ropovod, který je dlouhý 1443 kilometrů a bude dodávat až 170 tisíc barelů ropy denně na světové trhy. Z vnitrozemského státu totiž míří přes Tanzanii do přístavu Tanga u Indického oceánu.

I když je projekt kritizován ekology z celého světa, ugandská ministryně energetiky na klimatickém setkání OSN slíbila, že bude určitě dokončen a zvýší nabídku ropy na světových trzích. „Výstavba východoafrického ropovodu pokračuje,“ zdůraznila ugandská ministryně energetiky Ruth Nankabirwaová. Dodala, že její země investovala značné prostředky do průzkumu ložisek ropy a už připravuje těžbu.

Celý projekt ropovodu má stát čtyři miliardy dolarů (96 miliard korun) a má z Ugandy vytvořit významného producenta a exportéra černého zlata. Za velkolepým projektem stojí francouzský energetický koncern TotalEnergies společně s čínskou společností China National Offshore Oil Corporation (CNOOC). Na výstavbě se podílejí také firmy z Ugandy a Tanzanie.

Ropa se má těžit z ložisek Kingfisher a Tilenga ležících poblíž Albertova jezera. Ekologičtí aktivisté kritizují hlavně to, že rozvoj těžby povede k ničení unikátní přírody a bude mít také negativní vliv na místní komunity.

Ochránci přírody upozorňují na rizika pro povodí Viktoriina jezera, které je největší na černém kontinentu. Ugandské úřady přitom podle nich potlačují jakékoliv protesty související se stavbou ropovodu.

Těžba ropy má dosáhnout objemu až 230 tisíc barelů ropy denně. Pro domácí využití se počítá s objemem 60 tisíc barelů, zbytek má být exportován na globální trh potrubím, jež bude speciálně elektricky vyhříváno, aby usnadnilo transport husté a viskózní ropy.

Ropa byla u hranic s Demokratickou republikou Kongo objevena před osmnácti lety. Těžbu podporuje ugandský prezident Yoweri Museveni, který je ve funkci už od roku 1986. Doufá, že prodej ropy pomůže zemi se vymanit z chudoby. Také ministryně Nankabirwaová těžbu podporuje s tím, že to Ugandě umožní financovat sociální programy.

I když africký kontinent zažívá na vlastní kůži dopady klimatických změn, v řadě zemí se plánují nové projekty těžby ropy a zemního plynu, stěžují si ochránci klimatu.