Učitelé budou po důchodcích druhou skupinou, která bude mít „své jisté“. Dolní komora schválila novelu školského zákona, díky které budou mít učitelé od příštího roku garantován příjem na hranici 130 procent průměrné mzdy. Ministr školství se rozplýval nad tímto krokem slovy, že „je to skutečný začátek změn v českém vzdělávacím systému“. Je tomu tak?
Nejdřív trochu dat. Platy učitelů v regionálním školství rostly již v minulých letech tempem výrazně převyšujícím tempo růstu průměrné mzdy v České republice. Zatímco v roce 2018 činil průměrný plat v regionálním školství (mateřské, základní a střední školy) 34,5 tisíce korun, v roce 2021 už 46,8 tisíce korun.
Jinými slovy, zatímco průměrná mzda vzrostla za stejné období o 18 procent (z 31,9 tisíce na 37,8 tisíce), plat učitele vzrostl o 36 procent. Dosáhne-li letos průměrná mzda v ekonomice 44 tisíc (ergo růst oproti roku 2022 „jen“ o devět procent), bude plat učitele v příštím roce 57 tisíc korun měsíčně.
Nebezpečný precedent
Dobře, učitelé jsou důležití. Ale zakotvení jejich odměny do zákona je naprostý nesmysl.
Zaprvé, vytváří to nebezpečný precedent pro další skupiny: co zabrání zdravotníkům požadovat 250 procent průměrné mzdy? Jsou snad zdravotníci méně důležití než učitelé? Proč jsou učitelé primus inter pares zaměstnanců na výplatní pásce státu?
Zadruhé, stát si tímto svazuje ruce – co se stane v situaci, která se (nejenom) dle mého rychle přibližuje a v níž bude kvůli dezolátnímu stavu veřejných financí nutné rychle a plošně snížit výdaje státu? Jak bude stát vyvažovat případnou nutnost snížení platů hasičů či policistů oproti garanci nedotknutelnosti platů učitelů?
Zatřetí, což je možná vůbec nejhorší, stát tuto nedotknutelnost dává bez toho, aby za to cokoli požadoval. Je přitom nejspíš pravda, že „výkon“ učitelů se v čase (eufemisticky řečeno) navzdory rostoucímu platu moc nezlepšuje: v matematickém PISA testu v letech 2003 a 2006, kdy průměrný plat v regionálním školství činil zhruba 105 procent průměrné mzdy, dosáhly české patnáctileté děti 516, respektive 510 bodů, což bylo vysoko nad průměrem OECD (499, respektive 490 bodů). V posledním testování v roce 2018, kdy průměrná mzda učitele činila 110 procent, to bylo už jen 499 bodů.
Stát jen bezhlavě sype
Zrovna oslnivé výsledky nepředvedli v roce 2018 naši studenti ani v dalších testovaných oblastech. Se zatajeným dechem tak nečekám, že výsledky posledního testování v roce 2022, které budou zveřejněny letos, ukážou něco jiného. Růstu platů navzdory.
Nepřekvapuje to. Neschopen rozlišovat, kdo pomoc potřebuje a kdo ne, neschopen opírat své fungování o data a za prostředky od lidí něco požadovat, stát na každý problém jen bezhlavě sype peníze. Stačí si vzpomenout na to, jak „adresná“ byla pomoc za covidu. Nebo jak stát rozdává každému stejně ve všem (rodičovský příspěvek, jednorázový příspěvek na dítě…). To je však cesta do (nejen) fiskálního pekla.
Autor je hlavním analytikem Conseq Investment Management
