Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
„Nedáváme nějaké rady typu ‚oblečte si dva svetry',“ říká Miro Hachlinec, zakladatel startupu BeiT. Ten lidem pomáhá se správou nákladů za bydlení, aby ušetřili peníze. Hachlinec to přirovnává k jízdě autem. „Při ní také vidíte, jaká je aktuální spotřeba vozu,“ doplňuje v rozhovoru pro Hrot.
Protékající záchod, otevřená lednička nebo opakované vypínání a zapínání topení. Tohle všechno může pořádně zamávat s vašimi úsporami, varuje podnikatel a manažer ajťáků Miro Hachlinec. Vytvořil proto aplikaci BeiT, která uživatelům radí, jak nevyhazovat peníze z okna.
„U některých služeb si hlídáme každou pětikorunu – třeba v případě jízdenek na MHD nebo nákupů v obchodě. U bydlení ne. O tom, kolik jsme utratili za energie a služby, se vlastně dozvíme až na konci roku, a to z nějakého kusu papíru, kterému většina lidí ani nerozumí,“ tvrdí třiačtyřicetiletý šéf technologické firmy BeiT.
Podle něj naše peněženky nejvíc zatěžují právě poplatky za energie a služby. „Ty jsou ale naprosto netransparentní, přitom běžně spolknou kolem 30 procent našich výdělků,“ doplňuje původem slovenský podnikatel. A jak jeho aplikace pomáhá lidem šetřit peníze? To už si přečtěte v rozhovoru.
Před 15 lety jsem se nastěhoval do nájemního bytu v Praze. Byla to pro mě obrovská zodpovědnost, zároveň jsem se o ten byt chtěl náležitě starat. Zjistil jsem ale, že způsob, jakým bytové domy fungují, je po technické stránce extrémně zastaralý.
Zvláštní, říkal jsem si. V ostatních odvětvích – i v tom leteckém, kde jsem tehdy pracoval – jsou všechny procesy nastaveny tak, aby byly co nejefektivnější. U bydlení ne. Nájemníci nemají k dispozici žádné jednoduché ani příjemné nástroje, které by jim usnadňovaly správu nákladů na energie a služby. Tohle mi jako člověku, který se pohybuje v IT, velmi chybělo. Chci prostě využívat moderní a transparentní nástroje.
Vezměte si, že naše peněženky nejvíce zatěžují právě energie a služby, které jsou ale naprosto netransparentní. Přitom tyto poplatky běžně spolknou kolem 30 procent našich výdělků. U všeho ostatního si hlídáme každou pětikorunu, třeba u jízdenek na MHD nebo nákupů v obchodě. Okamžitě víme o tom, kolik nás co stálo.
U bydlení ale docela tápeme. O tom, kolik jsme utratili za energie a služby, se vlastně dozvíme až na konci roku, a to z nějakého kusu papíru, kterému většina lidí ani nerozumí.
Ano, hledal jsem produkt, který by vyřešil tyto moje problémy, ale žádný takový jsem nenašel. Ani v Česku, ani nikde po Evropské unii. Díky svým zkušenostem v IT jsem přitom věděl, že technologie jsou na to připravené, jen je potřeba je vzájemně integrovat do uživatelsky přívětivé a srozumitelné formy – mobilní aplikace.
Ani ne. Každá budova je unikátní a většina z nich je technologicky zastaralá. Celé to trvalo dlouho. Ovšem nakonec se podařilo vytvořit něco, co je určené pro uživatele 21. století.
Správa bytů a domů, to jsou spíš takové mikrosvěty. Nějakým, mnohdy ušmudlaným způsobem tohle všechno pořád funguje, moderní to ovšem není. Velké firmy do toho nemají potřebu vstupovat vlastními investicemi, tak to prostě je.
Podívali jsme se na jednotlivé oblasti, které jsou zastoupeny ve správě nákladů za bydlení. Je to taková směs různých plateb, přičemž jde o energetiku, poplatky za internet, fond oprav a mnoho dalších služeb. A každou z těchto oblastí jsme zmodernizovali dle aktuálních trendů.
Podívejme se třeba na oblast energetiky. Nasadili jsme síť elektronických zařízení IoT, což je takzvaný internet věcí. To jsou malé krabičky, které přenášejí data z analogových měřičů a každou hodinu vypouštějí do cloudu údaje o spotřebě energie na daném místě. V cloudu se pak tato data analyzují, vyhodnocují a rovnou přepočítávají na peníze. Uživatel tak vlastně okamžitě vidí, kolik toho spotřebovává. A ví, kde může šetřit.
Appka zahrnuje všechny věci, které mohou plátce energií a služeb zajímat. Jsou tam názorně vypsány všechny náklady za každý měsíc. Třeba u energií je i vidět, kolik přesně člověk utratil za elektřinu, vytápění, teplou vodu, a tak dále. Aplikace pak také zanalyzuje i úroveň denní spotřeby, přičemž dokáže upozornit na různé anomálie.
Jsou tam i další věci – například přehled o tom, kolik uživatel platí za úklid, opravy a další služby. Člověk tak nemusí čekat na to, až ho někdo upozorní na dlužnou částku pomocí upomínky do schránky. V appce může vše rovnou platit pomocí QR kódu. A je tam navíc i komunikační vrstva, skrze níž lze hlásit závady a havárie. Ty vyfotíte a pak jen sledujete, jak se vyvíjí řešení vašeho problému.
Shrnul bych to tak, že náš přehled nákladů připomíná jízdu autem. Při ní také vidíte, jaká je jeho aktuální spotřeba – a to v reálném čase. Komunikace a interakce kolem domu pak probíhá podobně, jak jsme zvyklí například z mobilního bankovnictví.
Jsem o tom přesvědčen, a to na základě zpětné vazby z trhu. Bude to klíčové i kvůli zelené energetice, která se bude brzy týkat všech budov. Jak chcete zavést fotovoltaiku nebo elektronabíječky v domech, když v nich nedochází k okamžitému sledování toku energií? Nemoderní budova nemůže fungovat na moderních technologiích. Musí se jim prostě přizpůsobit.
Kontinentální Evropa je na tom velmi podobně jako my. Na Západě jsou ovšem lidé daleko ochotnější osvojit si takovéto technologie. U nás tento zápal příliš zřetelný není. To ale neznamená, že by na Západě byli nějak napřed.
Je to tak, díky tomu dokážou ušetřit dost peněz. Může se jednat třeba o případy, kdy se v bytě přetápí. A nedáváme nějaké rady typu „oblečte si dva svetry“, jako jsme četli ve zprávách před dvěma lety.
Určitě. Jdu do práce a vypnu topení, abych ušetřil. Jenže ve skutečnosti je náběh toho topení poté, co jej opět spustím po příchodu z práce, mnohem nákladnější, než kdybych ho vůbec nevypnul a radši jen snížil teplotu. Třeba i tohle umí naše aplikace spočítat.
Druhou věcí je, že naše appka pozoruje i určité anomálie, kterou může být například protékající záchod. V takovém případě jde o nestandardní a kontinuální spotřebu vody, kterou uživatel nemusí ani zaznamenat. Jedna naše klientka nám řekla, že v jednom bytě, který pronajímala studentům, proteklo skrz přetekájící záchod tolik peněz, že si vlastně na tom nájmu nic nevydělala – a ještě skončila ve ztrátě.
Dalším typickým příkladem je otevřená lednička. Někdo odejde z bytu a nevšimne si toho. Naše aplikace ho na to díky vysledování zvýšené spotřeby elektřiny dokáže upozornit. A jednomu klientovi se také stalo, že mu odtékala voda rovnou do kanalizace, přičemž se to dělo ve sklepě, kde na to dlouho nikdo nepřišel. Ztráta? Asi milion korun.
Naši aplikaci primárně poskytujeme velkým správcovským firmám, které mají v portfoliu tisíce až desítky tisíc bytů. Aktuálně naše služby využívají společnosti, jež dohromady spravují víc než sto tisíc bytů. Appku již využívají tisícovky koncových uživatelů.
Ne, tato aplikace není určená jednotlivcům, protože je důležité, aby byla implementována na celém domě. Abyste měl energetickou soustavu pod dohledem, je vhodné mít připojené všechny měřiče v budově.
Nejsme aktuálně uzpůsobení trhu rodinných domů. Určitě bychom je zvládli obstarávat také, ale aktuálně je neobsluhujeme. Bylo by to pro nás zatím příliš nákladné. Náš distribuční model ještě totiž neumí obsloužit jednotky zákazníků v rodinných domech. Proto se zaměřujeme na bytové domy, kde je zákazníků v každé budově v průměru asi 25.
Bude to reálné, jakmile k tomu najdeme distribučního partnera. Momentálně se ovšem soustředíme na větší projekty.
Teď se soustředíme na Česko a Slovensko, postupně se ale rozšiřujeme i do německojazyčných zemí. Další expanze bude spíše pomalejší – oslovujeme správcovské firmy, které drží velké množství bytů v jednom určitém regionu, případně státě. A nejde jen o firmy – v Česku patří mezi naše klienty i římskokatolická církev.
Ano.
Asi 25 lidí, kteří se zaměřují především na vývoj. Instalatéři a další pro nás pracují skrze externí firmy.
Chceme se rozšířit i do kancelářských budov. Domníváme se, že naše služba může pro ně být rovněž atraktivní. Navíc se velké firmy celkem snaží o co největší pohodlí svých zaměstnanců. Umíme například provést návštěvníky nebo kurýry bezpečně a bezobslužně budovou, aby mohli odnést jídlo nebo nějaký balíček až k člověku, který si to objednal. Naše aplikace jej ověří, pustí do budovy a následně dovede až k cíli.
Další věcí je parkování. Přes den jsou prázdná rezidenční parkoviště – a v noci zase ta kancelářská. I tohle chceme řešit. Rádi bychom, aby tato místa byla nějakým způsobem sdílená. Všichni totiž víme, jakým problémem může být potřeba zaparkovat v centru města. Hned vedle jsou přitom místa, která budou neobsazená ještě několik hodin. Investice do sdílení parkovací míst je dle mého názoru lepší investice, než výstavba nových parkovacích budov.
