Moldavská republika, známá ve zbytku Evropy jako chudý a nestabilní region spojený s vysokou mírou korupce, by se mohla stát trojským koněm Pekingu v geopolitické hře o získání vlivu v Evropě. Navíc jí hrozí riziko, že neprůhledné smlouvy s čínskými firmami bude mít problémy splácet. V HDP na obyvatele je na tom na evropském kontinentu hůře jen Ukrajina.

Velvyslanectví postsovětské republiky představilo v Pekingu dvacítku projektů, které by mohly přitáhnout čínské investory. Velvyslanec Dumitru Braghis doufá, že by Kišiněv mohl přilákat až miliardu dolarů z Asie. Hovořil o odvětvích, jako je zdravotnictví, farmacie, IT, doprava, vinařství nebo zemědělství. Zejména poslední dva sektory mohou být pro Číňany zajímavé. Zjednodušeně řečeno, čínský spotřebitel bude mít největší zájem o víno a potraviny. 

Představitelé Moldavska vyzdvihují příznivý daňový systém a budování svobodných ekonomických zón. Kritici by řekli zkorumpovaný státní aparát, kde je možné za úplatu získat cokoli. Pro čínské státní fondy a firmy je takové prostředí ideální pro posilování vlivu v Evropě a EU, protože Moldavsko sousedí s Rumunskem. Čína by tím také diverzifikovala závislost na investicích v Africe. 

Proevropská prezidentka

Hlavou státu se před rokem stala Maia Sanduová, bývalá ekonomka Světové banky se vzděláním z Harvardovy univerzity. V kampani se profilovala silně proevropsky a slibovala peníze z Bruselu. Její protikandidát a předchozí prezident Igor Dodon byl naopak oblíbencem Kremlu a Vladimira Putina. 

Spor o dodávky energií z Ruska (nakonec došlo na dohodu s Gazpromem na dalších pět let) a neschopnost vlády představit reformy, jež by vedly k otevření finančních kohoutů z Bruselu, způsobily, že nová vláda podporuje silné hospodářské vazby na Čínu.

Odborník na mezinárodní vztahy Michael Lambert z pařížské Sorbonny upozornil na to, že čínské investice do chudého regionu u Černého moře (k moři má země přístup přes řeku Dněstr) jsou výsledkem neschopnosti Moskvy a Bruselu zde uspět. Pro Čínu je nejzajímavějším artiklem kvalitní moldavské víno a maso. Na čínském trhu by mohla východoevropská země uspět s prodejem koňaku, obilovin, rajčat, medu a textilu. To jsou ale také komodity, jež jsou zajímavé pro čínský kapitál.

Na hranici s Unií

Klíčová je rovněž poloha u hranic s Evropskou unií, což je pro čínské firmy zajímavou možností, jak proniknout na trhy Unie. Jednou z firem, které chtějí v Moldavsku investovat, je i telekomunikační obr Huawei, jenž byl v některých zemích EU vyloučen z budování sítí 5G kvůli údajné špionáži.

Panují nicméně obavy, aby chudý soused Rumunska nedopadl jako Černá Hora, která není schopná splácet čínské úvěry a ručí i pobřežím u Středozemního moře. Problém má se splácením dálnice v hodnotě jedné miliardy dolarů. Stejná situace může nastat i v případě Moldavska, kde se také hovoří o investicích do železnice a dálnic. Třísetkilometrový úsek dálnice by měl přijít na 400 milionů dolarů (8,8 miliardy korun). 

Mluvčí Evropské komise Ana Pisonerová připustila, že čínské investice do menších zemí na periferii Evropy, jež usilují o vstup do EU, mohou být z dlouhodobého hlediska problematické. V Černé Hoře už se dluh jako poměr k HDP vyšplhal na 103 procent a čtvrtinu drží Peking. 

Podle Lamberta je ale v případě Moldavska riziko nižší, protože země nemá vůči Pekingu vysoké závazky. Čínské firmy tu investovaly jen v řádu jednotek milionů dolarů. Země zatím spoléhá na půjčky od EU, získala sto milionů eur na pomoc při řešení pandemie. Dalších šedesát milionů eur obdržela od Bruselu na řešení energetické krize, respektive splácení dluhů vůči Gazpromu. To ale neznamená, že neskončí v náruči Pekingu.