Praha v roce 2030: Tramvaje na Václaváku, nová Masaryčka i smíchovský terminál

Institut plánování a rozvoje

Praha v roce 2030: Tramvaje na Václaváku, nová Masaryčka i smíchovský terminál

Hlavní město má velké plány do budoucna: už v roce 2030 by chtělo mít dokončenu řadu důležitých a mnohdy odkládaných staveb. Více než desítka veřejných projektů má spolknout přibližně 50 miliard korun.

Filip Magalhães

Je letošní rok nebývale významný? Podle Petra Hlaváčka (STAN), architekta a náměstka pražského primátora, určitě – alespoň pro hlavní město. „Zahájíme stavební práce na několika zásadních projektech. Energii z papíru letos přeneseme do města,“ říká muž, který má na magistrátu na starosti oblast územního a strategického rozvoje.

Energie přitom nechybí, ačkoliv jsou urbanisté na dlouhodobé horizonty zvyklí. „Léta plánování, složitých řízení, dohod. Někdy je proto těžké vidět světlo na konci tunelu. Je radost pozorovat, když se obrysy z vizualizací konečně zhmotňují i ve městě,“ doplňuje ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Podívejte se na to, jak by mohla Praha vypadat v roce 2030. Tehdy mají být dokončeny všechny projekty, které letos hlavní město rozjelo – nebo je ještě nastartuje.

Tramvaje na Václaváku

Revitalizace dolní části Václavského náměstí skončila už předloni. Přibyla zde nová stromořadí, fontána a také lavičky. Rekonstrukce horní části prostoru má začít letos, bude ale komplikovanější. Dojde totiž k návratu tramvajové trati, která z náměstí zmizela v roce 1980. Dráhu zde obnoví společnost Eurovia ze skupiny Vinci Constructions. Hotovo má být v roce 2027, projekt vyjde na asi 1,24 miliardy korun.

Vizualizace Václavského náměstí

Institut plánování a rozvoje

Metro D

Během podzimu roku 2029 má dojít k dokončení výstavby první etapy metra D, která propojí úsek mezi Pankrácí a Krčí (stanice Olbrachtova). Celá trasa bude dlouhá 10,6 kilometru a bude čítat celkem deset stanic. První etapu za necelých 14 miliard korun má na starosti konsorcium společností Subterra, Strabag a Hochtief. 

Zatím ale není jasné, kdo bude stavět druhou etapu, tedy úsek mezi Olbrachtovou a Novými Dvory. Třicetimiliardovou zakázku loni vyhrálo sdružení firem vedené společností Subterra z koncernu Metrostav. Dopravní podnik tehdy vyloučil o dvě miliardy levnější nabídku sdružení PVM (firmy Porr, Vinci a Marti), která proti tomuto rozhodnutí podala několik stížností. 

Vizualizace stanice Pankrác metra D

Institut plánování a rozvoje

Antimonopolní úřad začátkem roku výběr dodavatele zrušil. „Výsledek teď je, že se nebude opakovat to výběrové řízení, ale bude se znovu rozhodovat,“ řekl Hlaváček. Správnost nabídky sdružení PVM podle něj prověří odborníci z Kloknerova ústavu, což je výzkumné pracoviště ČVUT zaměřené na stavebnictví. Jasno má být letos v září.

Prahu pak ještě čeká výstavba dalších dvou úseků: mezi Novými Dvory a Depem Písnice – a poté mezi Pankrácí a vinohradským Náměstím Míru. Původně mělo být metro D dokončeno v roce 2029, kvůli průtahům se to ale pravděpodobně nestihne. Celý projekt má vyjít nejméně na sto miliard.

Pražský okruh

V roce 2027 by mělo dojít k dokončení výstavby úseku 511 Pražského okruhu. Ten leží mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Stavbu za téměř 16 miliard má na starosti stát. Součástí tohoto úseku, který bude měřit 12,6 kilometru, mají být i dva tunely, pět mostů a dvě lávky pro pěší. 

Do roku 2030 měl být Pražský okruh dokončen – tedy včetně severních úseků u Ruzyně, Suchdola, Březiněvsi a Satalic –, stavba se ale pravděpodobně zpozdí. Hotovo by mohlo být do roku 2032, řekl letos šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Barrandovský most

Jeden z nejvytíženějších mostů v České republice přichází do závěrečné fáze oprav, které by měly – s předstihem – skončit už letos. Rekonstrukce započala v roce 2022, vyšla na 750 milionů a údajně prodlouží životnost mostu o dalších 30 let.

Libeňský most 

Tam se zatím nestaví, během letoška by ale měla nastat jeho dlouho očekávaná – a odkládaná – rekonstrukce. Ostatně zrovna ve čtvrtek pražští silničáři začali bourat uzavřenou část mostu blíže k Palmovce. Projekt obnovy stavby v dezolátním stavu počítá s celkovým nahrazením konstrukce i s revitalizací okolí. Hotovo má být příští rok, cenovka nejspíš lehce přesáhne hodnotu dvou miliard.

Vizualizace Libeňského mostu

Institut plánování a rozvoje

Dvorecký most 

Už letos by mohli Pražané sledovat, jak Dvorecký most propojí oba břehy Vltavy mezi Zlíchovem a Podolím. Následovat ale ještě budou práce na dokončení mostovky. Na podolské straně má vzniknout kulturně-rekreační zázemí v podobě lezecké stěny, skateparku a amfiteátru, na té smíchovské pak světelná zahrada, kam výtvarník Kryštof Kintera umístí pouliční osvětlení z celého světa. Zcela hotovo by mohlo být příští rok, projekt vyjde na miliardu.

Vizualizace Dvoreckého mostu

Institut plánování a rozvoje

Terminál Smíchov

Podle Hlaváčka má jít o průlomovou stavbu, která za asi 13 miliard promění dnešní Smíchovské nádraží na moderní terminál městské, příměstské i regionální dopravy. V únoru se už navíc rozjela další etapa výstavby nové čtvrti, tentokrát na místě starých nádražních budov, které nahradí moderní byty a kanceláře. Za tou stojí developerská společnost Sekyra Group. Skupina Trigema pak na místě bývalého Lihovaru staví asi 550 bytů. 

Jde tedy o jeden obří smíchovský projekt, který by do roku 2030 mohl spatřit světlo světa. To by ale všechno muselo jít podle plánů. 

Vizualizace Terminálu Smíchov

Institut plánování a rozvoje

Masarykovo nádraží

Revitalizace za 3,4 miliardy čeká rovněž Masarykovo nádraží v centru města. V roce 2027 by mělo dojít k jeho rozšíření a také k modernizaci nástupišť. Nad prostorem kolejiště přibude navíc zastřešení. To nabídne chodcům lepší pohyb a rovněž spojí i projekty, které kolem nádraží staví developerská skupina Penta. Mezi ně patří kancelářská budova Masaryčka nebo hotel Motel One.

V poslední době se objevovaly myšlenky, že dojde ke zrušení tohoto nádraží, a to v souvislosti s možnou výstavbou takzvaného metra S, tedy rozšířené příměstské železnice. Vznikla by totiž ústřední stanice pracovně nazývaná Opera poblíž Národního muzea, čímž by odpadla potřeba udržovat nádraží, ze kterého jde vycestovat pouze jedním směrem. 

„Dle mého názoru se ale nikdy nezruší. Masarykovo nádraží je velmi důležité pro meziměstské spojení,“ domnívá se nicméně Hlaváček.

Vizualizace Masarykova nádraží

Institut plánování a rozvoje

Náměstí Jiřího z Poděbrad

„To náměstí má celoevropský význam, a to díky kostelu Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Jožeho Plečnika. Díky němu jsme se přihlásili k východořímskému zdroji kultury,“ připomíná Hlaváček. Proslulé vinohradské náměstí bylo dlouho opomíjeno, nyní na něm přibudou nová stromořadí. Praha zde navíc zavede systém hospodaření s dešťovou vodou a rozšíří předprostor kostela. Vše za necelou půlmiliardu a do roku 2027.

Vizualizace Jiřího z Poděbrad

Institut plánování a rozvoje

Kosmický výzkum

K rozvoji Prahy 8 má přispět záchrana nedostavěného megalomanského torza tamní radnice, která se má přeměnit na centrum evropského kosmického výzkumu. Praha si od toho slibuje nová pracovní místa i zájem mezinárodních technologických společností. Rekonstrukce objektu navrženého Josefem Pleskotem má být dokončena v roce 2025, cena by neměla přesáhnout tři miliardy.

Pražská budova Agentury Evropské unie pro Kosmický program

Pražská budova, kde bude sídlit Agentura Evropské unie pro Kosmický program Institut plánování a rozvoje

Další stavby

Během posledních měsíců pokračuje výstavba budoucích nádraží Praha-Bubny a Praha-Výstaviště. Na přilehlém brownfieldu má také do roku 2032 vzniknout nová Vltavská filharmonie. „Ta se ještě nestaví. Ten projekt se nyní lehce přepracovává, hlavně v oblasti nákladů. Je to ostře sledovaný vlak,“ upozorňuje Hlaváček. 

V budoucnu by rovněž mělo dojít například k zasklení oblouků již rekonstruovaného Negrelliho viaduktu. Ty by pak měly sloužit k pronájmům – dlouhodobým i krátkodobým. Revitalizace ještě čeká Malostranské náměstí nebo náměstí Jana Palacha na Starém městě. Praha by nicméně chtěla zatím alespoň rozšířit chodníky před Filozofickou fakultou.

Vizualizace Vltavské filharmonie

BIG-Bjarke Ingels Group