Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Tisíc miliard na papíře

Sliby zatím daleko vedou nad realitou. Vláda slibovala na pomoc lidem a firmám v koronakrizi až bilion korun. Ve skutečnosti zatím pomohla necelými 150 miliardami.

Tisíc miliard na papíře
Vláda slibovala vybudovat digitální Česko. Přestože v eGovernmentu udělala pokroky, pořád je potřeba kvůli většině věcí navštívit úřad. I v době pandemie. | Profimedia.cz

Jsme připraveni uvolnit na pomoc ekonomice až tisíc miliard korun, hlásil z televizních obrazovek na začátku dubna premiér Andrej Babiš. Stovky miliard během prvního lockdownu vidlemi přehazovali také dvojministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nebo ministryně financí Alena Schillerová. Masivní pomoc na dluh si můžeme dovolit, doposud jsme zadlužení snižovali, tvrdili.

Už záhy ale bylo jasné, že to kabinet nemyslí tak úplně vážně. Zuby nehty se například bránil náhradě škod způsobených znemožněním podnikání pro desítky tisíc lidí. Pomoc se nakonec omezila na kompenzaci části nákladů, a to ještě pod přehnaně přísnou kontrolou byrokrata podezřívajícího každého podnikatele ze snahy podvádět.

Dosavadní realita dle čísel z poloviny října tak vypadá podstatně skromněji. Pokud sečteme všechny programy včetně odkladů daní, kterými stát (respektive samosprávy) pomáhal byznysu, dostaneme se k číslu zhruba 100 miliard korun. Asi deset miliard stálo ošetřovné pro rodiče hlídající doma děti kvůli zavření škol. Dalších 36 miliard si pak firmy vzaly na úvěrech, za které se erár přímo či nepřímo zaručil. V součtu jde tedy o 147 miliard.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit