Sliby zatím daleko vedou nad realitou. Vláda slibovala na pomoc lidem a firmám v koronakrizi až bilion korun. Ve skutečnosti zatím pomohla necelými 150 miliardami.
Jsme připraveni uvolnit na pomoc ekonomice až tisíc miliard korun, hlásil z televizních obrazovek na začátku dubna premiér Andrej Babiš. Stovky miliard během prvního lockdownu vidlemi přehazovali také dvojministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nebo ministryně financí Alena Schillerová. Masivní pomoc na dluh si můžeme dovolit, doposud jsme zadlužení snižovali, tvrdili.
Už záhy ale bylo jasné, že to kabinet nemyslí tak úplně vážně. Zuby nehty se například bránil náhradě škod způsobených znemožněním podnikání pro desítky tisíc lidí. Pomoc se nakonec omezila na kompenzaci části nákladů, a to ještě pod přehnaně přísnou kontrolou byrokrata podezřívajícího každého podnikatele ze snahy podvádět.
Dosavadní realita dle čísel z poloviny října tak vypadá podstatně skromněji. Pokud sečteme všechny programy včetně odkladů daní, kterými stát (respektive samosprávy) pomáhal byznysu, dostaneme se k číslu zhruba 100 miliard korun. Asi deset miliard stálo ošetřovné pro rodiče hlídající doma děti kvůli zavření škol. Dalších 36 miliard si pak firmy vzaly na úvěrech, za které se erár přímo či nepřímo zaručil. V součtu jde tedy o 147 miliard.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot