Těžba na dně moří čelí další komplikaci. Kovy totiž podle vědců produkují „temný kyslík“
Podmořská ložiska obsahují celou řadu kovů, které jsou nezbytné pro transformaci dopravy a energetiky. Nyní ale vědci přicházejí s teorií, že tyto polymetalické struktury produkují „temný kyslík“, který potenciální těžbu dále diskvalifikuje z hlediska ochrany mořských systémů.
Hluboko v Tichém oceánu, kde se nalézají bohatá ložiska niklu, manganu, kobaltu a mědi, vzniká „temný kyslík“ | Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Dopady komercionalizace podmořské těžby jsou noční můrou nejen ochránců životního prostředí z neziskového sektoru, ale také biologů a dalších specialistů na podmořský život. Nový výzkum přináší zjištění, že kovy na dně oceánu v několikakilometrových hloubkách produkují „temný kyslík“, který může dále debatu o těžbě surovin zkomplikovat. Výsledky byly zveřejněny v době, kdy na Jamajce rokuje Mezinárodní úřad pro mořské dno o možnostech regulace těžby nerostných surovin na dně moří a oceánů.
Vědci informovali světová média o tom, že v hloubce čtyř tisíc metrů hluboko v Tichém oceánu, kde se nalézají bohatá ložiska niklu, manganu, kobaltu a mědi, vzniká „temný kyslík“. O tomto procesu dosud neměli experti na mořské podvodní ekosystémy ponětí. Mohlo by to přispět k dalším argumentům, které tvrdí, že těžba nerostných surovin v extrémních hloubkách na dně oceánů může mít nenapravitelné dopady na životní prostředí.
Už nyní plány řady zemí světa a těžařských firem vyvolávají odpor ekologických skupin, jež varují před zničením dosud málo probádaných mořských ekosystémů. Vedoucí výzkumu Andrew Sweetman, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopisu Nature Geoscience, zdůraznil, že nové poznatky o vzniku kyslíku v blízkosti polymetalických uzlů na dně oceánu musí být zohledněny v potenciálním hodnocení dopadů hlubinné těžby.
„Díky tomuto objevu jsme položili mnoho nezodpovězených otázek. Myslím, že musíme hodně přemýšlet o tom, jak budeme těžit tyto podmořské struktury, které v podstatě vytvářejí akumulační články ve skále na dně oceánů,“ vysvětlil Sweetman, ekolog se zaměřením na mořské dno ze Skotské asociace pro námořní vědu.
V časopise Nature dodal, že dosud vědci znali jediný zdroj kyslíku v přírodě, a tím je fotosyntéza. Nová zjištění mohou mít rovněž dopady pro pochopení toho, jak na Zemi před čtyřmi miliardami let vznikl život. K objevu kyslíku došlo při průzkumu Clarion-Clippertonovy zóny v centrálním Pacifiku, kde se právě uvažuje o podmořské těžbě nerostů.
Vědci byli překvapeni, když zjistili, že téměř ve všech jejich experimentech hladina kyslíku během několika dní vzrostla. Vysvětlují to tím, že v oblasti polymetalických uzlů vzniká elektrický náboj, který rozkládá vodu na molekuly vodíku a kyslíku. Až dosud měla věda za to, že polovina kyslíku na Zemi vzniká prostřednictvím fotosyntézy ve světových mořích a oceánech díky fytoplanktonu.
