Vědci prostřednictvím švédských populačních registrů vybrali osoby, u nichž byl diagnostikován lymfom, a tyto osoby pak porovnávali s kontrolní skupinou stejného pohlaví a věku, ale bez lymfomu. Účastníci studie v dotazníku také odpovídali, zda mají tetování. 

Celá studie podle univerzitního blogu zahrnovala celkem 11 905 osob ve věku 20 až 60 let, z nichž 2 938 osob mělo mezi roky 2007 až 2017 lymfom. S každým jedincem, který prodělal lymfom, vybrali vědci tři náhodně vybrané jedince stejného pohlaví a věku, kterým položili různé otázky týkající se faktorů životního stylu a toho, zda jsou či nejsou tetovaní. Na dotazník tedy odpovědělo 1 398 osob s lymfomem, počet účastníků v kontrolní skupině činil 4 193 osob. Ve skupině s lymfomem bylo tetováno 21 procent osob, zatímco v kontrolní skupině bez diagnózy lymfomu bylo potetováno 18 procent lidí.

„Po zohlednění dalších relevantních faktorů, jako je kouření a věk, jsme zjistili, že riziko vzniku lymfomu bylo u tetovaných osob o 21 procent vyšší. Je důležité si uvědomit, že lymfom je vzácné onemocnění a že naše výsledky platí na úrovni skupiny. Proto je musíme nyní ověřit a dále zkoumat v dalších studiích a takový výzkum už probíhá,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu, Christel Nielsenová z lundské univerzity. 

Hypotéza, kterou vědci vyslovili před zahájením studie, byla, že velikost tetování ovlivňuje riziko vzniku lymfomu. Domnívali se, že tetování po celém těle by mohlo být spojeno s větším rizikem rakoviny ve srovnání například s malým motýlkem na rameni. Nečekaně se ale ukázalo, že na ploše potetovaného povrchu těla a barvě inkoustu nezáleží. „Zatím nevíme, proč tomu tak je. Lze pouze spekulovat, že tetování, bez ohledu na velikost, vyvolává v těle nízký stupeň zánětu, který následně může vyvolat rakovinu. Problematika je tedy složitější, než jsme si původně mysleli,“ řekla Nielsenová.

Většina lidí si nechá udělat první tetování v nízkém věku, což znamená, že jsou pak vystaveni tetovacímu inkoustu po velkou část svého života. I přesto se však výzkum dlouhodobých zdravotních účinků tetování zatím jen letmo dotknul. „Už víme, že když se tetovací barva vstříkne do kůže, tělo si ji vyloží jako něco cizího, co tam nemá být, a aktivuje se imunitní systém. Velká část inkoustu je transportována mimo kůži, do lymfatických uzlin, kde se ukládá.“ 

Výzkumná skupina bude nyní pokračovat ve studiích, zda existuje nějaká souvislost mezi tetováním a jinými typy rakoviny. Chtějí také provést další výzkum dalších zánětlivých onemocnění, aby zjistili, zda existuje souvislost s tetováním. „Lidé budou pravděpodobně chtít i nadále vyjadřovat svou identitu prostřednictvím tetování, a proto je velmi důležité, abychom se jako společnost mohli ujistit, že je to bezpečné. Je ale dobré vědět, že tetování může mít vliv na naše zdraví,“ uzavírá Christel Nielsenová.