Tajemství kolísavých odstřelů
Jak číst statistiky o zabitých divočácích? Jedno vysvětlení je, že prořídlá populace se zase rychle zvětší.
redaktor
Myslivci v loňském mysliveckém roce trvajícím od dubna do března zastřelili 240 tisíc kusů divokých prasat. Jak upozornilo ministerstvo zemědělství, jde o nejvyšší číslo v historii zaznamenávání odstřelů. Oproti předchozí sezoně skolili myslivci o sto tisíc divočáků více.
Lze to považovat za úspěch. Divoká prasata jsou v Česku dlouhodobě přemnožená, státu ani myslivcům se je dlouho nedařilo dostat pod kontrolu. S vysokými stavy vedle škod způsobených na polích a lesích přitom významně roste i riziko návratu prasečího moru, který se Česku jako jediné zemi na světě aspoň zatím podařilo vymýtit.
Jenže pozorného čtenáře mysliveckých statistik napadne, že s delším časovým odstupem čísla už tak báječně nevypadají. Ke strmému meziročnímu nárůstu došlo ve srovnání s rokem 2018. Tehdy však myslivci skolili divočáků velmi málo. Se 138 tisíci odstřely šlo o nejnižší číslo od roku 2011. O rok dříve, kdy v Česku řádil africký mor nejintenzivněji, a proto i boj s přemnoženou černou zvěří byl nejintenzivnější, zastřelili zase lovci 228 tisíc prasat, tedy jen o něco málo méně než loni.
I v minulých letech bylo přitom patrné, že počty ulovených prasat rok od roku padají a pak zase rostou. Co je tedy příčinou mimořádně nízkých a pak zase rekordních čísel? Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého právě masivní odstřely v roce 2017, kvůli kterým populace značně prořídla a o sezonu později tedy nebylo na koho střílet. Druhým, ovšem mnohem méně podstatným důvodem, byla mírná zima a absence sněhové pokrývky v některých regionech. Na sněhu jsou totiž divočáci lépe vidět a snáze se tedy i střílí.
Zároveň to ukazuje na marnost boje s přemnoženými divočáky. Oficiální statistiky o počtech „živé“ zvěře založené na sčítání jsou velmi nepřesné. Pochybnosti sice panují i o přesnosti sčítání ulovené zvěře, přeci jen jde ale o přesnější metodu než chození po lese a pozorování, zda se v křoví něco šustne.
Počty střelených kusů tedy vypovídají i o tom, jak si daná populace stojí. Střílí se málo zajíců, protože i zajíců je málo. A více zastřelených prasat může tedy vedle intezivnějších odstřelů vypovídat právě i o populaci, kterou se jeden rok podařilo dostat pod kontrolu, druhý rok se však zase zvětší. To nahrává skeptikům, kteří říkají, že návrat afrického moru do Česka je spíše otázkou kdy než jestli.