Globální finanční centrum, City of London, oznámilo, že investuje 68 milionů liber (dvě miliardy korun) do opatření, jež mají zmírnit dopady extrémního počasí. Má se jednat o rozšíření květinových záhonů v historickém centru Londýna, ale také modernizaci protipovodňového systému. Částka má být utracena do roku 2027.

Celkově se jedná o pouhý zlomek finančních prostředků, které hodlá hlavní město Spojeného království vynaložit, aby se ochránilo před dopady změn klimatu. Samostatný projekt Thames Estuary 2100, největší britský protipovodňový plán, bude stát po dokončení v roce 2100 16,2 miliardy liber (480 miliard korun).

Zatím je podle odborníků na klimatické změny finanční centrum Londýna jediné, které aktivně přistupuje k řešení této problematiky. „Pokud City of London odvede dobrou práci, ale jiné čtvrti ne, budou jinde trpět ještě více. City potřebuje přesvědčit další městské části, aby byly při řešení problému podobně aktivní,“ zdůraznil pro Financial Times Bob Ward, předseda London Climate Ready Partnership. Jedná se o asociaci, která spojuje vládní, komerční a veřejné subjekty, které se zaměřují na zvyšování odolnosti vůči extrémnímu počasí.

Pokud se vrátíme podrobněji ke květinovým záhonům, jedná se o speciální systém, který zadržuje povrchovou vodu a zabraňuje zaplavení záhonů při silných deštích, protože se očekává, že přívalové deště budou stále silnější. Na některých místech se objevují „středomořské záhony“, které jsou tvořeny odolnějšími rostlinami vůči suchu ze Středomoří, například tymiánem.

Podél chodníků vznikají rovněž zelené koridory se stromy a dalšími rostlinami, aby snížily vysoké teploty v zástavbě, kde se vytváří městský tepelný ostrov. Na některých místech už teplota vzduchu klesla o tři až osm stupňů Celsia, hlásí radnice City. Úředníci nechali rovněž nainstalovat dvacítku senzorů, které měří teplotu, tlak a vlhkost, aby porozuměli mikroklimatu v centru Londýna.

Londýnský starosta Sadiq Khan si nechal vypracovat studii o odolnosti Londýna na změny klimatu, ze které vyplývá, že devítimilionová aglomerace není na změny dostatečně připravena. Město je ohroženo v dalších letech silnými záplavami a extrémními vedry. Protipovodňový systém se bude muset do roku 2050 na některých místech zvýšit alespoň o půl metru.

Také jinde ve světě začínají velkoměsta na pobřeží řešit vyšší riziko vzniku rozsáhlých záplav. Americký New York počítá s tím, že protipovodňový systém, který bude chránit město před stále silnějšími bouřemi, vyjde na 52 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).