Jedním z hlavních nepřátel premiéra Andreje Babiše byl před loňským příchodem pandemie čínské chřipky kůrovec. Šéf vlády společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem či ministryní financí Alenou Schillerovou objížděli české lesy a háje a nechávali se fotit, jak zkoumavým pohledem hypnotizují miniaturního půlcentimetrového brouka na dlani.

Samozřejmě se nabízí ekologický pohled na věc, který by spanilé jízdy vlády mohl vysvětlit starostí o tuzemskou krajinu, již kůrovec dokázal zničit k nepoznání. Při náhledu z jiného úhlu ale parazit znamená také katastrofu pro veřejné rozpočty. Lesy ČR patřily v posledních letech mezi nejštědřejší donátory eráru ze všech firem vlastněných státem. Právě kvůli kůrovci ministryni financí Aleně Schillerové ale podnik už nepomáhá, naopak.

Jan Němec

Není to však jediná firma vlastněná některým z ministerstev, která už není ochotně se otřásajícím oslíčkem. Podle zprávy ministerstva financí přestávaly státní podniky nebo erárem vlastněné akciovky nést obecně. Jen mezi lety 2018 a 2019 klesla částka, o kterou si erár vypomohl díky majetkovým účastem v byznysu, téměř o čtvrtinu - na necelých 13,5 miliardy korun. Ještě v roce 2015 přitom příjem ze státních firem dosahoval skoro 25 miliard.

Letos se Alena Schillerová může radovat ze zpráv o štědré dividendě ČEZ či o zisku ČEPS nebo Čepra. U ostatních státních podniků situace už není tak růžová. Naopak - ukázalo se, jak neprozíravé bylo vysát rezervy v dobrých časech. Vyprávět by mohli například na Letišti Praha nebo v Řízení letového provozu, které poslala pandemie do ztrát.

Polovina v likvidaci

Státní firmy patřily vždycky mezi oblíbené zdroje, jimiž si politici vypomáhali při rozpočtové politice. Nejinak postupoval jako ministr financí Andrej Babiš. Tomu v roce 2014 vláda zadala vypracovat novou strategii vlastnické politiky státu - státní podniky nebo akciovky měl rozdělit na strategické, v nichž si stát své podíly ponechá, a zbytné, které by bylo radno privatizovat. Na začátku roku 2017 nicméně vláda návrh Andreje Babiše zamítla, a nová strategie tak vznikla a byla schválena až letos na začátku roku. Jaké závěry z ní lze vyčíst?

Bilance může být na první pohled překvapivá. Podle poslední zprávy ministerstva z letošního května má stát majetkovou účast celkem ve 118 firmách. Jasnou jedničkou je ministerstvo financí s 37 podíly, následují resorty zemědělství a průmyslu a obchodu s 29, respektive 27 (spolu)vlastněnými společnostmi. Ostatní ministerstva paběrkují: žádné nemá v gesci více než deset podniků.

Tomáš Novák týdeník HROT

Detailnější pohled nicméně ukazuje, že opravdu zajímavých firem, v nichž má některé z ministerstev podíl, je ve skutečnosti asi padesát. Vysloveně za strategické analýza označuje 34 společností se státní účastí. Zbytek představují podniky v likvidaci, případně poloprázdné schránky bez větších aktiv, nevyvíjející žádnou podnikatelskou činnost.

Celkově jde o nezanedbatelný majetek. Podle analýzy ministerstva financí překračují aktiva strategických a dalších „funkčních“ firem 1,2 bilionu korun. V roce 2019 tyto společnosti dosáhly souhrnného zisku 25,2 miliardy korun. Na první pohled slušný výsledek nicméně bledne v porovnání s předchozím rokem: celkový profit v roce 2019 byl o čtvrtinu nižší než o rok dříve.

Zlatá vejce z ČEZ

Informace o tom, která firma státu doslova snáší zlatá vejce, není překvapivá. Během celé existence ČEZ si stát přišel na dividendách z energetické společnosti, v níž vlastní necelých 70 procent, bratru na 600 miliard korun. S klesajícími zisky ovšem i tento ceněný zdroj financí pro erár postupně zhubnul. Ještě na začátku tohoto desetiletí firma vykazovala čisté zisky kolem 40 miliard korun. Naproti tomu v roce 2018 vydělala jen 10,5 miliardy a o rok později 14,5 miliardy korun.

Přeloženo do rozpočtového jazyka: zatímco před lety si státní kasa přišla díky ziskům ČEZ i na 30 miliard ročně, v roce 2019 do ní připlulo pouze asi 7,7 miliardy a v roce 2020 zhruba deset miliard korun. Letos by si státní kasa díky dobrým výsledkům firmy měla ještě přilepšit, a to asi o 12,5 miliardy.

Jan Němec

Ještě rapidnější propad ovšem zaznamenal jiný, dříve velmi lukrativní podnik vlastněný státem - Lesy České republiky. Ty od nástupu hnutí ANO na ministerstvo financí dodaly státním financím vzpruhu v podobě více než 30 miliard korun. Ještě v roce 2018 si stát z lesnické firmy vytáhl 2,5 miliardy. Za roky 2019 a 2020 ovšem už v kolonce příspěvku Lesů ČR do eráru svítí nula.

V roce 2019 se státní podnik kvůli kůrovcové kalamitě propadl do ztráty téměř 800 milionů korun. Loni byla situace ještě více tristní: firma plánovala téměř dvoumiliardovou ztrátu. Nakonec v prosinci 2020 oznámila, že se jí vyhne. Bylo to ale díky tomu, že stát pro jednou do firmy peníze poslal, místo aby ji použil jako bankomat - konkrétně mělo ze státní kasy na hospodaření a zvládání kůrovcové kalamity jít přes 2,2 miliardy korun.

Letci ve ztrátě

Kompletní statistiky příspěvků státních firem za rok 2020 ještě ministerstvo financí nezveřejnilo. I tak je ale z přehledu za rok 2019 zjevné, že pandemie některé z dojných krav veřejných rozpočtů přeměnila ve ztrátové firmy, které nejenže do eráru ničím nepřispějí, ale navíc možná budou potřebovat pomoc.

Nejmarkantnější je to na leteckém byznysu. Zatímco ještě v roce 2019 byly společnosti Letiště Praha a Řízení letového provozu ziskové a do státního rozpočtu přispěly třemi miliardami, respektive 190 miliony korun, loni na obě dopadla krize způsobená lockdowny a omezením cestování.

Druhý jmenovaný státní podnik se loni propadl do ztráty vůbec poprvé. Celkem prodělal 1,4 miliardy, a je tak jasné, že po loňské „pomoci“ eráru za půl miliardy firma pro státní finance letos přínosem nebude. S ohledem na stále nestabilní situaci v letecké dopravě nelze kladný hospodářský výsledek očekávat ani letos.

Společnost Letiště Praha zatím loňské hospodářské výsledky nezveřejnila. Už loni na podzim ale šéf firmy potvrdil, že 4,5miliardový zisk z roku 2019 se rozhodně nebude opakovat. Naznačil dokonce, že i původně odhadovaná ztráta za rok 2020 ve výši 200 milionů korun byla značně podhodnocená.

O hloubce problémů pražského letiště ostatně svědčí i fakt, že si firma loni v prosinci poprvé musela vypomoci úvěry. A letos v tom chce pokračovat. Podle zpráv ze začátku května si plánuje na provoz a modernizaci Letiště Václava Havla půjčit celkem sedm miliard korun. Erár tak s příspěvky za loňský ani letošní rok také nemůže počítat.

Dramatickou ztrátu zaznamenala loni i společnost České dráhy, byť sama nikdy nepatřila ke státním podnikům, které by významně pomáhaly státnímu rozpočtu příspěvky ze zisku. Zatímco v roce 2019 nicméně národní železniční dopravce vydělal přes 1,3 miliardy, loni naopak kvůli omezení cestování po republice zaznamenal celkovou ztrátu 4,1 miliardy korun.

V zisku naopak i loni skončily další dvě státní akciovky, které pravidelně dotují miliardami státní rozpočet. Společnost ČEPS, jež v roce 2019 do eráru přispěla bezmála miliardou, dosáhla zisku i loni -byl přibližně stejný jako o rok dříve, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. V tomto případě tak ministerstvo financí bude mít kam sáhnout.

Podobně je tomu u firmy Čepro. Ta dokonce loni navzdory očekávání dosáhla rekordního zisku přes dvě miliardy korun, tedy asi o 700 milionů více než v letech 2018 a 2019, kdy do státní kasy odvedla bezmála 800 milionů korun. I tady si tedy může ministryně Schillerová vylepšit bilanci státního hospodaření.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.