Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V posledních letech se Německo, a zejména bavorské hlavní město Mnichov, stalo špičkovým centrem pro startupy a talenty v oblasti robotiky, aerospace a obrany a může začít brzy dominovat v celé Evropě. Podle investorů však tento region stále čelí některým kulturním a byrokratickým překážkám, které by mohly růst zbrzdit.
Co mají společného společnosti Helsing, RobCo, Isar Aerospace, DeepL a Black Semiconductor? Ano, všechny tyto firmy jsou deeptech startupy, které sídlí v Německu a spolu s dalšími jen letos získaly od investorů více než 1,7 miliardy eur v 78 transakcích. Konkrétně třeba Helsing zabývající se softwarem pro bojovou umělou inteligenci získal podle údajů portálu Sifted v červenci neuvěřitelných 450 milionů eur a DeepL zabývající se jazykovou umělou inteligencí získal v květnu 277 milionů eur.
Herbert Mangesius, zakládající partner mnichovského deeptech fondu rizikového kapitálu Vsquared, který nedávno získal 214 milionů eur do svého druhého fondu, míní, že se deeptech stává pro komanditisty, kteří poskytují kapitál rizikovým fondům, stále atraktivnějším odvětvím. „Velké financování startupů jako je Isar Aerospace a společnost Lilium vyrábějící elektrická letecká vozidla, která je veřejně obchodovaná na burze a v květnu získala 114 milionů dolarů, určitě tento ekosystém podpořilo.“
A když se podíváme konkrétně na Mnichov, tak ten je díky místním společnostem jako Siemens a BMW proslulý. Benjamin Erhart, generální partner společnosti UVC Partners však vyzdvihuje i mladé společnosti. Například startup EOS zabývající se průmyslovým 3D tiskem je podle něj jedním z důvodů, proč se v Bavorsku rozvinula odbornost v oblasti raket. „EOS vyrábí zařízení pro aditivní výrobu, které se vlastně používají k tisku raketových motorů SpaceX. Takže inovace, které se dějí v USA, mají částečně, a to ve velmi důležité míře, kořeny i v tomto regionu.“
Klíčové pro deeptech je, že velké univerzity jako je Technické univerzita v Mnichově (TUM), vychovávají mnoho talentů. Podle zakladatele a generálního ředitele startupové laboratoře UnternehmerTUM, Helmuta Schönenbergera se dokonce deeptech oblast stává nejoblíbenější věcí na univerzitě a inkubátor tak chrlí podle svých webových stránek více než 50 škálovatelných startupů ročně. Laboratoř také úzce spolupracuje s bavorskou a spolkovou vládou, například na celostátní soutěži Startup Factories, která má podpořit další startupová centra v celé zemi.
Dalo by se tedy říci, že region má všechno, co potřebuje k tomu, aby se z něj stala evropská technologická supervelmoc. Má kombinaci mladých talentovaných nadšenců a starších talentů ve velkých společnostech, jakož i silný dodavatelský řetězec, například v oblasti leteckých komponentů.
Přesto všechno má „mnichovský sen“ své trhliny. Podle rizikových investorů a také samotných zakladatelů startupů čelí region stále určitým překážkám, které by mohly potenciál růstu zaškrtit.
Stejně jako většina Evropy se i německé deeptech startupy totiž potýkají s nedostatkem finančních prostředků na růst v pozdějších fázích. Většina společností, které se dostanou do fáze škálování, nakonec dostane šeky od amerických investorů. Přesně tak jako například startupy Helsing a RobCo, které získaly peníze od velkých amerických fondů rizikového kapitálu. „Vláda je obecně otevřená pomoci začínajícím podnikům,“ tvrdí řídící partner společnosti UVC Johannes von Borries, ale Německu podle něj stále chybí účinné způsoby jejich podpory. „USA a Francie jsou lepší v tom, že umožňují státním institucím, aby se staly prvními zákazníky startupů. To je pro rozjezd firem důležité, jenže Německo je jako vždy administrativně trochu pomalejší než třeba jiné země.“
Spolu s dalšími zakladateli a rizikovými investory poukazuje Johannes von Borries právě na vyčerpávající byrokracii v zemi, jakou je například na povinnost přítomnosti notářů při uzavírání obchodů a donedávna také složitější postup při najímání zaměstnanců ze zahraničí. „Je opravdu složité do německé společnosti dostat mezinárodní talenty,“ říká Roman Hölzl, zakladatel robotického startupu RobCo a poukazuje například na problémy s vízy, které je třeba výrazně zjednodušit.
Potenciál regionu si však uvědomují všichni, a to včetně bavorské vlády. Její ministerský předseda Markus Söder proto chce, aby se Mnichov stal Kalifornií Evropy, čímž své hlavní město přirovnává k americké technologické scéně. „Bavorsko prostřednictvím své startupové iniciativy Gründerland Bayern investuje 5,5 miliardy eur do oblastí, jako je umělá inteligence, kvantová technologie a vesmír,“ cituje jeho slova Sifted.
Někteří odborníci jsou však k vlivu vlády na posílení ekosystému skeptičtí. „Myslím, že je hezké fotit se s kancléři a ministry, ale ekosystém není konkurenceschopný ve smyslu toho, co vidíte v USA nebo v Číně. Neexistuje žádný strategický pohled a rámec pro to, jakým způsobem podporovat nová odvětví oproti tomu, jak se snažíme udržet stará odvětví, například uhlí,“ říká Herbert Mangesius směrem k místním společnostem.
Podle některých názorů existují v Německu také kulturní hranice, kvůli kterým je země konzervativnější a méně ochotná přijímat nové technologie. Robert Hölzl z RobCo tvrdí, že mnozí z jejich německých zákazníků jsou skutečně relativně konzervativní, pokud jde o nové technologie. „Musíte mít opravdu, ale opravdu jasno v tom, co nabízíte, protože jen málokdy narazíte na protistranu, která se spontánně rozhodne něco vyzkoušet.“ Tento konzervatismus může však být problémem i na straně zakladatelů, kterým chybí vyprávění příběhů, jež budují značku. Navíc Německu a potažmo celé Evropě chybí velké deeptech exity. Rizikoví investoři tvrdí region musí lépe lákat společnosti k IPO, tedy první veřejné nabídce akcií, na kontinentu a ne v USA.
